Od roku 1960 sídlil sekretariát Ústředního výboru Komunistické strany Československa na Praze 1, v dnešní budově ministerstva dopravy a generálního ředitelství Českých drah. V zadním traktu měl prostory i pražský Městský výbor KSČ a Středočeský krajský výbor KSČ.
V politickém systému let 1948-1989 se právě zde nacházelo jediné skutečné centrum politické i de facto státní moci. Funkce prezidenta byla symbolická. Vláda jen vykonávala politická rozhodnutí přicházející z tohoto domu. Národní shromáždění vzniklé na základě nedemokratických inscenovaných voleb jen potvrzovalo předem připravené legislativní normy.
Sovětské politické vedení koordinovalo zahájení „operace Dunaj“, tedy vojenské obsazení Československa s akcí části československých konzervativních komunistických funkcionářů. Ti si přáli zastavení reforem Pražského jara a obnovu přísně centrálně řízeného státu. Dne 20. srpna 1968 ve 14:00 začalo zasedání předsednictva ÚV KSČ s celkem běžným programem. Úkol převzít moc se ale spiklencům v předsednictvu ÚV KSČ během tohoto jednání splnit nepodařilo.
TankocachingJak na to Na celkem 21 míst spjatých s tragickými událostmi srpna 1968 rozmístili autoři hry Tankocaching unikátní schránky, keše (od anglického slova geocache) s příběhy ze srpnové invaze. V každé ukryté schránce najdou hráči jeden popis jedné události, který se ve dnech invaze převážně sovětských vojsk, v dané lokalitě odehrál. Hra, která je unikátní verzí oblíbeného Geocachingu, začala 14. 8. 2018. Druhé kolo odstartovalo 21. 8. 2018. Třetí a poslední začalo 28. 8. 2018. Seznam míst, kde jsou kešky druhého kola umístěny, najdete v tomto článku. Souhrnné informace o Tankacachingu si pak můžete přečíst tady. Pro první nálezce je připraveno malé překvapení v podobě malého modelu tanku a prázdná USB paměť. V některých keškách však z důvodu nedostatku místa ani jeden z výše uvedených dárků nenajdete. Pokud nám však jako první nálezce keše napíšete na adresu tanky@technet.cz a doložíte odlovení, cenu vám rádi předáme. Výhru (tank a USB flešku) získává ten, kdo nám jako první napíše, rozhoduje čas přijetí e-mailu. Je možné, že někdo keš odloví, ale o výhru mít zájem nebude. Teoreticky tak mají šanci i další nálezci v pořadí. Speciální odměna za selfie! Když nám navíc jako první pošlete z místa objevu selfíčko (na adresu tanky@technet.cz) s nalezenou keškou, máme pro vás v redakci další drobné překvapení. Tankocaching pro vás pořádá redakce Technet.cz ve spolupráci se společností Fujitsu Technology Solutions. Autorem odborných textů je historik PhDr. Prokop Tomek, Ph.D. z Vojenského historického ústavu Praha.  |
Ve 23:40 přišel člen předsednictva a předseda vlády Oldřich Černík se zprávou o probíhajícím obsazování země. Poté začalo předsednictvo jednat o dalším postupu. Kdyby tento vrcholný jedenáctičlenný politický orgán schválil vojenskou intervenci, stala by se tato legální. Během noci na místě vznikl klíčový dokument, provolání „Všemu lidu Československé socialistické republiky“, který předsednictvo odhlasovalo většinou proti čtyřem (Biľak, Kolder, Rigo a Švestka) krátce po jedné hodině ranní 21. srpna 1968.
Text byl pak telefonicky nadiktován Československému rozhlasu v Praze. Od půl druhé do druhé hodiny ranní provolání ve vysílání několikrát přečetl rozhlasový hlasatel. Na příkaz ředitele Ústřední správy spojů Karla Hoffmanna byl z provozu vyřazen vysílač na středních vlnách. Přesto bylo provolání zveřejněno a stalo se skutkem.
Provolání potvrdilo, že vojenská intervence probíhá bez vědomí a proti vůli politického a státního vedení ČSSR. Tak se stala celá intervence nelegální. Jedině prezident Ludvík Svoboda byl ústně informován před půlnocí 20. srpna sovětským velvyslancem Červoněnkem. Protestoval, nicméně přijal situaci jako fakt.
