Čtyřicátník Kroupa ukončil fotbalovou kariéru: Gólů v lize mělo být víc

V sedmnácti zápasech se Karel Kroupa trefil jedinkrát. Víc za druholigový Prostějov 193 centimetrů vysoký hroťák v sezoně nezvládl. I kvůli operovanému kolenu. Ve čtyřiceti letech už nemá smysl otálet; syn legendárního kanonýra Brna ukončil kariéru. „Ještě budu působit v Brně v nižší soutěži ve Svratce tak, aby mně to nevzalo čas v Prostějově,“ vykládá.

V hanáckém klubu útočník se 151 prvoligovými starty a dvaceti góly, který hrál fotbal také na Slovensku či v Turecku, zůstává jako sportovní manažer.

Bylo to těžké rozhodnutí, nebo se ve čtyřiceti dělá jednodušeji?
Úplně těžké rozhodnutí to nebylo, protože jsem to měl v hlavě už před poslední sezonou. Od zimy jsem řekl všem v klubu, že potáhnu do léta a s koncem sezony skončím i na hřišti.

Karel Kroupa

Brněnský odchovanec, syn slavného kanonýra klubu. Kromě Brna hrál fotbal také v Mladé Boleslavi, Drnovicích, Teplicích, na Kladně a ve Zlíně. Zahraničí si vyzkoušel na Slovensku v Ružomberoku, Nitře a Senici a v tureckém Denizlisporu. V nejvyšší české soutěži odehrál vytáhlý útočník 151 zápasů, dal 20 gólů. Posledních šest sezon strávil v Prostějově, kterému pomohl jako střelec do druhé ligy. Po tomto ročníku kariéru ve 40 letech ukončil, v klubu pokračuje jako sportovní manažer. Hrát bude na nižší úrovni v brněnské Svratce.

Což se podařilo, přestože jste byl po operaci menisku.
Je to o tom, že člověk se nemůže připravovat všechny tréninky, jsou tam zranění, která vás vždy z přípravy na zápas vybočí. Už jsem to prostě cítil tak, že se nedokážu připravit na stejné úrovni jako ostatní a nemá cenu, abych zabíral místo mladším.

Teď přejdete do nové role.
Nevím, jak se přesně ta funkce jmenuje, nerad bych se tituloval. Ale měl bych být sportovním manažerem. Ještě budeme sedět s předsedou Františkem Jurou. Budu spolupracovat s Laďou Dudíkem, ředitelem klubu. Na spolupráci s tímto člověkem se moc těším, doufám, že si dokážu od něj hodně věcí vzít.

Taková nabídka se neodmítá, že?
Samozřejmě. V Prostějově jsem byl na hřišti šest let a dostal jsem tuto nabídku, které si nesmírně vážím.

Když jste přicházel z Brna, asi jste nečekal, že si ke klubu vytvoříte takovou vazbu.
Nečekaně jsem skončil ve Zbrojovce, bylo pár dní do soutěže, neměl jsem moc na výběr a v tu chvíli se ozval Prostějov, i když to byla tehdy pro mě v uvozovkách jenom třetí liga, šel jsem. Určitě jsem na začátku nečekal, že tam zakotvím na šest let na hřišti a že si udělám takové vazby a tolik přátel.

Hodně jste toho odkopal i v první lize, nejvíc za Brno, kde je váš táta legendou. I vaše fotbalové srdce patří Zbrojovce?
Ty největší vazby jsou na Zbrojovku, vychovala mě. Pak jsem se tam ještě dokázal vrátit a sehrát několik dobrých zápasů. A pak mám největší vazbu na Prostějov, i když to nebyla ligová štace.

K těm dobrým zápasům za Zbrojovku jistě budete řadit vítězství nad Spartou, ke kterému jste přispěl gólem.
Jo, jeden z těch zápasů byl se Spartou. Potřebovali jsme za každou cenu vyhrát, abychom se zachránili v soutěži, a dokázali jsme Spartu doma porazit. Mám dojem, že Sparta tehdy přišla definitivně o titul.

Deset zápasů jste odkopal také v Turecku za Denizlispor.
Na Turecko vzpomínám jenom v dobrém, dalo mi hodně zkušeností i do života. Šel jsem tam na hostování s opcí z Teplic, kterou Turci neuplatnili, protože to byl na turecké poměry chudší klub. Ale byl jsem tam spokojený a chtěl jsem zůstat, bohužel se to nepovedlo.

Čím vás Turecko zaujalo?
I za ten půlrok toho bylo hodně. Fanoušci byli úplně neskuteční, to se s Českem nebo Slovenskem nedá bohužel srovnat. U nich je to fakt fanatismus v dobrém slova smyslu. Střed města byl luxus nad luxus, obchody s nejlepšími značkami. Vyjel jste na periferii, kde si lidé dělali oběd na ohni, když to přeženu. Hrozné rozdíly mezi bohatými a chudými. To mě zaujalo.

