Na počátku stála obava Hany Malinové. Psal se rok 1992 a Česko zažívalo boom prostituce. A s ním se nad ním vznášela i hrozba AIDS. S tím by se mělo něco dělat, říkala si Hana Malinová, zakladatelka organizace Rozkoš bez rizika. Následně si však uvědomila, protože devadesátá léta byla divoká, že nejjistější bude, pokud se s tím něco pokusí podniknout ona sama.
Popdívejte se na akci Rozkoše bez rizika z roku 2013 |
Nejprve chodila po pražských ulicích rozdávat kondomy a osvětu sama, poté s kolegyní. Nato přeložila brožurku Bezpečný sex. „Ty holky si ji fakt četly, zajímalo je to,“ vzpomíná.
Sexuální byznys byl však v Praze tak obrovskou vlnou, že snažit se o prevenci takto na koleni nestačilo. Povedlo se jí s pomocí ministerstva zdravotnictví vybudovat celé centrum, dnes má Rozkoš bez rizika poradenská centra hned ve čtyřech městech a působí ve dvanácti krajích.
I díky její práci se počet lidí, kteří onemocní virem HIV, drží na čtyřiadvaceti ženách za rok. Hana Malinová odhaduje, že pokud by se u nás šířil tempem jako na Ukrajině, bylo by v Česku na třicet tisíc nakažených. „A když si vezmeme, že léčba jednoho pacienta stojí mezi půl milionem a milionem korun ročně, můžeme odhadnout, že jsme tomuto státu ušetřily miliardy,“ říká Hana Malinová.
Kromě zdravotní prevence však nevládní organizace zajišťuje sexuálním pracovnicím i sociální a psychoterapeutické poradenství. Podstatný díl úspěšnosti její práce spočívá v tom, že nemoralizuje a k sexuálním pracujícím přistupuje jako k sobě rovným. „Svou práci si z různých důvodů vybraly a je třeba to respektovat. Navíc je Rozkoš bez rizika do mnoha aktivit zapojuje, jsou součástí týmu,“ líčí Lucie Šídová, která v Rozkoši bez rizika pracovala deset let jako terénní pracovnice. Dnes vede organizaci Freya, zabývající sexuální asistencí a sexualitou lidí s hendikepem a seniorů a seniorek.
