Kraj má v plánu pět lokalit vhodných pro výstavbu vodních nádrží. S nedávno představeným projektem ministerstva zemědělství, který předpokládá v regionu výhledově tři nové přehrady, v kolizi nejsou. I když by, pokud někdy na výstavbu všech zamýšlených vodních děl dojde, byla dvě těsně vedle sebe.
„V aktuálním generelu lokalit pro akumulaci povrchových vod máme Dvorečky, Chaloupky, Hlubockou pilu, Mětikalov a Poutnov,“ uvedl Karel Jakobec, krajský radní pro oblast životního prostředí, zemědělství a energetiky.
Právě posledně jmenované vodní dílo by se částečně mohlo dostat do kolize s plány státu. Ten totiž zamýšlí u nedalekého Mnichova vybudovat nádrž o rozloze přesahující 180 hektarů.
Podle starosty Mnichova Jiřího Křenčila stát oprášil už dlouhá léta existující projekt výstavby nádrže v této lokalitě. „Je to projekt ještě z doby komunismu, stavět se mělo začít v roce 1993. I když se projekt nakonec nerealizoval, v územním plánu města a obce zůstal,“ uvedl starosta.
Už v době, kdy ministerstvo zemědělství představilo svůj plán na boj proti suchu, upozorňoval na možné střety zájmů v této lokalitě. „Jsou tam i zájmy chráněné krajinné oblasti či společnosti Mattoni. Bude to složité,“ vysvětlil Křenčil.
Obavy z možných nesouladů potvrdil i krajský radní Jakobec. „Jsou tam střety s ochránci přírody, námitky má i Česká inspekce léčivých zdrojů,“ řekl radní.
Zatím by se tedy kraj podle něj tvářil ve stylu jedno, nebo druhé. Poutnov, nebo Mnichov. „Ale můj osobní názor je, že by klidně mohla vzniknout obě vodní díla. Čím víc, tím lépe,“ naznačil Jakobec.
Uznává však, že nové vodní plochy nejsou samospasitelné. „Je to spíš jen doplněk celého souboru opatření, která musí stát přijmout, aby voda zbůhdarma neodtékala do okolních států, ale zůstávala na našem území,“ vysvětlil radní. Základem podle něj je vsakování vody a tím její udržení v krajině.
Podle vyjádření Povodí Ohře reagují současné návrhy na problematiku sucha a negativního vývoje nárůstu teploty. „Je nutné vnímat, že k případnému rozhodnutí o realizaci nového zdroje vody může v budoucnu dojít pouze na základě potřeb veřejnosti a důkladného zhodnocení. Prostě mezi generelem a záměrem či plánem výstavby rozhodně není rovnítko,“ upozornil Jan Svejkovský, mluvčí státního podniku Povodí Ohře.
V jeho správním území bylo ještě v roce 1988 v rámci Směrného vodohospodářského plánu 52 vhodných lokalit určených pro výstavbu nových vodních děl. Nyní je jich šest a další čtyři by je podle aktuálního návrhu měly rozšířit.
Pět milionů na obnovu menších vodních ploch
Karlovarský kraj letos poprvé vypsal dotační titul na obnovu menších rybníků, mokřadů či nádrží. Zájemci se mohu hlásit o celkem pět milionů korun.
„Dotační titul kraje je ovšem možné využít i jako spolupodíl města či obce v okamžiku, kdy by jejich představitelé žádali o dotace z ministerstva životního prostředí,“ upřesnil radní Karel Jakobec. Jako příklad uvedl jáchymovské Jezírko. Záměrem města už delší dobu je opravit jeho hráz. Ta se zhroutila na jaře roku 1981.
Zájem radnice podle starosty Jáchymova Bronislava Grulicha stále trvá. „Zatím jsme ale nenašli žádný vhodný dotační titul,“ řekl starosta s poukazem na to, že z vlastního rozpočtu by si město podobnou investici, která byla už před řadou let vyčíslena na 12 až 13 milionů korun, dovolit nemůže.
Navíc za současné situace není oprava protržené hráze prioritou číslo jedna. „Máme rozdělaných několik staveb. Vzhledem k propadu příjmů ze sdílených příjmů nedokážu nyní určit, jak na tom město bude s penězi. Propad v příjmech je ale jasný,“ dodal Bronislav Grulich.
