Zachránit se podařilo pět lidí, po dalších se stále pátrá. Člun vyplul ze Sídí Mansúru v tuniské provincii Sfax a míří k Itálii. Uprchlíci se neustále snaží dostat do Evropy, a to i v době epidemie koronaviru, poznamenala agentura AFP.
Tuniské námořnictvo v polovině prosince zachránilo u Sfaxu 93 běženců, mezi nimiž byli i Tunisané. Podle statistik tuniského ministerstva vnitra bylo od začátku roku do poloviny září v tuniských vodách zadrženo při nelegálním pokusu dostat se do Evropy přes 8 500 lidí.
Do Itálie letos přes moře připlulo už přes 31 tisíc migrantů, což je zhruba třikrát více než loni.
Lodě vyplouvají zejména z Libye a ve stále vetší míře také právě z Tuniska. Plavbu do Evropy letos podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) nepřežilo více než 900 běženců. Humanitární organizace hovoří o třech tisících mrtvých.
Tyto neziskové organizace provozující záchranářské lodi ve Středozemním moři si stěžují na administrativní blokování jejich plavidel ze strany italských úřadů, čímž se jim brání v poskytování pomoci migrantům na moři.
Organizace SOS Mediterannee uvádí, že v současnosti obstrukcím čelí pět lodí, které nemohou vyplout. Teprve 21. prosince to bylo umožněno plavidlu Ocean Viking, který byl zadržován na Sicílii od července.
Přijetí uprchlíků, či hrazení deportací. Musíte být solidární, říká šéfka EK |
Evropská komise letos v září zveřejnila návrh nové migrační a azylové politiky. Balíček počítající s urychlením návratů neúspěšných žadatelů i s povinnou solidaritou všech členských zemí jim ale dává na výběr, zda přijmou běžence, nebo budou organizovat návraty neúspěšných žadatelů o azyl.
Podle českého premiéra Andreje Babiše je na novém návrhu pozitivní, že neobsahuje povinné kvóty pro přijímání uprchlíků.
Podle zprávy IOM o migraci za rok 2019 je ve světě nyní celkově asi 272 milionů migrantů, tedy asi 3,5 procenta světové populace, oproti 150 milionům migrantů v roce 2000. V roce 2015 to bylo celkově 249 milionů.
12. listopadu 2020 |
Počty migrantů od roku 2015 klesly
Do centra světové pozornosti se migrační krize dostala v dubnu 2015, kdy se u pobřeží Libye potopily dvě lodi převážející migranty. Itálie tehdy požádala EU o svolání mimořádného summitu. Z první potopené lodi u pobřeží Libye se z asi 550 lidí na palubě podařilo zachránit jen 144.
Další loď s asi 850 běženci z Libye se potopila o pět dní později, z ní se podařilo zachránit jen necelou třicítku lidí.
V roce 2015 požádalo v Evropské unii o azyl podle Eurostatu celkem 1,3 milionu migrantů. Většina z nich zamířila do Německa. Zhruba polovinu příchozích tvořili podle IOM uprchlíci ze Sýrie, asi dvacet procent bylo z Afghánistánu a okolo sedmi procent z Iráku.
Evropu čeká další a mnohem větší vlna migrace. Do pohybu se dá miliarda lidí |
V roce 2016 se počty žádostí azylantů v EU podle Eurostatu vyšplhaly na 1,2 milionu, o rok později žádalo 705 tisíc lidí, v roce 2018 jich bylo 608 tisíc a vloni 738 tisíc.
Hlavními přijímacími zeměmi byly podle unijního podpůrného azylového úřadu EASO Francie, Německo a Španělsko, v těchto státech byla celkem podána víc jak polovina všech žádostí. Největší počet uprchlíků pocházel ze Sýrie, Afghánistánu a Venezuely.
V souvislosti s migrační krizí využily v kritickém roce 2015 některé země výjimek a částečně obnovily kontroly na hranicích. Od podzimu 2015, kdy se desetitisíce migrantů vydaly z Balkánu na cestu do západní Evropy, zavedlo kontroly Německo na hranicích s Rakouskem.
Kontroly alespoň na části svých hranic zahájily a opakovaně prodlužují také Francie, Dánsko, Švédsko a Norsko. EK dlouhodobě na země apeluje, aby tyto hraniční kontroly už neprodlužovaly.
