Desetistránkový dokument opatřený razítkem „důvěrné“ počítá s třemi možnými scénáři nasazení vojáků z unijních zemí při zajišťování dlouhodobého příměří v Libyi:
První z nich vychází z toho, že mírové rozhovory mezi jednotlivými libyjskými frakcemi povedou k vzniku vnitrolibyjského mechanismu pro dohled nad dodržováním podmínek příměří. Evropská vojenská mise by vznikla transformací z civilní asistenční mise pro ochranu hranic (EUbam) a Libyjcům by pouze poskytovala asistenci.
Podle druhého scénáře by příměří kontrolovala mise OSN. EU by mohla přispět penězi a personálem, případně by posílila mandát námořní a vzdušné Operace IRINI, která se od dubna snaží prosazovat embargo na dovoz zbraní do Libye. „Mandát mise by mohl být upraven tak, aby leteckým průzkumem podpořila monitorování příměří,“ cituje portál Politico z dokumentu.
Třetí scénář počítá s největším evropským zapojením. Na příměří by podle něj měla dohlížet samostatná vojenská a pozorovací mise EU, která by měla k dispozici pozemní a vzdušné síly a mohla by provádět vlastní bojové operace. Tvořit by ji měly dvě brigády o síle dvou až pět tisíc mužů.
 |
Autoři dokumentu ovšem sami přiznávají, že třetí zmiňovaná možnost je v současnosti kvůli politickým a bezpečnostním rizikům vyloučena. „Je třeba počítat s asymetrickou hrozbou ze strany nezávislých milicí a teroristických skupin, která by mohla vést k obětem na životech,“ stojí v dokumentu.
Rizikový podnik
Chaos v Libyi panuje od roku 2011, kdy byl svržen dlouholetý diktátor Muammar Kaddáfí. Dnes proti sobě stojí generál Chalífa Haftar kontrolující východ země a vláda v Tripolisu, která se těší uznání mezinárodního společenství a během letošního roku díky vojenské podpoře Turecka zaznamenala řadu vítězství.
Naopak Haftara podporuje Rusko, Spojené arabské emiráty či Egypt. To z možného vojenského angažmá EU dělá extrémně rizikový podnik. „Kvůli podpoře, kterou jednotlivým stranám konfliktu poskytují třetí státy, je na obou stranách značné množství vojenského vybavení,“ stojí v dokumentu.
Pokud bude v Libyi podepsáno dlouhodobé příměří, měla by se na jeho prosazování podílet vojenská mise EU?
Jeho vznik podle portálu Politico nicméně naznačuje, že nový šéf unijní diplomacie by chtěl při ovlivňování vývoje za hranicemi Evropy zaujmout aktivnější roli. V dokumentu stojí, že evropské angažmá v Libyi by „posílilo důvěryhodnost EU jako bezpečnostního aktéra v jižním Středomoří“.
Joseph Borrell zkrácenou verzi dokumentu představil minulý měsíc na neformální schůzce unijních ministrů obrany v Berlíně. Zdroje obeznámené s jednáním uvádějí, že jeho plány na schůzce nikdo nekomentoval. Někteří účastníci se ovšem údajně později nechali slyšet, že jsou „šílenstvím“, případně že pro ně nyní ještě nejsou vytvořeny vhodné podmínky.
Válka za humny
V Libyi nyní panuje dočasné příměří. Fronta se zastavila před městem Syrta, které drží síly generála Haftara a jež je považováno za klíčové pro kontrolu libyjského ropného průmyslu. Vyhlídky na uzavření dlouhodobějšího klidu zbraní jsou nepravděpodobné.
Komplikací pro Borrellovy plány je i fakt, že evropské země mají v Libyi rozdílné zájmy. Zatímco Itálie stojí na straně tripoliské vlády, Francie je obviňována z podpory generála Haftara. Evropa proto dlouhodobě čelí kritice, že s válkou za svými humny nedokáže nic dělat a rozhodující slovo přenechává Ankaře či Rusku.
„Evropské možnosti v Libyi se rychle zmenšují. EU musí jednat rychle, jestli chce ochránit své zájmy, zabránit ruskému pronikání a vypuknutí další války ve svém sousedství, jako je ta syrská,“ vyzval evropské státníky ke koordinované akci letos v dubnu odborník na severní Afriku Tarek Magerisi.
28. dubna 2020 |
