České vody jsou stále teplejší, pstruzi ustupují kaprům

  • 73
Teplota vody v Česku meziročně stoupá a citlivé jsou na to především lososovité ryby. Mezi ně patří například pstruzi, nebo lipani a dříve neodmyslitelná část českých potoků se pomalu vytrácí. Situace naopak vyhovuje kaprům a invazním druhům.

V místech, kde jste mohli pstruha potočního ještě před několika lety vidět, dnes už žít nemusí. „Ještě nejsou na vymření, ale je jich mnohem méně, než jich bylo. Pokud bude vývoj dál pokračovat tímto směrem, ohrožené budou,“ řekl pro iDNES.cz Jan Kubečka, ředitel Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR.

Lososovité druhy to mají dnes v českých vodách náročnější než v minulosti. Jejich existence zatím není přímo ohrožená, protože se po vodních tocích stále mohou přesouvat blíže k prameni, kde je voda chladnější. Jejich strategie však podle odborníků nebude fungovat neustále.

„Roční průměrná teplota vzduchu vzrostla na Římově i na Slapech za třicet let o jeden a půl stupně Celsia. Voda je o jeden stupeň teplejší, největší oteplení je patrné v jarních měsících – dubnu, květnu a červnu,“ řekl v rozhovoru pro iDNES.cz hydrobiolog z Akademie věd ČR Petr Znachor. Vědci soustavně monitorují teplotu těchto nádrží už několik dekád.

Pokud nedojde k zásadnímu teplotnímu zlomu, letošní rok z dlouhodobé statistiky vybočovat nebude. Už na začátku dubna byly teploty vody na největších nádržích vyšší než v minulém roce. V některých případech až trojnásobně. 

„Na řadě míst už dnes pstruh nepřežije celou sezónu a vysazuje se dočasně,“ řekl pro iDNES.cz Pavel Vrána, odborný referent životního prostředí z Českého rybářského svazu. Pstruzi a další druhy chladnomilných ryb se na naše území dostaly během doby ledové, rostoucí teploty jim proto nesvědčí.

Ubývá potoků, kde se pstruzi množili

Ryby, které jsou dnes vytlačené z území, kde žily v posledních staletích, se sice přesunem do chladnějších vod částečně vyhýbají problémům, trápí je ovšem menší životní prostor, o který musejí soupeřit. Kvůli tomu hůře prospívají a nedaří se jim často ani zakládání nových generací.

Voda v nádržích je teplejší než loni, může to ohrozit koupání i pitnou vodu

Pro rybáře je také problémem, že kvůli zmenšujícímu se životnímu prostoru pro pstruhy ubývají takzvané vodní kapiláry. Tedy potoky, kde se dříve dařilo pstruhy množit pro jejich další vysazení.

Na druhou stranu trochu optimismu přinášejí výzkumy lipanů, dalších z ohrožených druhů ryb. Z nich vyplývá, že se teplotě vody ryby umí částečně přizpůsobit. „U lipanů už adaptace byla prokázána,“ uvedl Vrána. „Uvidíme, kdo bude rychlejší, jestli schopnost přizpůsobit se, nebo změny teploty,“ doplnil.

Daří se kaprům

Ne všechny ryby však oteplování trápí. Výborně se daří především druhům, které se na naše území dostaly z oblasti kolem Černého moře. Patří sem třeba kapři, sumci, líni nebo candáti. Změny také úspěšně využili živočichové, které rybáři považují za invazní.

Typickým zástupcem je hlaváč černoústý. Drobná ryba, která žije na dně řek, se k nám tlačí ze severu přes Labe i od jihu přes Dyji. Na Jižní Moravě je hlaváč pozorovaný od roku 2008. V Labi, kam se pravděpodobně dostaly jeho jikry na trupech dopravních lodí, od roku 2015. Podle odborníků by hlaváč mohl ohrozit původní populaci, živí se totiž mimo jiní také plůdky a jikrami jiných ryb.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video