Dům v krušnohorské Ryžovně, kde bydlel kriminalista, hlavní hrdina seriálu Rapl.

Dům v krušnohorské Ryžovně, kde bydlel kriminalista, hlavní hrdina seriálu Rapl. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Boží Dar chce vzkřísit zaniklou ves v Krušných horách. Památkáři jsou proti

  • 49
Boží Dar plánuje nové osídlení bývalé obce Ryžovna v Krušných horách. Projekt má vzniknout v hornické krajině, která je čtvrt roku zapsaná do UNESCO. Někteří proto volají po přehodnocení plánu. Mezi nimi také památkáři.

Pouze devět domů z původních sedmdesáti stojí dnes v bývalé obci Ryžovna, která leží od roku 1955 v katastru nejvýše položeného českého města. Jedná se převážně o chalupy v malebné přírodě, do které vyrážejí za výlety cyklisté i turisté, před časem přilákala také filmaře.

Jedna z tamních chalup si zahrála v první sérii detektivky Rapl. Stala se sídlem hlavního hrdiny, vyšetřovatele Kuneše. 

Krušnohorská krajina je navíc od července zapsaná do UNESCO díky svým hornickým památkám. Podoba Ryžovny se ale má do budoucna změnit prostřednictvím takzvaného regulačního plánu z roku 2003. Božídarská radnice chystá její nové osídlení.

„Projekt je už v hodně pokročilé fázi. Začal skutečně v roce asi 1993, kdy jsme potom v roce 1996 schválili územní plán Božího Daru. V něm byly specifikované plochy budoucího rozvoje v samotné obci a pak na Ryžovně,“ řekl starosta Božího Daru Jan Horník.

Znovuosídlení Ryžovny tedy podle něj není nic nového, schválily jej všechny úřady, navíc se s tím seznámili i odborníci ICOMOS, která je poradenskou organizací UNESCO, když do Krušných hor přijeli kvůli nominaci hornických památek.

„Do nominace byla Ryžovna vtažena i s regulačním plánem. Není to nic proti UNESCO. Tyto obavy jsou liché. Jde o znovuoživení Krušných hor. Je to v podstatě jedinečné, protože nikde nenajdete jinou obec, která by dávala dohromady svoji bývalou osadu, nebo dokonce celou vysídlenou obec či město,“ doplnil starosta. Součástí plánu je například také sjezdovka či sáňkařská dráha. 

Ryžovna

neboli Seifen či Sejfy

  • Leží v nadmořské výšce kolem 1000 metrů, šest kilometrů od Božího Daru. Její rozloha činí necelých 30 hektarů. 
  • Vesnice vznikla v 16. století díky hornické činnosti a hlavně rýžování cínu, odkud pochází i její pozdější název Seifen, tedy rýžovat. 
  • Po útlumu hornické činnosti se obyvatelstvo živilo převážně chovem dobytka a ruční výrobou, například paličkováním krajek. Do druhé světové války byl součástí obce kostel, škola a žilo tam 400 obyvatel.
  • Po roce 1945 byla převážná část odsunuta, domy chátraly nakonec jich bylo 90 procent srovnaných se zemí. Podobný osud potkal po válce desítky vesnic v Krušných horách. 

Domů by mělo na Ryžovně vzniknout asi padesát. Pozemky, na kterých mají domy vyrůst, patří Božímu Daru. Prodávat je chce formou smluv o smlouvách budoucích. Všichni kupci budou muset podle starosty dodržet regulativa vyplývající ze smluv. Na Ryžovně by tak nesměly vzniknou například hotely, penziony či apartmánové domy, stavitelé by museli používat materiály a barvy charakteristické pro tuto oblast, ohlížet se na ni musejí i v případě výsadby nových stromů. 

Boží Dar si přeje, aby novostavby sloužily pro trvalé bydlení. Okolní pozemky velké 2,5 až tři tisíce metrů chce lidem spíše pronajímat, nikoli prodávat. Jan Horník věří, že si město společně s památkáři podobu domů ohlídá. Zároveň ale ví, že nemůže nikomu přikázat, aby na Ryžovně bydlel trvale.

Aby mohla nová osada na Ryžovně vyrůst, musí tam Boží Dar nejprve dotáhnout inženýrské sítě, na které potřebuje stavební povolení. To by mohl podle starosty získat asi do dvou let.

Je třeba záměr znovu přehodnotit, chtějí památkáři

Plán božídarské radnice vyvolal velkou diskusi na sociální síti. Zatímco některým lidem se opravdu zamlouvá, jiní mluví o konci Ryžovny, která pro ně představuje jedinečnou atmosféru. Bojí se například, že se z ní stane satelitní městečko či rekreační oblast pro movité.

Ředitelka loketské pobočky Národního památkového ústavu Romana Riegerová upozornila, že roce 2003, kdy byl regulační plán bývalé obce schválený, památková péče záměr neposuzovala.

Tehdy to totiž nebylo v její gesci. Od té doby se ale poznání o mimořádných hodnotách daného území výrazně posunulo. Vedlo to nejen v roce 2014 k vyhlášení krajinné památkové zóny území Hornické kulturní krajiny Abertamy – Horní Blatná – Boží Dar, ale také k prohlášení Blatenského vodního příkopu národní kulturní památkou a zapsání celého území na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. 

„Proto se domníváme, že by celý záměr výstavby na Ryžovně měl být posouzen znovu s ohledem na nové skutečnosti, jež nemohly být do regulačního plánu zapracovány, a prověřit, zda záměr v zamýšlené podobě nepoškodí hodnoty území,“ uvedla.

Podle krajského zastupitele pro lázeňství, cestovní ruch a UNESCO Vojtěcha Franty se zdá, že je území Ryžovny součástí nominované památky, tedy jádrové oblasti, takzvané Core zóny. „Je to tedy určitě v přímém kontaktu s UNESCO památkou a mělo by to být tak také hodnoceno,“ uvedl. 

Krajský radní pro regionální rozvoj Josef Janů kontroval, že záměr znovuosídlení Ryžovny je schválený územním plánem již řadu let, kraj tedy musí návrh akceptovat. Odpověď na to, zda je projekt vhodný, či nikoli, by podle něj měla přinést právě zadávaná studie celého Krušnohoří. 

„Jejím prostřednictvím bychom se rádi na Krušné hory podívali nejen jako na celek, který chceme zakonzervovat, ale dát mu i růstové varianty,“ uvedl. Sám za sebe přitom zmínil, že nápad oživení či obnovy bývalých vesnic považuje za dobré. Případ Ryžovny přitom zařadil k těm vhodnějším variantám.