Byl jste nejlepším střelcem třetí i druhé ligy, ale co vám chybělo do top ligového útočníka?
Možná kousek štěstí. Na ligového snajpra jsem to nedotáhl, to je pravda. Ale když se ohlédnu za svou kariérou, tak jsem z toho vyždímal, co se dalo. Jsem spokojený.

Takže vás netrápí nějaké ALE? Že jste se rozhodl někdy špatně?
Pár rozhodnutí udělat lépe, kdy bych šel jinou cestou, tak jsem to mohl dotáhnout dál a třeba těch gólů v lize nastřílet víc. Ještě jsem nějaké góly nastřílel ve slovenské nejvyšší soutěži, gólů nebylo zase tak málo. I když těch ligových jednoznačně mohlo být víc.

Pij víno. A střílej góly! Fotbalová vášeň dostala Kroupu i do vězení

Brněnská legenda Karel Kroupa st.

Jak moc vás tížila slavná jmenovka na zádech?
Pociťoval jsem to celou kariéru, ale asi nejtěžší to bylo v době, kdy otec dělal manažera v Brně. Já jsem byl na pokraji juniorky a A-týmu, tehdy jsem nejvíc pociťoval, že jsem protekční dítě. Přitom si myslím, že to bylo přesně naopak. Když jsem ze Zbrojovky odcházel, tak se mi svým způsobem ulevilo.

Tolik to na vás dopadalo?
Dostávalo se mi to pod kůži. Možná mě to i nějakým způsobem přibrzdilo. Do ligy jsem naskočil pořádně až někdy ve čtyřiadvaceti. I když celá má kariéra skrz otce nebyla lehká, byl mým největším fanouškem a byl na každém zápase, když mohl. Manželka se mnou zase cestovala všude – i do Turecka. Když se za kariérou ohlédnu, těmto lidem musím poděkovat.

Zbrojovka se vrací do ligy. Předpokládám, že vás to těší, byť je to postup nakonec od stolu.
Určitě. Výkony, které teď Zbrojovka předváděla, pevně věřím, že by zvládla i baráž. Vůbec si nepřipouštím, že by tam měla být neprávem. Jsem za to strašně rád. I proto, že můj kluk hraje ve Zbrojovce. Těším se, že ho vezmu na Spartu, Slavii na Plzeň a další zápasy.

Bude hrát Brno důstojnou roli v lize? Potřebuje hodně posílit?
To už teď nechám na vedení Zbrojovky, ale posílení určitě přijde. Věřím tomu, že Zbrojovka bude hrát důstojnou roli.

To je na vedení Zbrojovky, ale trošku i na vás. Pustíte do Brna prostějovského záložníka Jana Koudelku?
Kluby spolu jednají. Záleží, jak se teď domluvíme se Zbrojovkou. Honza Prostějov ohromně táhl, má velkou fazonu, má osmadvacet let, ligu by si měl zkusit. I za něho doufám, že jednání dotáhneme.

Prostějovský kapitán Karel Kroupa (v modrém) během utkání proti Ostravě.

Prostějov prochází přestavbou. Skončil jste vy i Jan Polák. Je teď vhodná chvíle omladit tým?
Čas až tak velký není. Letní pauza je i skrz pandemii, která tady byla, celá zkrácená. Přijdou k nám mladí hráči na testy, chceme jít cestou omlazení. Kádr okysličíme.

Letošní jedenácté místo není pro Prostějov žádná sláva, avšak od zimního příchodu trenéra Šustra se výkony týmu zvedly, i soupeři vás chválili.
Konečné umístění to trošku zkresluje, ale v klubu jsme hlavně spokojení s tím, co jsme si vytyčili na začátku - to znamená, že chceme omlazovat kádr a především chceme, aby fotbal přitáhl diváky na tribuny, aby je bavil. Což si myslím, že po příchodu Pavla Šustra se začíná dařit, a doufám, že tomu tak bude i příští sezonu.

Ukazuje se, že trenér byl dobrou volbou?
Já si myslím, že to byla správná volba. Pavel si říká, koho by chtěl dovést za hráče. Doufám, že to bude i po odchodu Honzy Poláka ještě lepší než tuto sezonu, že najdeme patřičnou alternativu.

Trenér Šustr mi nedávno říkal, že ho práce v Prostějově naplňuje i proto, že vidí velký prostor pro celkové posouvání klubu od mládeže. Souhlasíte s ním?
Rozhodně. Klub se může posunout výš, abychom mohli pomalu začít do budoucna atakovat i postup do ligy. Práce je dost, abychom klub posunuli a zprofesionalizovali. Prostory na to jsou.