„S formou útoku nizozemského typu jsme se nesetkali a doposud neevidujeme žádný takový případ. V rámci nasazení předsunutých jednotek Aliance v Pobaltí jsme však také zaznamenali některé nepřátelské aktivity vedené proti našim a aliančním jednotkám,“ uvedla Vlastimila Cyprisová z Generálního štábu Armády České republiky (AČR).
Podle Cyprisové šlo především o kybernetické útoky na informační systémy řízení a velení nebo cílenou negativní mediální kampaň proti působení jednotek NATO v Pobaltí.
Rodinní příslušníci či partnerky nizozemských letců jsou od posledního nasazení v Pobaltí v roce 2017 obtěžovány telefonáty neznámých lidí s ruským přízvukem a výzvami, ať se jejich muži raději vrátí domů. K incidentům začalo docházet většinou poté, co vojáci z Pobaltí sami volali z vlastních mobilních telefonů rodinám.
Česká armáda má podle Cyprisové pro nasazení v zahraničních misí operační postupy a plány, podle nichž jsou vojáci včetně sedmdesátičlenného kontingentu pro leteckou misi v Pobaltí připravováni. A součástí jsou i opatření a doporučení související s takovými typy útoků.
„Ochrana našich příslušníků včetně osobních údajů je jednou ze základních priorit AČR nejen po dobu nasazení našich vojsk v zahraničí. Informace týkající se přímo našich vojáků nebo jejich rodin nezveřejňujeme,“ konstatovala Cyprisová. Jaké konkrétní postupy mají vojáci při kontaktu s rodinami z mise dodržovat ale z pochopitelných důvodů nesdělila.
Už řadu let například armáda pečlivě tají jména vojáků v misích. Veřejně se mohou objevit jen ta velitelů. Pozor dává Generální štáb také na to, aby se například na fotografiích v médiích neobjevily jmenovky vojáků na uniformách, u rizikovějších misí ani obličeje.
Blízká setkání s ruskými letouny nechceme eskalovat, tvrdí čeští piloti |
Armáda i Aliance podle ní věnují této oblasti vysokou pozornost. „O potenciálních rizicích a hrozbách v prostoru operací jsou naši vojáci průběžně informováni na základě poznatků aliančních států, zkušeností z prostoru operace nebo zpravodajských zpráv a hlášení,“ dodala.
Cílem nejsou jen vojáci, ale i rodiny
„Co váš manžel dělá v Pobaltí? Co si o tom myslíte? A nebylo by lepší, kdyby se vrátil domů?“ ptali se anonymní volající rodin nizozemských letců. Hovořili anglicky nebo nizozemsky, ale s ruským přízvukem. Nepředstavili se a volali opakovaně s tím, že o volaném vědí hodně a dokážou se k nim lehce dostat.
K telefonátům začalo docházet zpravidla poté, co vojáci z mise zavolali domů z vlastních mobilních zařízení. Nizozemský vojenský personál ale i další kontingenty v Pobaltí proto už nesmí používat vlastní telefonní čísla, ale pro volání domů si pořídit místní předplacenou SIM kartu. A vlastní telefon používat jen v rámci zabezpečené armádní WiFi sítě.
Jako odposlech telefonu lze totiž dnes označit prakticky jakýkoliv postup pro získání informací proudících přes telekomunikační zařízení. Lze zaznamenávat hovory, zprávy, získat výpisy volání, sledovat datové soubory včetně fotografií nebo videí i zneužít mobilní telefon jako odposlechové zařízení.
Ať se vrátí domů! Cizí lidé s ruským přízvukem volají rodinám vojáků NATO |
„Důsledky jsou již nějakou dobu zřejmé: za cíle by se neměly považovat pouze vojáci rozmístění v zemích sousedících s Ruskem, ale také ti, se kterými jsou ve spojení v domovských zemích,“ konstatoval analytik Keir Giles z britského Chatham House, prestižního think-tanku zaměřeného na bezpečnostní a obrannou politiku.
Ostatně, konstatuje to už devadesátistránková studie NATO o ruské informační válce z roku 2016. Obzvláště stíhací piloti jako relativně malá skupina speciálně vyškolených vojáků z nich podle něj z podstaty činí pro nepřátelské zpravodajské služby vysoce hodnotné cíle.
„Nemusí jít o špionáž v tradičním stylu; všechno, co jim (pilotům) brání v tom, aby účinně vykonávali svou práci v kritickém okamžiku, ať už jde o útoky proti nim samotným nebo jejich domovům či rodinám, by pro protivníka představovalo vysokou návratnost investice,“ uvedl Giles.
Upozornil, že schopnost psychologickým nátlakem ovlivnit klíčové bojové prvky by mohla být kritickým a možná rozhodujícím faktorem v klíčových prvních hodinách případného střetu s Ruskem.
Češi s gripeny začnou střežit Pobaltí v září:
8. srpna 2019 |
