„Při nákupech obrněné techniky se MO nezabývalo náklady na celý životní cyklus obrněné techniky, i když mu to ukládají usnesení vlády už od roku 2011,“ uvedli kontroloři z Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).
Podle nich to, že ministerstvo náklady na údržbu a opravy neřeší v době nákupu, vede k tomu, že se stává závislým na dodavateli servisní podpory a náhradních dílů a provoz obrněné techniky se prodražuje. Výdaje na servisní podporu a nákup náhradních dílů vzrostly ze 194 milionů korun v roce 2016 na téměř 780 milionů korun v roce 2018, zjistil NKÚ.
Problémy s dodávkou náhradních dílů a servisem se projevily například u bojových vozidel pěchoty, obrněných transportérů nebo modernizovaných tanků. V kontrolovaných letech 2016 až 2018 bylo provozuschopných méně než 43 procent tanků. Jeden z vyprošťovacích tanků nebyl schopen provozu 3,5 roku, což je téměř pětina jeho životnosti, podotkli kontroloři.
Za nedostatky může podfinancování, hájí se resort
Podle ministerstva obrany byly některé zjištěné nedostatky důsledkem dlouhodobého podfinancování resortu obrany v předchozích letech. „Aby se situace v této oblasti zlepšila, musíme pokračovat v modernizaci naší armády,“ uvedl ministr obrany Lubomír Metnar.
NKÚ také zjistil, že ministerstvo vynaložilo neefektivně téměř 86 milionů korun na technické úpravy obrněného vozidla, které mělo sloužit k průzkumům při zahraniční misi. Technické úpravy nakonec vedly k přetížení vozidla, proto byly nutné další úpravy. Vozidlo nakonec nebylo v provozu celkem 6,5 měsíce a pro zahraniční mise ho armáda nevyužila.
Armáda musí doplnit techniku, stará ruská je ostuda, prohlásil Babiš |
Při nákupech techniky i u servisních služeb využilo ministerstvo ve všech kontrolovaných případech výjimku ze zákona o zadávání veřejných zakázek nebo jednací řízení bez uveřejnění. To, že jsou smluvní ceny odpovídající, dokládalo znaleckými posudky.
„Obrněná vozidla jsou velmi specifickou vojenskou technikou, kde je velmi omezený okruh možných dodavatelů servisních služeb. Dodavatelé navíc ve většině případů musí disponovat bezpečnostní prověrkou a příslušnými certifikáty, především od výrobce techniky,“ vysvětluje mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
Podle NKÚ tyto posudky například podpořily navýšení ceny obrněných vozidel velitelsko-štábních a spojovacích o 60 procent oproti předpokladům, konkrétně z 1,3 miliardy korun na dvě miliardy korun. U rámcové dohody na tři roky servisní podpory pro bojová vojenská vozidla pěchoty a pro obrněné transportéry zvýšilo ministerstvo cenu o 795 milionů korun, což je o 270 procent oproti předchozí rámcové smlouvě.
Většinu oprav provádí externí dodavatelé
Úspory by podle kontrolorů přineslo, pokud by se na opravách a údržbě obrněné techniky podílela ve větší míře sama armáda, většinu servisních služeb totiž zajišťují externí dodavatelé. NKÚ však připouští, že armáda na to nemá dostatek kapacit.
„U některých druhů techniky zvyšuje armáda vlastní schopnost provádění vyšších forem defektací a oprav. Je kladen důraz na preventivní a nápravnou údržbu, která je zajištěna osádkami, na které navazuje systém vojskových opravců. Zvyšování opravárenských schopností je ovlivněno vyčleněnými finančními, materiálními a lidskými zdroji. V jiných případech resort obrany v maximální míře využívá při zajištění oprav a údržby státní podniky a další domácí dodavatele,“ dodal Pejšek.
