Správci lesů obnovují rašeliniště na osmašedesáti z celkových téměř sta hektarů plochy. „Na sklonku minulého století je silně poškodila nešetrná těžba, frézování někde zasahovalo až do sedmimetrové hloubky,“ uvedla Eva Jouklová, mluvčí Lesů ČR.
Těžba skončila v roce 2000. „Perninské rašeliniště bylo v roce 2015 vyhlášeno evropsky významnou lokalitou v soustavě Natura 2000 a je chráněnou přírodní památkou,“ uvedl Miroslav Rozner, ředitel Krajského ředitelství Lesů ČR v Karlových Varech.
Jedním z důležitých kroků podle jeho slov je zamezit odtoku vody. „Rašeliniště totiž vzniká pouze na trvale zamokřeném území. Nejdříve tedy odstraníme náletové a nevhodně vysazené dřeviny. Poté se rašeliniště přehradí,“ popsal rozsah prací Rozner.
Správci lesa mají v úmyslu oblast zpřístupnit i veřejnosti. Přes mokřiny povedou dřevěný povalový chodník, vybudují pozorovatelnu a molo s informačními tabulemi. Podobný záměr měla v minulosti i perninská radnice. Naplnit se jej ale nepodařilo.
Po ukončení těžby rašeliny se totiž radnice o pozemek ucházela u pozemkového úřadu. „Naším záměrem bylo vybudovat u lokality parkoviště a z dotačních peněz zřídit naučnou stezku,“ představila někdejší plány starostka Perninku Jitka Tůmová.
Z projektu ale sešlo, protože rašeliniště dostaly do své správy Lesy ČR. „Nejdřív jsme z toho byli smutní, ale pak přišli lesáci s ideou vybudovat zde i námi zamýšlenou naučnou stezku. To nám v konečném výsledku vyhovuje. Peněz na rozvoj zase není tolik, kolik bychom potřebovali,“ podotkla Tůmová.
Přínos projektu vidí společně s abertamským starostou Zdeňkem Lakatošem v dalším oživení cestovního ruchu. „Budeme jedině rádi, když budeme moct nabídnout turistům a ostatně i místním něco navíc. Naučné stezky v posledních letech lidi lákají,“ shodují se oba.
Dalším rozměrem obnovy rašeliniště je ovšem i příroda sama. V minulosti zanikly lokality s výskytem vzácných druhů rostlin. Současnou vegetaci tvoří například klikva bahenní, kyhanka sivolistá či plavuň pučivá.
Perninské rašeliniště je ovšem i lokalitou výskytu vzácných druhů motýlů. Zejména vymírajícího žluťáska borůvkového nebo bekasina otavního.
„Rašeliniště jsou unikátním ostrůvkem severské přírody ve střední Evropě. Potoky pramenící v živých rašeliništích nevysychají ani za největšího sucha,“ vyzdvihl přínos těchto ekosystémů přírodovědec Vladimír Melichar, který se dlouhodobě rašeliništi zabývá a po odborné stránce dozoruje i revitalizaci toho perninského.
Perninské rašeliniště je zmenšenou podobou toho známějšího na Božím Daru. Naučná stezka je v této oblasti, která má výměru téměř 930 hektarů, už od roku 1977. I zde se ve velkém těžila rašelina. Těžba ale skončila už před druhou světovou válkou. Naučná stezka měří 3,2 kilometru a má celkem dvanáct zastávek.
