Peking spustil kontrašpionážní kampaň Hrom 2020, která má za cíl odhalit údajné tchajwanské agenty pověřené zasíváním nedůvěry mezi Čínu a ostatní země a podporou „hongkongských separatistů“. Podle čínských médií úřady zadržely „velké množství tchajwanských špionů a jejich kompliců“.
Státní televize CCTV odvysílala nahrávku tchajwanského „agenta“ jménem Čcheng Jü-čchin. Muž podle čínských úřadů údajně pro tchajwanskou rozvědku shromažďoval informace, rekrutoval agenty z řad čínských občanů a především „poškodil diplomatické vztahy Čínské lidové republiky s dalšími zeměmi“, a to včetně Česka. „Co jsem udělal, způsobilo škodu (čínské) pevnině,“ prohlásil ve videu Čcheng.
Čínský vládní list Global Times představuje Čchenga jako „profesora Univerzity Karlovy“ a zakladatele think tanku EU-China Economics & Politics Institute. „Označením se za ředitele institutu jsem mohl navštívit více mezinárodních konferencí a tím získat více informací pro rozvědku,“ říká Čcheng ve svém přiznání.
Podle listu, který vydává komunistická strana, se Čcheng infiltroval do čínských diplomatických a občanských kruhů. Poskytoval služby delegacím z Číny, ve kterých se pokoušel najít další rekruty pro tchajwanské zpravodajské služby.
Varování do Česka?
Čcheng též prý do chatovacích skupinek čínské diaspory rozšiřoval články, že Číňané v České republice jsou čínskými špiony. Za zdroje těchto těchto článků údajně falešně uváděl české vládní agentury.
Peter Dahlin z neziskové organizace na ochranu lidských práv Safeguard Defenders se domnívá, že Čchengovo veřejné doznání je „varovným výstřelem“ na české ministerstvo zahraničí za návštěvu Tchaj-wanu předsedou českého Senátu Milošem Vystrčilem. Čínské ministerstvo zahraničí mu pohrozilo, že „zaplatí vysokou cenu“ za porušení principu jedné Číny.
Yesterday evening CCTV aired yet another forced TV confession, using 43-year-old Taiwanese #ZhengYuqin to take aim at the Czech Republic, a warning shot at @CzechMFA because some politicians have dared visit Taiwan. Let us all witness that European 'solidarity' wither away. https://t.co/jfZw3pm3ZF
Pochybnosti o napojení na tchajwanskou rozvědku
Server Aktuálně upozorňuje, že Univerzita Karlova se distancovala od spojování Čhengových soukromých aktivit se školou. Global Times podle ní též mylně uvádí, že Čheng byl profesorem, byl pouze studentem univerzity.
Podle serveru Čheng zařizoval studia v Praze čínským studentům, paradoxně často dětem tamních prominentů. V minulosti pořádal akce, které podporovaly agendu čínské komunistické vlády jako např. konferenci o masivní čínské ekonomické iniciativě Pás a stezka. Čínský projekt takzvané Nové hedvábné stezky podle sinoložky Olgy Lomové Čcheng též oslavoval v tchajwanských novinách.
Základna Praha. Čínští agenti sem údajně chtěli unést ženu exšéfa Interpolu |
Veřejné doznání Čchenga, kterého čínské úřady zadržely v dubnu 2019, přichází těsně poté, co čínská televize zveřejnila přiznání dalšího údajného tchajwanského agenta, který se ve videu též omlouvá za aktivity ohrožující národní bezpečnost Číny. Tchajwanský podnikatel Li Meng-ču se ukázal na veřejnosti poprvé od loňského zmizení v Číně.
CCTV in its foloup report featured Lee Meng-chu a Taiwan independence activist who disappeared in Shenzhen last August and was later charged of espionage for taking images of troops in a stadium.
Lee apologised to his “motherland” on camera and condemned violent protests in HK. https://t.co/wosUAI8Aqj https://t.co/9RVzV3dgqn
Úřady ho zatkly za údajnou vojenskou špionáž na základě fotky obrněných vozidel ve městě Šen-čenu u hranic s Čínou. Li se ve vězeňském oděvu omluvil za aktivity, které ohrožovaly národní bezpečnost Číny a podporovaly nezávislost Hongkongu a Tchaj-wanu.
Tchaj-wan přiznání údajných agentů odmítl jako vynucené. Podle něj jsou zprávy čínských médií plné nepřesností jako například informace, že Čchgen dříve pracoval pro bývalého předsedu vládnoucí Demokratické pokrokové strany (DPP) Čcho Jung-tchaje. Ten ale odmítá, že by muže vůbec znal.
Tlak na zahraničí
Tchajwanský premiér Su Čen-čchang označil čínská obvinění za pokus Pekingu očernit Tchaj-wan a vyvolat strach. „V Číně vládne autoritářský režim, který tímto způsobem jedná s cílem infiltrace a sabotáže,“ řekl premiér. Peking je podle něj „paranoidní“.
Humanitární organizace opakovaně osočují Čínu, že procesy veřejného přiznání jsou vedené bez soudu, jejich aktéři nemají právníka a předchází jim mučení dotyčného „viníka“. Podobné výtky zmínil i Tchaj-wan.
Tchaj-wan posiluje svou obranu. V konfliktu s Čínou tahá za kratší konec |
Podle Safeguard Defenders veřejná přiznání zahraničních údajných agentů míří na zahraniční publikum a mají za cíl hrozit cizím vládám. Načasování vysílání nepovažuje za náhodu. Lee byl ve vězení více než rok, ale Peking zveřejnil jeho přiznání až nyní, kdy jsou vztahy mezi Tchaj-wanem a pevninskou Čínou obzvláště napjaté a poté, co Tchaj-wan slavil svůj národní den.
Čínská média přiznávají, že cílem televizních vystoupení „viníků“ je odradit Tchaj-wan od „separatistických aktivit“. Podle agentury Reuters se někteří tchajwanští politici obávají o bezpečí Tchajwanců v Číně.
Tchajwanská rada pro záležitosti pevniny uvedla, že je stále neznámý osud 48 Tchajwanců, kteří v letech 2016 až 2019 zmizeli v Číně. Podle předsedy rady Čchi Čchuej-čchenga čínské úřady zadržují údajné tchajwanské špiony během běžných akademických výměn.
Ostrov Tchaj-wan považuje Čína za svou nedílnou součást a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany.
