Úterý 10. prosince 2019, svátek má Julie
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 10. prosince 2019 Julie

Lidé se nemusejí bát, že by neměli co pít. Vody máme dost, říká hrázný

  9:53aktualizováno  9:53
Bydlení v překrásné přírodě závidí hráznému vodního díla Stanovice na Karlovarsku Tomáši Matějkovi někteří účastníci exkurzí. Myslí si, že mu patří nedávno zrekonstruovaný dům na břehu přehrady, kde přece musí být daleko od civilizace velká radost žít. Jenže to někdy nebývá žádná idylka.

Tomáš Matějka, vedoucí hrázný vodního díla Stanovice | foto: Václav Šlauf, MAFRA

„U vody to i přes zákaz vstupu občas vypadá jako na lázeňské promenádě. Promenují se zde lidé s kočárky i pejsky,“ říká hrázný Tomáš Matějka, který bydlí v domě, jehož majitelem je Povodí Ohře. 

V objektu může mít kvůli ekologii jen desetilitrovou zásobu benzínu do služebního auta, dále přesně stanovené množství čisticích prostředků a ani jedno balení navíc. Přitom někteří neukáznění občané pořádají u vodní plochy pikniky. Z hrázného se pak stává uklízeč, který likviduje zanechané odpadky, aby se nedostaly do vody.

Kolem přehrady jsou přece informační tabule, že se jedná o první ochranné pásmo vodního zdroje. To je lidé opravdu nevidí?
Dělají, jako že o cedulích nevědí, i když jsou nápisy v prvním pásmu rozmístěné po padesáti metrech. Někteří občané totiž mají nižší morálku. Do lesa kolem nádrže je zákaz vstupu, přesto si tam ale lidé pořádají pikniky. U vody to vypadá jako někde na promenádě v lázních. Lidé se tu promenují s pejsky, zvířata v nádrži koupají. Na jednom břehu dokonce lidé plaví koně, i když tam zvířata vůbec nesmějí. Je to dost nepříjemné.

Existuje nějaká ostraha?
Jediná ostraha jsem já, ale na pomoc může dorazit i Policie ČR. Mám za povinnost dvakrát týdně udělat namátkovou kontrolu. Objíždím nádrž na člunu také kvůli pytlačícím rybářům. Ryby jsou tady totiž pěkní mackové. Zrovna jednoho takového jsem viděl ze sdruženého věžového objektu, z něhož se odebírá voda.

Naznačil jste, že relativně nejméně problémů máte s otužilci, protože jsou pod neustálým dohledem kamery.
Otužilci se chodí koupat do takzvaného vývaru, kde vytéká voda ze dna nádrže. Celoročně tam je ledová voda s teplotou kolem pěti stupňů. Je to sice už II. ochranné pásmo, ale stále se jedná o vodní dílo, do kterého se nesmí už z principu. Na vývar vidí kamery. Zrovna nedávno zachytily o víkendu jednu otužileckou rodinku s dětmi. Na schodech se pěkně rozcvičí a šup do vody. Otužilci si nosí i pantofle.

Vzhledem ke stále většímu počtu lidí, kteří si pořizují drony, bych se divil, kdyby si někdo nezkoušel své letecké umění nad přehradou třeba kvůli exkluzivním fotografiím nebo videu?
Dron je další věc, která trápí hrázné. Jedná se sice jen o čtyři vrtulky a baterie. Když ale technika selže, dron spadne do nádrže, tak si pilot řekne, že přišel o svůj stroj, sedne do auta a odjede domů. My ale máme problém, protože se dostaly do vody baterie, v nichž jsou chemické složky.

Vodní dílo Stanovice

  • Leží 6 km jihovýchodně od Karlových Varů na Lomnickém potoce.
  • Stavba byla zahájena v roce 1972 přípravnými pracemi a dokončena v roce 1978.
  • Hráz je vysoká 62,5 m nad základovou spárou, je v koruně široká 8,25 m a dlouhá 258 m.
  • V patě je hráz široká 230 m. Vzniklý nádržní prostor má celkový objem 27,8 mil. metrů krychlových při zatopené ploše 142 ha a je čtvrtou největší nádrží v oblasti Povodí Ohře.
  • Hlavním účelem vodního díla Stanovice a důvodem jeho výstavby bylo zásobování Karlovarska kvalitní pitnou vodou.
  • Stanovený zásobní prostor nádrže byl ale větší, než vyžadovala aktuální situace. Proto byl vymezen ochranný prostor, do něhož je možno zachytit celou stoletou povodeň na Lomnickém potoce. 

