Trenér Trpišovský mu dal v prvním jarním kole jednasedmdesát minut. Pak místo něj poslal do hry útočníka Van Burena, jenž v závěrečné desetiminutovce pomohl zlomit kurážného soupeře.
„Teplice vůbec nepřijely bránit, naopak hrály výborně,“ chválil Ševčík, „až na konci jsme byli fyzicky silnější, což rozhodlo. Celkově to však byl velmi fyzicky náročný zápas.“
A z vaší strany také docela nervózní, souhlasíte?
Rozhodně, protože jsme dlouho čekali na gól. Pár šancí jsme měli, ale dvakrát jsme trefili břevno a pak nejistota samozřejmě stoupá. Ale nakonec jsme to zvládli, dali dva góly a získali tři body.
Za týden můžete v Plzni otéct na prvním místě už na rozdíl devíti bodů.
To by bylo fantastické. Čekají nás teď dva těžké zápasy: v Evropské lize proti Genku a pak právě ten v Plzni, oba chceme zvládnout a vylepšit si pozici.
Už jste si ve Slavii zvykl?
Cítím se dobře, i když se pořád ještě s týmem trochu sžívám. Jsem desítka, potřebuju být hodně na balonu, ale pořád to není z mé strany úplně ono, zatím jsem se nedostal do optimální formy, kterou bych se chtěl prezentovat.
Proč?
Mám pořád vsugerované, že se snažím hledat spoluhráče, ta zvučná jména, která mám kolem sebe, místo abych třeba sám vystřelil. Kolikrát jsem v dobré pozici, jenže hledám ještě zbytečné přihrávky, co ale nic moc neřeší. Musím to začít brát víc na sebe.
