Tehdejší tajemník ústředního výboru Maďarské socialistické dělnické strany (MSDS) Imre Pozsgay popsal, že rozhodnutí o odstranění hraničních zátarasů se začalo v Maďarsku rodit už v roce 1988. Tehdy během inspekce hranic s Rakouskem u hraničního přechodu Nickesdorf řekl do té doby nepředstavitelnou věc, že železná opona je „ostudou Evropy“.
Ústřední výbor MSDS rozhodl 28. února 1989, že vládě doporučí, aby hraniční zátarasy nechala demontovat, protože na opravu 350 kilometrů dlouhého, ale už zastaralého a poškozeného plotu totiž nebyly ve státní pokladně peníze.
Maďaři se tak rozhodli režim na dosud přísně střežených hranicích uvolnit právě v době, kdy východoněmecký vůdce Erich Honecker prohlašoval, že Berlínská zeď „bude stát ještě sto let“. Tehdejší sovětský vůdce Michail Gorbačov však na rozdíl od dalších lídrů komunistického bloku proti demontáži hraničních zábran neprotestoval.
„Vzal to na vědomí, řekl mi, že je to moje odpovědnost a uklidnil mě, že se nebudou opakovat krvavé události z roku 1956,“ popsal své pozdější setkání s Gorbačovem dnes 71letý Németh, který společně s dalšími reformátory v čele vládní Maďarské socialistické dělnické strany (MSDS) v roce 1989 demontáž takzvané železné opony prosadil.
30 let svobodySeriál iDNES.cz |
Právě obavy, že by Sovětský svaz mohl s pomocí vojsk Varšavské smlouvy v Maďarsku kvůli jeho reformním krokům a otevření železné opony zasáhnout, vedení MSDS strašilo nejvíce.
Po návratu z Moskvy koncem března 1989 dal příkaz, aby se s odstraňováním hraničních zábran skutečně začalo a čekal, jak bude Sovětský svaz reagovat dále. Když z jeho strany nepřišla žádná ostrá kritika, rozběhly se v půlce dubna práce na demontáži zátarasů na plné obrátky.
Plot znovu vztyčili jen kvůli focení
Svět se o nečekaném kroku maďarských komunistů dozvěděl z oficiální tiskové konference 2. května, to už ale byla téměř půlka hraničního plotu pryč. „Pro Evropu to byla podstatná zpráva a byl to i důležitý vzkaz pro občany Německé demokratické republiky, kteří se chystali jet v létě na dovolenou do Maďarska,“ zavzpomínal Németh.
Teprve 17. května premiér podepsal rozhodnutí vlády, které se odstranění železné opony týkalo. „Československo, NDR a Rumunsko tehdy hlasitě protestovaly v Moskvě, ale Gorbačova neovlivnily, všechny pokusy byly marné,“ dodal expremiér.
V paměti mnohým zřejmě utkvěl obrázek, který vznikl 27. června 1989, kdy se sešel maďarský ministr zahraničí Gyula Horn se svým rakouským protějškem Aloisem Mockem a společně se nechali vyfotografovat při symbolickém stříhání drátěného plotu.
Tehdy už ale byla železná opona na hranicích Maďarska a Rakouska úplně pryč a pro pořízení symbolických snímků naopak musely maďarské úřady její část dočasně vrátit na místo.
