V krátkém shrnutí přinášíme odpovědi na základní otázky kolem případu.
1. Kdo byl Džamál Chášukdží?
Devětapadesátiletý novinář Džamál Chášukdží a prominentní kritik saúdské královské rodiny žil v posledním roce v exilu ve Spojených státech, kde psal pro americký list The Washington Post.
Třikrát rozvedený otec čtyř dětí Chášukdží se narodil v Medíně a v mládí inklinoval k radikálnímu islámu. Později se stal liberálem. Novinářskou kariéru zahájil v 80. letech jako spolupracovník listu Saudi Gazette, Ukáz a Ašrak al-Avsat. V Afghánistánu a Súdánu několikrát pořídil rozhovor s bývalým vůdcem teroristické sítě al-Káidy Usámou bin Ládinem.
Do nemilosti upadl poté, co se několikrát nelichotivě vyjádřil o saúdském korunním princi Muhammadu bin Salmánovi. Princ podle Chášukdžího „posouvá zemi od náboženského extremismu do epochy extremismu vlastního“.
„Musíte mé reformy přijmout bez jakékoli debaty a počítat se zatčením a zmizením kritiků,“ napsal. Program Muhammada bin Salmána podle něj postrádá nejdůležitější reformu, totiž demokracii.
2. Co se stalo 2. října?
V úterý 2. října se Chášukdží se svou snoubenkou Hatice Cengizovou vydal na ambasádu Saúdské Arábie v tureckém Istanbulu, aby si vyřídil doklady potřebné ke svatbě. Před vstupem na konzulát musel odevzdat mobil a dovnitř nesměla ani Cengizová.
Z budovy ale Chášukdží ani po několika hodinách nevyšel a jeho partnerka, která celou dobu čekala venku, zalarmovala policii. Podle záběrů z bezpečnostních kamer novinář konzulát neopustil, přestože Saúdská Arábie od začátku tvrdila opak. Tvrdila, že muž zmizel až poté, co odešel.
Zástupci tureckých bezpečnostních služeb od začátku razili teorii, že novinář byl na ambasádě zavražděn a že jeho tělo odvezla kolona aut, která krátce po Chášukdžího návštěvě odjela z konzulátu. O vraždě má svědčit i nahrávka, kterou disponují turečtí policisté a která podle nich zachytila zvuky podobné zápasu, hlasy a pravděpodobně i poslední minuty novinářova života.
3. Co už víme?
Podle informací, které zveřejnila turecká prokuratura a ke kterým se po týdnech mlžení částečně přiznala Saúdská Arábie, byla vražda Chášukdžího naplánovaná. Vrazi věděli den předem, že novinář na konzulát půjde. Z Rijádu do Istanbulu přiletělo komando patnácti lidí včetně forenzního experta a lidí z blízkého okolí korunního prince.
Skvadra násilníků se na novináře vrhla hned po jeho příchodu. Muže uškrtili, jeho tělo rozčtvrtili a poté zničili. Aby plán zamaskovali, povolali i dvojníka Chášukdžího. Falešného novináře však prozradily jiné boty. Krátce po činu všichni zase odletěli zpět do Saúdské Arábie.
4. Co stále ještě nevíme?
Především to, kde je Chášukdžího tělo. Zatím není jasné, jestli kusy novinářova těla odvezla kolona aut na letiště v Istanbulu, odkud odletěly do Rijádu, nebo jestli je přímo na konzulátu rozpustili v kyselině. Nepotvrdila se ani informace, že tělo našli na zahradě ambasády.
Další neznámou je, kdo rozkaz k vraždě vydal. Od začátku se vzhledem k tomu, koho Chášukdží kritizova, mluví o osobě korunního prince Muhammada bin Salmána. Ten je totiž natolik mocný, aby takto složitou operaci bezpečnostních služeb mohl nařídit. Princ ovšem všechna obvinění odmítá. Vraždu nazval „hanebným zločinem“ a Chášukdžího rodině na společné schůzce vyjádřil soustrast.
Dosud neznáme motiv vraždy. Proč zrovna teď chtěli kritika umlčet? Informace, že měl v plánu zveřejnit použití saúdských chemických zbraní v Jemenu, se zatím nepotvrdily. A co se teprve ukáže, je to, jak „kauza Chášukdží“ poznamená vztahy Saúdské Arábie a jejích zahraničních partnerů a image samotného korunního prince.
5. Jaké jsou reakce ze světa?
Brutální a spektakulární vražda nepohodlného novináře otřásla světovou veřejností a museli na ni zareagovat i zástupci jednotlivých států. Za svým blízkovýchodním spojencem od začátku pevně stál americký prezident Donald Trump, který se držel presumpce neviny. Argumentoval také obrovskými obchody, které obě země pojí.
Ve chvíli, kdy se ukázalo, že vražda byla skutečně plánovaná, prohlásil, že šlo o „jednu z nejhorších kamufláží v dějinách“. Do dnešního dne Spojené státy zrušily víza saúdskoarabským činitelům spojeným s vraždou novináře, o dalších krocích zatím není nic známo.
Německá kancléřka Angela Merkelová ohlásila, že Berlín zastavuje zbrojní vývoz do Saúdské Arábie, dokud nebude případ vyjasněn, a k témuž vyzvala i další členy Evropské unie. Vraždu odsoudil také francouzský prezident Emmanuel Macron, o konkrétní odpovědi Saúdům však zatím nemluvil.
Švýcarsko se v reakci na případ rozhodlo, že do Saúdské Arábie dočasně přestane dodávat náhradní díly zbraní. Česká republika se rozhodla stáhnout jednoho diplomata z ambasády v Rijádu poté, co si ministr zahraničí Tomáš Petříček předvolal saúdského velvyslance v Praze.
Turecko opakuje, že zatím saúdskou královskou rodinu nepodezírá a že jen požaduje odpovědi. Kdo vydal rozkaz k vraždě, kde je tělo a kdo je oním „místním“ spolupracovníkem, který se měl po vraždě zbavit důkazů? Ankara také trvá na tom, že by osmnáct Saúdů (patnáct z komanda a tři z ambasády) měly soudit turecké soudy. To Rijád odmítá.
Norsko si kvůli vraždě saúdskoarabského novináře Džamála Chášukdžího ve čtvrtek předvolalo velvyslance Saúdské Arábie v Oslu a jako poslední se k případu vyjádřil Izrael. Premiér Benjamin Netanjahu až v pátek řekl, že „to, co se stalo na istanbulském konzulátu, je ohavné a mělo by být řádně vyšetřeno“.
„Zároveň ale však velmi důležité pro stabilitu světa a pro region, aby Saúdská Arábie zůstala stabilní,“ dodal s tím, že větším problémem je Írán. Opatrné je se svými vyjádřeními k případu také Rusko.
Nadace Billa a Melindy Gatesových pak zruší většinu z příspěvku pěti milionů dolarů (asi 115 milionů korun), který slíbila neziskové organizaci vedené korunním princem.