Pence plán představil u příležitosti setkání s čelnými představiteli NASA v Huntsville ve státě Alabama. „Účastníme se vesmírných závodů stejně jako v 60. letech,“ prohlásil a dodal, že v případě potřeby budou rakety a přistávací moduly NASA nahrazeny soukromými. Informovala o tom agentura AP.
Viceprezident Mike Pence na setkání National Space Council
NASA již dříve vyhlásila úmysl vrátit americké astronauty na povrch Měsíce do roku 2028. „Je na čase zdvojnásobit naše úsilí,“ řekl nyní viceprezident. „Může se to stát skutečností, ale nestane se tak, pokud nezrychlíme tempo.“
Projev Mikea Pence k plánovanému návratu Američanů na Měsíci:
„Ne proto, že je to snadné, ale proto, že to je obtížné“
Pence svou výzvou odkazuje na řeč prezidenta Kennedyho. V září 1962 vyzval prezident JFK své spoluobčany ke zvýšenému úsilí za cílem přistát do konce 60. let na Měsíci. O této výzvě se často mluví jako o klíčovém momentu, který pomohl Američany vyprovokovat k ohromnému úsilí a vyústil v přistání Apolla 11 na Měsíci v létě 1969.
- Český překlad
- Anglický originál
Velký skok: trvalá základna na Měsíci
„Návrat amerických astronautů na Měsíc do pěti let, za jakoukoli cenu.“ |
„Je čas na další velký skok,“ řekl Pence ve svém projevu, odkazuje tak Armstrongův slavný citát o malém kroku pro člověka. „Tímto velkým skokem je návrat amerických astronautů na Měsíc během příštích pěti let, za jakoukoli cenu.“ Na Měsíci by pak Američané měli vybudovat trvalou základnu, která bude sloužit i jako příprava pro cestu astronautů na Mars.
Aby tohoto cíle dosáhli, musí se NASA podle Pence stát mnohem „pružnější a efektivnější organizací“. Jim Bridenstine, šéf agentury NASA, reagoval na Twitteru: „Výzvu přijímáme. Jdeme na to!“
BIG NEWS: President Trump and @VP Pence have directed @NASA to return astronauts to the Moon in the next 5 years. Challenge accepted. Now let’s get to work. https://t.co/MjcDSG6NLc https://t.co/QqYofbKzOe
Později Bridenstine upřesnil, jaké konkrétní kroky NASA k přistání na Měsíci do pěti let podniká:
- do roku 2020 plánuje vyslat misi Orion
- do roku 2022 plánuje vyslat misi s posádkou do „měsíční blízkosti“
- do roku 2024 plánuje NASA přistání na měsíčním jižním pólu
„Na tuto výzvu je ten správný čas, a já jsem viceprezidenta Pence ujistil, že lidé v NASA jsou na tuto výzvu připraveni,“ uvedl Bridenstine.
Vesmírný závod Američanů s Čínou a Ruskem
Jako v 60. letech, i nyní podle viceprezidenta Pence probíhá vesmírný souboj. Zatímco tehdy Američané závodili se Sovětským svazem, nyní prý čelí především Číně a Rusku.
Začátkem ledna přistála poprvé na odvrácené straně Měsíce čínská sonda Čchang-e 4. Peking se netají svými ambiciózními plány, které zahrnují například vybudování vlastní vesmírné stanice a pokračování ve výzkumu Měsíce. Podle těchto plánů by v roce 2030 měl na jeho povrchu stanout první Číňan.
Spojené státy letos oslaví 50. výročí přistání člověka na Měsíci, kam mezi lety 1969 a 1972 vyslaly celkem 12 astronautů. Od té doby neučinil žádný stát vážný pokus vyslat na přirozenou družici Země lidskou posádku.
Napřed Měsíc, pak Mars
Reportáž: Odtud řídili přistání na Měsíci |
Americké administrativy v posledních desetiletích váhaly mezi programem mise lidské posádky na Mars a návratem na Měsíc. Exprezident Barack Obama upřednostňoval první variantu, která se líbila i Trumpovi. Ten však doufal v přistání na Marsu během několika let (“nejlépe do roku 2020"), což NASA označila za nereálné. Zřejmě proto nyní Pence přednesl Trumpovu vizi: do pěti let na Měsíc, tam vybudovat trvalou základnu, poté teprve na Mars.
NASA tuto vizi nazývá Moon2Mars: „Prezident Donald Trump požádal agenturu NASA, abychom urychlili naše plány pro návrat na Měsíc a abychom uskutečnili přistání lidské posádky na Měsíci do roku 2024. Poletíme tam s novými inovativními technologiemi a systémy a budeme zkoumat nové oblasti. Tentokrát, až na Měsíci přistaneme, tak už tam zůstaneme. A pak použijeme to, co se na Měsíci naučíme, k dalšímu velkému skoku: vyslání astronautů na Mars.“
A kdo je poprvé sveze?
Byť má program velké ambice, jeho podoba se určitě bude v mnoha ohledech měnit, včetně jeho vůbec prvního letu do vesmíru. Administrátor NASA Jim Bridenstine roztočil kolotoč spekulací, když 13. března během slyšení v Senátu USA řekl, že při plánovaném obletu Měsíce v roce 2020 by NASA mohla použít soukromý nosič.
To by znamenalo použít jednu ze stávající těžkých amerických raket, tedy Falcon Heavy nebo Delta IV Heavy. Vzhledem k parametrům obletu Měsíce ani jeden ze zmíněných nosičů nedokáže let odbavit během jediného startu. Startovalo by se tedy dvakrát a loď pro oblet měsíce (tedy kabina Orion + motorový stupeň) by se spojily až na oběžné dráze Země.
Bridenstine zřejmě nečekal, že jeho krátká zmínka vyvolá takovou pozornost, a druhý den se jal atmosféru v NASA uklidňovat. Poslal zprávu zaměstnancům projektu SLS a Orion, kterou NASA posléze zveřejnila na blogu.
V ní ujišťuje, že vývoj nosiče SLS bude pokračovat a o využití běžného, na trhu dostupného nosiče se uvažuje jen proto, aby se celý program nezdržoval. SLS, který by měl startovat v roce 2021, by se tedy podle zprávy mohl rovnou využít k vynesení nákladu, se kterým si jiné nosiče poradí hůře.
Dlouhodobě však použití dvou nosičů podle Bridenstina lety komplikuje, zvyšuje riziko potíží a není tedy udržitelné. Rozhodování o využití komerčního nosiče je podle šéfa NASA pouze jeden ze směrů současných úvah a během několika týdnů může také snadno spadnout pod stůl. Zaměstnanci a veřejnost o něm podle Bridensteina budou včas informováni a dostanou k dispozici plný text analýzy.
