Formálně nastoupil na křídle, ale absence rozehrávačské jedničky ho pouštěla do hry po všech směrech. Wizards zdolali Atlantu 131:117 a nejlepší střelec vítězů Bradley Beal chválil: „Sato už se s touhle rolí ztotožnil. Tvrdě maká, zaslouží si každou minutu na hřišti. A taky si zaslouží být v základní sestavě.“
Do startující pětky naskočil Satoranský potřetí za sebou - a Washington potřetí za sebou uspěl. Čísla někdy nejsou všemocná; pražský rodák sice neoplývá excelentními statistikami, ale nabízí jiný, nesnadno měřitelný přínos. Nesobeckost. Poctivost. A také jistotu, klidnou sílu.
Právě v Atlantě letos v lednu Wall vypadl ze sestavy kvůli zraněnému kolenu, kvůli čemuž Satoranský zažil úsek dosud největšího zámořského vytížení. Nadšení z toho, že si plní sny v NBA i na nejoblíbenější pozici, se musel naučit ovládat. „Teď už mě to nepřekvapí,“ řekl.
I jeho třetí zámořská sezona, po níž mu vyprší kontrakt s Wizards, je stejná. Čekání na šanci se střídá se solidně využitými příležitostmi. Hraje spíš na křídle, na vytížení na královském postu aspiruje jen při Wallových absencích. Fanoušci i experti cítí, že s ním je tým jiný než se skvělým střelcem, ale také sportovním chrtem Wallem. Jiný - a lepší?
„Tohle ode mě chcete slyšet? Já to ale neřeknu, protože si nemyslím, že je to pravda,“ odvětil na dotaz webu Washington City Paper.
Tomáš Satoranský proti Atlantě:
V textu ho spoluhráči velebí za basketbalový um i za fórky v kabině. Oceňují, že raději vymyslí lepší pozici parťákovi, než aby sám zbytečně střílel. V Atlantě to opět potvrdil - jenže zároveň dobře ví, že po Wallově návratu budou věci zase jinak.
