„Cítila jsem to, byla součástí mé duše. Milovala jsem ji od první chvíle,“ popisuje mladá Hiyam svou dceru Hibu. Dnes jsou holčičce, jejíž jméno v arabštině znamená „Dar od Boha“, dva roky. Narozeninovou oslavu však nejspíš neměla. S Hiyam určitě ne.
Hibina matka je jezídka. V jedenadvaceti letech má za sebou tolik utrpení, kolik většina lidí neprožije za celý život. Během krutovlády Islámského státu ji čtyřikrát prodali na trhu jako dobytek.
Všichni čtyři „majitelé“ si z dívky udělali sexuální otrokyni. Ten poslední s ní také počal Hibu.
Hiyam ji nechtěla, neuměla si představit, že bude mít dítě s tím „zvířetem“, jak Hibina otce popsala. Ale první pohled na kudrnaté děvčátko všechno změnilo.
V létě 2017 se Hiyam dostala na svobodu. Z Mosulu ji matka odvezla do uprchlického tábora, kde nyní žije až 400 tisíc jezídů. Do svých vesnic se vrátit nemohou, nic z nich nezbylo. Hiyam však nepřijela sama, a její muka tak ani návratem k rodině neskončila.
Zatímco ženy jejich blízcí z uzavřené jezídské komunity nakonec přijali i přesto, že měly milostný vztah se svými vězniteli z řad muslimů, u potomků vzešlých z těchto svazků to neplatí. Jezídky tak podle amerického deníku The Washington Post při návratu stojí před nelidským rozhodnutím - buď se vzdají dětí, nebo rodiny.
To Hiyam odmítla přijmout. Jenže tlak se stupňoval. Jedni ji podezírali, že s teroristy nespala proti své vůli, další veřejně zesměšňovali její handicapované bratry. Ve stanu se jí střídali příbuzní s toutéž ohranou písničkou. Hiyam nakonec přestala vycházet. Tehdy přišly výhrůžky, že stan zapálí i s ní a malou Hibou.
Zbyly jen bílé botičky a čelenka
Hiyam nakonec podlehla. Naposledy k sobě Hibu pevně přitiskla, políbila ji a předala sociálním pracovnicím v táboře. Z návratu zpátky si pamatuje jediné - Hibin pláč, který se jí za zády vzdaloval.
Dnes už jí po dceři zbyly jen bílé botičky a vlněná čelenka. I ty jsou však pečlivě uklizené tak, aby na ně neviděla. „Řekli mi, abych se své dcery zbavila. Že prý nemám čest. Teď je to hotové, nikdo už se nezajímá. Je ticho,“ popisuje v slzách mladá Hiyam. Svůj stan už téměř neopouští a několikrát se pokusila o sebevraždu.
Jezídky se vymanily ze spárů IS a zakládají ženskou komunitu |
Podle odhadů islamisté s jezídkami zplodili několik set až tisícovku dětí. Mnohé z nich jsou rozeseté v sirotčincích, kde je nechaly jak ženy, které se nechtěly do konce života dívat na výsledek svého znásilnění, tak ty, které k tomu donutily jejich rodiny, napsala americká rozhlasová stanice NPR.
A další děti ještě mohou následovat, stále se totiž pohřešují zhruba tři tisíce jezídek.
Předseda jezídského nejvyššího náboženského výboru Hazem Tahsin sice na jaře vydal edikt, který povolil „návrat všech, kteří přežili zločiny IS, vzavše v úvahu, že to, čím prošli, se stalo proti jejich vůli“, a o kterém se mělo za to, že zahrnuje i děti zplozené v sexuálním otroctví. Ovšem ne všichni ho tak chtěli vykládat.
Podle agentury EFE na duchovního zatlačili kmenoví vůdci a text historického ediktu, který porušil osm set let starou tradici, se už o pár dní později změnil. Nyní tak komunita uvítá ve své náruči pouze samotné jezídky nebo ty jezídské děti, které islamisté předtím unesli.
Jezídská víra ukládá, že členem komunity je jen ten, kdo má oba rodiče jezídy. „Kdybychom udělali výjimku, přikrášlovali bychom tím následky genocidy jezídů. Víme, že to jsou jen děti a že jsou bez viny. Ale v tomto případě je víra ani společnost zkrátka nemůže přijmout,“ říká mluvčí výboru Karim Sulaiman.
Když Hiyam občas vyjde ze svého stanu, vidí děti, jak si hrají v uličkách tábora. Některé z nich stejně jako Hiba mají otce muslima. Jejich matky však podle mladé ženy přesvědčily stařešiny o opaku. „Jediný rozdíl je ten, že já jsem byla upřímná a ony ne,“ míní Hiyam.
