„Gambie bohužel soudu prezentovala klamný a neúplný obrázek situace v Arakanském státě,“ řekla ve středu Su Ťij v odkaze na oblast na východě Barmy, kde dříve žilo zhruba milion příslušníků menšinového muslimského etnika Rohingů. „Záměr genocidy nemůže být jedinou hypotézou,“ dodala podle agentury AFP.
Ze snahy vyhladit muslimské obyvatelstvo Barmu v listopadu obvinila Gambie. Malá muslimská africká země tak učinila jménem Organizace islámské spolupráce (OIC), která sdružuje 57 států. Obvinění pramení z událostí roku 2017, kdy barmské bezpečnostní složky zahájily proti Rohingům rozsáhlou ofenzivu v reakci na útok rohingských povstalců na policejní stanoviště.
Ze svých domovů za několik týdnů uprchlo přes 700 000 Rohingů, podle vyšetřovatelů OSN tažení barmské armády představovalo etnickou čistku, kterou provázelo masové vraždění a znásilňování a vypalování domovů muslimských obyvatel.
Su Ťij ve své obhajobě zdůrazňovala, že jednotky její země reagovaly na útoky rohingských ozbrojenců a hovořila o „ozbrojeném konfliktu“. Použití nepřiměřené síly na straně bezpečnostních složek prý nelze vyloučit, jakékoli případné válečné zločiny ale podle barmské vůdkyně budou předmětem trestního stíhání. Porušování lidských práv v Arakanském státě ani kdekoli jinde se netoleruje, řekla Su Ťij.
Ve svém projevu zmínila „vysídlení mnoha lidí“, podotkla však, že podobné válečné případy z 90. let na Balkáně nebyly označeny za genocidu. „Mezinárodní justice odolala pokušení použít tuto právní klasifikaci, protože specifický záměr úplně nebo částečně zničit pronásledovanou skupinu nebyl přítomen,“ citovala ji agentura Reuters.
Někdejší barmská disidentka a uznávaná bojovnice za demokracii Su Ťij, která v době vlády vojenské junty v Barmě strávila asi 16 let v domácím vězení, čelí silné mezinárodní kritice kvůli tomu, že násilnosti páchané barmskou armádou na Rohinzích neodsoudila. Podle OSN muslimská menšina v Barmě čelí perzekuci po desetiletí, úřady převážně buddhistické země Rohingy neuznávají jako národnostní menšinu a hovoří o nich jako o nelegálních přistěhovalcích z Bangladéše.
Jednání ohledně postupu barmské armády bude u soudu OSN, který urovnává spory mezi zeměmi, pokračovat ještě ve čtvrtek.