Zdroj: Krušnohorci.cz

Za jak dlouho by obyvatelé Karlových Varů vypili nádrž, kdyby zůstala bez svého přítoku? Za týden?
Trvalo by to mnohem delší dobu. Vezměte si, že je v nádrži přes 20 milionů kubických metrů vody – což je 20 miliard litrů. Denní odběr na úpravnu vody je 19 tisíc kubíků, takže by zásoby vody stačily tak na 35 měsíců, pokud by se z nádrže neodpouštěla žádná voda. To je ale pouhá hypotéza, protože vždy nějaký ten přítok do nádrže i odtok z nádrže je. Je ale pravda, že bychom zvládli dvakrát větší odběr vody, než je ten současný. Lidé nemusejí mít obavy, vody je pro ně dost, protože ji šetříme a vodárna nemá úniky v rozvodné síti. Kdyby nám ale kvůli suchu obrazně teklo do bot a lidé z Karlových Varů a okolí opravdu neměli co pít, tak máme na řece Teplé v Tepličce čerpací stanici. Čerpací potrubí z ní k nám vede až téměř do nádrže. Do přehrady bychom tak mohli dostat vodu z řeky Teplé, i když její kvalita je kvůli sinicím špatná. Ale Karlovaráci a další lidé závislí na vodě z nádrže, kterých je sto tisíc, by určitě netrpěli nedostatkem vody.

Nechci být katastrofista, ale mohla by 62,5 metrů vysoká hráz odplavat?
Teoreticky ano. Archimédův zákon říká, že těleso je nadlehčováno silou, která se rovná tíze kapaliny tělesem vytlačené. To znamená, že voda by dokázala hráz nadzvedávat. Ale již v návrhu hráze se s tímto stavem počítá a navrhuje se tak, aby byla hráz těžší i ve stavu nadlehčení. Teorie je věc jedna, ale skutečnost jiná. Tento stav nenastane, rozhodně ne ihned, protože máme injekční štolu s vrty, do nichž je natlačená jílová směs tvořící injekční clonu. Ta utěsní ve skále všechny případné pukliny a dutiny, takže se voda pod hráz nedostane. Podloží je tak zabezpečené. Na co by nám byla super vodotěsná hráz, kdyby se pod ni dostala voda. Když v roce 2003 přístroje zaznamenaly pozvolný nárůst vztlaků, přijali jsme potřebné opatření – došlo k opravě injekční clony. Ta je nyní opět těsná a nadále se průběžně měří její těsnicí schopnost.

Dobře, hráz neuplave. Ale co když se třeba při povodni dostane voda přes přeliv? To by asi lidé na trase pod hrází neměli zrovna klidné spaní.
Voda zkušebně přes přeliv tekla po dokončení vodního díla v roce 1978. Od té doby ne, při povodních jsme stačili vše regulovat. Bezpečnostní přeliv zvládne desetitisíciletou vodu. Kdyby tady tekla, ani bychom si nenamočili boty. Veškerá voda by odtékala skluzem a hráz by byla vlastně suchým ostrůvkem. Ani tato extrémní voda by hrázi neměla ublížit. Ovšem v Karlových Varech by jistě způsobil tento průtok značné škody.

Jakou má stanovická přehrada životnost?
Je stavěná nejméně na sto let, čtyři desetiletí už má za sebou a vše vypadá dost dobře. Materiálem se nešetřilo. A při pohledu na průběžnou údržbu a opravy hráze je jasné, že každý zásah prodlouží životnost jednotlivých částí. Teoreticky to jde dělat donekonečna.

Pamětníci nostalgicky vzpomínají, že v místech, kde je dnešní vodní plocha, stanovali. Co v nádherném údolí Lomnického potoka původně stálo?
Chatky, starý mlýn, skály. Není ale pravda, že by je voda zatopila. Stavbaři totiž objekty předem odstranili.

