Skopje. Demonstrace proti dohodě o změně státního názvu Makedonie (13. června...

Skopje. Demonstrace proti dohodě o změně státního názvu Makedonie (13. června 2018) | foto: Profimedia.cz

Bojiště Makedonie. Západ a Rusko se přetahují o vliv na Balkáně

  • 229
Angela Merkelová, Sebastian Kurz a naposledy Jim Mattis. Světoví státníci si v posledních týdnech podávají ve Skopji dveře. Všichni lobbují za změnu státního názvu, čímž by se drobné balkánské zemi otevřela cesta do NATO. Proti tomu se ostře staví Rusko, které Západ podezírá z masivní dezinformační kampaně.

„Převedli sem peníze a také vedou širší vlivové kampaně,“ poukázal v pondělí americký ministr obrany Jim Mattis na pikle Rusů, kteří se podle něj masivní dezinformační ofenzivou snaží ovlivnit blížící se referendum o změně státního názvu. 

„Měli bychom nechat makedonský lid, aby se rozhodl podle vlastního uvážení,“ dodal šéf Pentagonu a po setkání s makedonským premiérem Zoranem Zaevem oznámil, že USA plánují rozšířit s Makedonií spolupráci v oblasti počítačové bezpečnosti s cílem „zabránit škodlivé kybernetické aktivitě, která ohrožuje naše demokracie“.

Ostře sledovaný plebiscit je naplánován na 30. září. Makedonci v něm budou hlasovat, zda by se jejich země měla přejmenovat na Severní Makedonie. Cílem změny je uspokojit Řecko, které dlouhodobě blokuje vstup bývalé jugoslávské republiky do NATO a Evropské unie. V uplynulých týdnech změnu názvu osobně přijeli podpořit do Skopje generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, německá kancléřka Angela Merkelová či rakouský kancléř Sebastian Kurz.

„Stanete se legitimním cílem“

Myšlenka, že do aliance by vstoupila další země bývalého východního bloku se silně příčí ruskému režimu. List The New York Times píše, že na internetu se v poslední době objevily stovky webových stránek a facebookových profilů, které voliče nabádají k bojkotu plebiscitu. Pokud by totiž volební účast byla méně než poloviční, tak by o změně názvu rozhodoval parlament a odpůrci makedonského příklonu k Západu by mohli tvrdit, že politici rozhodli proti vůli lidu.

Na internetu koluje například hrozba, že Google už nebude uznávat makedonštinu, některé stránky se snaží přiživovat doutnající vášně proti albánské menšině. Když letos na jaře krotila policie před parlamentem demonstraci fotbalových hooligans proti změně názvu, hned se na webu objevily falešné zprávy o policejní brutalitě. 

Makedonský problém

Název Makedonie Skopje přijala po rozpadu Jugoslávie v roce 1991, čímž vyvolala mnohaletý spor s Řeckem.

Řekové totiž považují současný název svého severního souseda za zásah do své suverenity a za skrytý územní nárok na stejnojmennou řeckou provincii.

V mezinárodním styku, včetně OSN, se nyní používá název Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM).

zdroj: ČTK

„Vzali fotku jedné slavné balkánské zpěvačky, kterou kdysi vyfotili zbitou po incidentu domácího násilí, a snažili se tvrdit, že ji zmlátila policie během zatýkání,“ řekl americkému listu Marko Trošanovski z makedonské organizace Societas Civilis, jejímž cílem je podpora demokratických institucí. „Tato dezinformace byla později vyvrácena, ale mezitím se už dostala do oběhu,“ říká.

Makedonská vláda po potyčce před parlamentem vypověděla jednoho ruského diplomata, za což si vysloužila zlověstné varování. „Pokud dojde ke konfliktu mezi Ruskem a NATO, tak budete mít roli legitimního cíle,“ prohlásil ruský velvyslanec v zemi Oleg Ščerbakov.

„Škodí kde mohou“

Na kompromisu ohledně makedonského názvu se letos dohodl makedonský premiér Zoran Zaev se svým řeckým protějškem Alexisem Tsiprasem. Pokud změna v makedonském parlamentu projde, bude muset dohodu ještě schválit řecký parlament. A jak se zdá, Rusové nezahálejí ani v Athénách.

Kupování hlasů?

Makedonská opozice podala trestní oznámení na premiéra Zaeva kvůli údajnému kupování hlasů před referendem. Hlavní opoziční strana VMRO-DPMNE tvrdí, že s trestním oznámením dodala prokuratuře i videozáznam, na němž je slyšet, jak Zaev otevřeně vyzývá ke kupování hlasů. Zároveň prý premiér "přiznává", že mu jeden podnikatel už slíbil, že odmění své zaměstnance, když se referenda zúčastní.

Dosavadní průzkumy veřejného mínění naznačují, že většina voličů, kteří chtějí jít hlasovat, dohodu podpoří. Proto se opozice zřejmě pokusí za každou cenu zpochybnit regulérnost referenda.

zdroj: ČTK

Řecké úřady v červenci vypověděli dva ruské diplomaty, kteří se údajně snažili uplácet řecké činitele a podkopávat dohodu o novém makedonském názvu. „Utrácejí v Řecku peníze a snaží se povzbudit odpor proti makedonské změně názvu. Využijí k tomu každou skulinku,“ řekl bývalý velitel amerických vojsk v Evropě Ben Hodges.

S ruským vměšováním má své zkušenosti i Černá hora, kde se ruské tajné služby podle Spojených států a NATO před dvěma lety pokusily svrhnout prozápadní vládu a překazit tak cestu Černohorců do NATO. Moskva veškerá obvinění popírá (psali jsme zde: Do pokusu o převrat v Černé Hoře bylo zapleteno Rusko, tvrdí úřady)

Ukazuje se tak, že Balkán se stává jedním z nejžhavějších bojišť dezinformační války. „Jedním z nejdůležitějších zahraničněpolitických a bezpečnostních cílů Ruska je snaha postavit se NATO všude kde to jde. Dokud si budou myslet, že mohou škodit, tak budou škodit,“ řekl americkému deníku James H. Mackey z odboru pro euroatlantické a  globální partnerství v NATO.

17. června 2018


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video