Po čtvrté hodině ranní dorazily k budově ÚV KSČ první sovětské obrněné transportéry 7. gardové výsadkové divize, jejíž příslušníky přepravil v noci na ruzyňské letiště letecký most. Výsadkáře naváděli sovětští „diplomaté“ v diplomatické černé Volze sovětského velvyslanectví v Praze. Většina členů předsednictva a dalších funkcionářů byla v budově internována až do poledních hodin. Během dne byli A. Dubček, J. Smrkovský, F. Kriegel a J. Špaček z budovy odvezeni a uneseni na území SSSR. Sovětská armáda držela budovu sekretariátu ÚV KSČ až do 31. srpna 1968.
Před budovou obklíčenou a obsazenou výsadkáři protestovaly davy občanů. Během protestů sovětský voják postřelil do hlavy jednoho z demonstrantů, Antonína Jaruška.
Přijetí provolání „Všemu lidu Československé socialistické republiky“ bylo mimořádně významným činem. Zejména díky tomuto jasnému politickému signálu a výkladu situace vojenská intervence politicky zkrachovala. Další vývoj postojů členů předsednictva s výjimkou Františka Kriegla byl bohužel již zklamáním.
Kdo byli členové předsednictva ÚV KSČ?Slovák František Barbírek váhal, hlasoval nakonec pro provolání předsednictva a zúčastnil se i moskevských jednání. Jeho hlavní doménou byla snaha o zlepšení státoprávního uspořádání vytvořením federace. Roku 1971 byl Barbírek vyloučen z Komunistické strany Slovenska a nucen opustit všechny funkce. Vasil Biľak byl čelným promoskevským spiklencem, autorem tzv. zvacího dopisu, takže samozřejmě hlasoval proti přijetí provolání odsuzujícího okupaci. V případě politického úspěchu okupace se měl dokonce stát hlavou tzv. dělnicko-rolnické vlády, která by převzala se sovětskou podporou moc v zemi. K tomu sice nedošlo, nicméně Biľak patřil k nejužšímu vedení KSČ až do roku 1989. Předseda vlády Oldřich Černík se navenek jevil jako reformní politik. Ve skutečnosti měl k Pražskému jaru rezervovaný vztah. Hlasoval ale pro provolání. Kolem třetí hodiny jej zatkli sovětští výsadkáři v sídle vlády ve Strakově akademii a unesli na území SSSR. Podepsal pak ostudný moskevský protokol a později ochotně pomáhal zlikvidovat zbytky svobod Pražského jara. Přesto byl roku 1970 vyloučen z KSČ a nucen opustit funkce, byť mu bylo umožněno podržet si slušnou existenční pozici. První tajemník ÚV KSČ Alexander Dubček hlasoval samozřejmě pro provolání. Z budovy sekretariátu ÚV KSČ jej unesli do SSSR. Podepsal moskevský protokol a ostudně se držel stále méně významných funkcí, než jej roku 1970 vyloučili z KSČ. Tajemník ÚV KSČ Drahomír Kolder, jeden z nejprimitivnějších konzervativců, hlasoval proti přijetí provolání. Do své předčasné smrti roku 1972 zastával středně významné politické funkce. František Kriegel hlasoval pro provolání. Byl odvlečen do SSSR, kde jako jediný odmítl podepsat moskevský protokol. Již v roce 1969 byl vyloučen z KSČ a proslul pak jako aktivní oponent režimu. Konzervativec Jan Piller v noci nakonec hlasoval pro provolání, byť se snažil o co největší oslabení jeho obsahu. Podílel se později na likvidaci Pražského jara, ale pro svoje váhání v srpnu 1968 byl roku 1971 přece jen zbaven funkcí. Nepříliš významný konzervativec Emil Rigo hlasoval proti přijetí provolání. Čelný reformní politik Josef Smrkovský hlasoval pro provolání, byl odvlečen do SSSR, kde podepsal moskevský protokol a roku 1970 byl zbaven funkcí a vyloučen z KSČ. Reformní politik Josef Špaček hlasoval pro provolání, byl odvlečen do SSSR, v roce 1970 vyloučen z KSČ a zbaven funkcí. Jeden z konzervativců, promoskevských spiklenců a spoluautor zvacího dopisu Oldřich Švestka hlasoval samozřejmě proti. |