Od jednoho dřívějšího účastníka exkurze jsem se s dozvěděl s trochou nadsázky o nejdůležitějším kompresoru na celém Karlovarsku. Kde ho máte?
Je to kompresor ve sdruženém věžovém objektu umístěném na pravém břehu nádrže u hráze. Z objektu, střeženého alarmem, se mimo jiné ovládají dvě spodní výpusti pro vypouštění nádrže. Představte si výpust jako špunt u vany. Kompresor je docela obyčejný. Důležitý je díky své funkci, kterou plní v zimě. Pokud by věž zamrzla, tak by ji mohl led zdeformovat nebo naklonit. Proto kolem nesmí být led. Takže pomocí kompresoru ženeme do prstence trubek s tryskami kolem věže pod hladinu vzduch. Jakmile to začne kolem věžáku bublat, tak bubliny s sebou berou nahoru teplejší vodu ze dna, a tím okolní led nezmrzne.

Otázka na závěr. Jak se stane, že jste na exkurzi v místech, které znáte coby hrázný jako své boty?
Mohou za to netopýři, kteří u nás v chodbách v zimě hibernují. Netuším, jak poznají, že je už venku jaro, protože uvnitř hráze je celoročně konstantní teplota. Možná je to podle much, které začínají létat. Netopýři jsou schovaní ve škvírách, takže nejsou vidět. Člověk o nich musí vědět a hledat je. Letos jsme měli v odpadní štole čtyři netopýry, z toho byly tři druhy. Upozornil mne na to pan Vladimír Melichar z Pily. Prošel se mnou při přírodovědné exkurzi podzemí přehrady. Jeden netopýr dokonce přezimoval na začátku prohlídkové trasy, kde mají návštěvníci připravené přilby. Dlouho jsem si myslel, že tam vidím kus kabelu nebo nějaký drát. Až pan Melichar řekl: Tady máte také jednoho. Přitom jsem na netopýra koukal půl zimy.

  • Nejčtenější

Za vraždu s kopáním a dupáním na obličej dostal 17 let vězení a vyhoštění

Za surovou vraždu bezdomovce v Chebu vyměřil Krajský soud v Plzni sedmadvacetiletému Vietnamci 17 let vězení. Podle...

Premium

Jak chudí bojují proti gigantům. Upřímný trenér Pešout vypráví

Místo strachu ze sestupu, který jim mnozí předpovídali, v polovině základní části extraligy řeší něco jiného – zda do...

VIDEO: Auto smetlo vůz hasičů na zledovatělém dálničním mostě

Dálnici D6 na Sokolovsku ráno uzavřela nehoda tří aut, při které se zranili dva lidé. Řidiči bourali na kluzkém...

Vyšvihl se k elitě, Rudý kat z něj udělal dělníka a vězně

Soud s Janem Hejátkem byl v létě 1949 jedním z prvních politických procesů v severních Čechách. Do uranových dolů muže...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Řidička na Sokolovsku dostala smyk, po srážce s dalším autem zemřela

Tragická dopravní nehoda uzavřela ráno silnici II/181 mezi Královským Poříčím a Sokolovem. Zemřela při ní...

Premium

Cítím hořkost. Bývalý šéf mordparty poprvé promluvil o svém odchodu

Nejznámější český kriminalista Josef Mareš sloužil u policie téměř třicet let, stál za objasněním řady vražd a...

Premium

Zalepili matce prsa, aby nemohla kojit. Při příbězích z Osvětimi pláče i průvodce

Lukáš Lev provází v koncentračních táborech a popisuje nacistická zvěrstva. Jeho babička si však stála za tím, že za...

Premium

Hořký čaj? Nesmysl! Pediatr v knize vyvrací mýty o domácím léčení dětí

Hradecký dětský lékař Ladislav Hanousek vydal knihu Maminko, není mi dobře, která má rodičům pomoci s léčbou i výchovou...

  • Další z rubriky

Jako kluk chtěl cestovat časem, teď se mu to splnilo díky starým fotkám

Nová kniha Karlovarské proměny spisovatele Jaroslava Fikara přibližuje osudy zaniklých domů a ulic. Díky pátrání po...

Vyšvihl se k elitě, Rudý kat z něj udělal dělníka a vězně

Soud s Janem Hejátkem byl v létě 1949 jedním z prvních politických procesů v severních Čechách. Do uranových dolů muže...

Starý zbourali a postavili jiný. Ve Varech otevřeli nový Doubský most

Po více než roce a půl se odpoledne řidiči opět svezli po Doubském mostě v Karlových Varech. Skončila tak složitá...

Karlovy Vary budou prvním městem v Česku, které pokryje mobilní síť 5G

Karlovy Vary se stanou prvním městem v republice z větší části pokrytým mobilní sítí 5G. Společnost Vodafone ji hodlá...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz