Setkání Šormová naplánovala do pražského podniku v Jídelně kuchařek bez domova, kde dělá provozní. „Nevím, jestli by mě bavilo živit se jen MMA, potřebuju mít i jinou práci. A tahle dává smysl. Pracují tu ženy, které mají zkušenost s bezdomovectvím,“ vysvětluje bývalá baletka.
„Asi ve mně je jistá míra exhibicionismu,“ směje se.
Ale sehnat pro ni soupeřku snadné není, zápasí většinou jen jednou ročně, loni se přitom stala šampionkou na Ukrajině, když porazila domácí oblíbenkyni Světlanu Gotsykovou. Začátkem roku pás obhájila proti Francouzce Evě Dourtheové, byť musela čekat na verdikt arbitrů.
„Byla jsem si jistá, že vyhraju, ale rozhodčí hrozně dlouho počítali, byli jsme s trenérem Danem Bartákem nervózní. Podle nás byl výkon přesvědčivý, takže jsme se vyděsili, jestli v tom není nějaká politika,“ vypráví Šormová.
Bála se, že by ukrajinská organizace WWFC mohla chtít, aby při dalším souboji o pás mohla proti slabší Francouzce nasadit znovu Ukrajinku Gotsykovou. Tak, aby mohla titul získat domácí bojovnice.
Ale nestalo se. „Ukrajina je naštěstí v chování k cizím zápasníkům lepší než třeba Česko. Lidi se se mnou fotí, gratulují mi. Nezažila jsem tam takové ostudné bučení jako na UFC v Praze. Nedokážu si představit, že by české fanoušky zajímal souboj Poláka s Rakušanem,“ myslí si Šormová.
A trofej z Ukrajiny? Česká reprezentantka její držení nepřeceňuje. „Jo, mám doma hezký lesklý pás, co se vyjímá na skříni a je z něj lapač prachu,“ směje se. „Jsem ráda, že jsem ho vyhrála, ale prvotní nadšení už zmizelo. Ani nevím, co znamená být šampionkou. Znamená to vůbec něco? Pás ze mě nedělá lepší nebo horší zápasnici. Není z UFC.“
K němu povede ještě dlouhá cesta. I když se o Šormové mluví jako o velkém talentu, který by už nyní v UFC uspěl, nabídka z nejprestižnější ligy zatím nepřišla. „Já jsem v rámci Evropy třetí nejlepší ve váhové kategorii, ty nade mnou jsou v UFC. Ale kdyby mě chtěli, už by něco v plánu bylo. Navíc když jsem se dívala na svůj poslední zápas ze záznamu, říkala jsem si, jestli je už opravdu čas na UFC,“ přiznává.
Tak Šormová přijala výzvu v americké organizace Invicta FC, v níž zápasí pouze ženy. V Kansasu se během noci z pátku na sobotu postaví Kay Hansenové.
A kdo ví, třeba se v budoucnu stane takovou hvězdou, aby si vymohla, že v přestávkách mezi koly budou místo polonahých žen chodit polonazí muži. „Ne že bych na ně koukala, spíš mi jde o princip,“ říká zastánkyně ženských práv.
