Dům v bývalé chatové kolonii je promyšlený do posledního detailu

Návrhy Jiřího Zábrana se vyznačují jednoduchostí a svěžím myšlením na pomezí architektury a moderního sochařství. Ale nenechte se zmást. Tvůrčí „otěže“ pevně drží důraz na poctivé řemeslo a smysluplné uplatnění v každodenním životě.

Tentokrát architekt Jiří Zábran navrhoval dům pro klienta, který byl zároveň jeho spolupracovníkem. Společná práce na souboru řadových domů oběma přinesla skvělou pracovní zkušenost, úspěch a přátelství (mimo jiné zvláštní cenu v soutěži o titul Dům roku 2016, který stavbě udělila redakce časopisu Můj dům).

Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Můj dům.

„Tento projekt byl díky mému kolegovi a staviteli realizovaný a dotažený do detailu v kvalitě u našich developerů nevídané,“ poznamenává Jiří Zábran.

„Jaký vlastní dům navrhnout pro někoho, kdo staví tak dobré domy pro ostatní? Chtěl jsem, aby jeho dům byl o bod lepší, ale zároveň bylo třeba udržet poklidný výraz a respektovat prostředí bývalé chatové kolonie, která je ceněna pro klid, vzrostlou zeleň a má dodnes ‚zahrádkářskou‘ atmosféru,“ dodává Zábran.

Parcela s mírným severním sklonem a vstupem z jižní strany je rozdělena do tří zón. Podél ulice je přízemní objekt s garáží a dílnou a vjezd na pozemek. Střední partii tvoří velká travnatá plocha, rekreační pobytová zahrada s jezírkem a letní kuchyní, příjemně chráněná okolními objekty. Samotný obytný dům stojí v zadní části pozemku a ze své polohy těží klid, soukromí a příjemnou slunnou orientaci.

Jednoduchý základ…

Architektonické řešení navazuje na zahrádkářskou minulost parcely a koncept projektu řadových domů. Protáhlá obdélníková stavba má plně prosklené přízemí, na nějž je nasazena jednoduchá hmota obložená dřevem.

Podélně se svažující pultová střecha vytváří tvar klínu a dřevěné patro navozuje dojem korábu plujícího v zahradě. Časem přirozeně zestárne, získá patinu a postupně se ztratí mezi okolními vzrostlými stromy.

Dispozice vychází z principu přehlednosti a jednoduchosti. Přízemí rozdělil architekt na tři podélné zóny. Prostory zázemí jsou umístěny při severní fasádě (komora, technická místnost, schodiště, koupelna), oddělují obydlí od sousedů a vytvářejí chladnou zónu. Podél nich prochází celým domem otevřená komunikační linie zakončená výstupem do zahrady.

Galerie s knihovnou je ideálním místem pro posezení v ústraní. Ani zde nechybí množství světla a výhled do zahrady.

Obytné prostory jsou orientovány na jih k jezírku, proskleny na celou výšku a tvoří jeden spojitý interiér. V přímé linii na sebe navazují kuchyň, jídelna, sezení a zimní zahrada, oddělená skleněnou příčkou. Když se prosklené plochy otevřou, terasa a zahrada se stávají volným pokračováním domu.

Obdobný princip se opakuje v patře, kde najdete ložnice rodičů, dětské pokoje a pracovnu. Obě podlaží navzájem propojují otevřená schodiště a galerie. Nad jídelním stolem se zvedá prostor vysoký až po strop druhého podlaží, lemovaný ochozem s knihovnou.

… a nenápadná hra

Střízlivou geometrii stavby oživují nápady, které ji tu a tam mírně porušují, dodávají originalitu a hravost. Pokoje v patře mají vyšší a vyšší stropy úměrně sklonu podélné pultové střechy. Okna v horním podlaží nedodržují jednotnou linii nadpraží, natož stejnou velikost, ale řídí se zákonem nejlepšího výhledu a osvětlení.

A fasáda má daleko do běžné představy obkladu z palubek, ať už s vertikální či horizontální orientací. „Když se dům dělá rukama a hlavou, nechtěli jsme použít kupované profily, když za stejnou cenu můžeme mít vlastní,“ komentuje Jiří Zábran. „Rozhodli jsme se pro jednoduché latě používané na střechy, kladené se sklonem 45°.“ Interiér a zahradu si majitelé domu dotvořili sami a výsledek je více než zdařilý.

Zahrada vstupující plně prosklenými stěnami do společné obývací části má v domě hlavní slovo. Vybavení interiéru je čistě funkční a jednoduché, podlaha z hladké bílé stěrky tvoří protiváhu surové struktury betonového stropu.

Dovolená na vlastní zahradě

Celá rodina miluje vodu, koupání a přírodu, ale nepřáli si žádné plastové „monstrum s obludným zastřešením“, a tak se rozhodli pro přírodní koupací jezírko. Vybrali rostliny, které podle odborníků napomáhají čištění bio cestou, i když nejde o biotop v pravém smyslu. Vlastní čištění zajišťuje filtrační systém se skimmerem a dnovou vpustí.

A jak se jezírko osvědčilo? „Naprosto splnilo naše očekávání. I když není koupací sezona, ležíme na terase a máme pocit, že jsme na dovolené každý den. Kromě toho se celou zimu otužujeme a v přístavku letní jídelny máme i saunu,“ říkají spokojení majitelé.

Technické údaje

Zastavěná plocha: 148 m²

Užitná plocha: 190 m²

Konstrukce: betonová základová deska a základové pasy, zdivo z dutinových keramických tvárnic, kombinace železobetonové konstrukce, ocelových nosných sloupků a plně prosklené fasády, železobetonový strop a schodiště, dřevěný krov, pultová střecha, v patře větraná fasáda s dřevěným obložením

Výplně otvorů: pevné zasklení se skrytými rámy, otevíravé a posuvné prosklené plochy (izolační trojskla, hliníkové rámy, zdvižně-posuvný systém), vnitřní dveře dřevěné lakované do obložkových zárubní

Vytápění a technologie: podlahové vytápění, zdroj energie tepelné čerpadlo systém vzduch/ voda, řízené větrání s rekuperací

Dno jezírka je vysypáno štěrkem. Hloubka se zvětšuje v několika výškových stupních od mělké části až po hlubší „koupací“ část přímo vedle dřevěné terasy.

Autor

Ing. arch. Jiří Zábran (*1979)

Absolvent Fakulty architektury ČVUT Praha. Od r. 2010 navrhuje stavby převážně na Plzeňsku. Reflektují soudobou architekturu, filozofii trvale udržitelného stavění a jsou založeny na citlivém vnímání prostředí, kde vznikají.

Spoluautoři: Jiří Klouček, Štěpánka Konopíková

Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Můj dům.