1 Městské nádraží připomínající holobyt
Pro cestující vlakem je to odpudivý „vstup“ do krajského města. Klasická rakouskouherská nádražní stavba z roku 1887 prozrazuje na první pohled nejen to, že je po desetiletí bez údržby a investic, ale je tam vidět i prostý nezájem. Některé stěny by totiž stačilo třeba jenom natřít nebo umýt, a částečně je tak zbavit jejich odpudivého vzhledu.
Nádraží a další místa |
V postranním východu z nádraží cestující nemůže neupoutat svítidlo s nápisem Pitná voda, pod nímž jsou už jen stopy po někdejším kachlíky obloženém umyvadle. Stopy, jaké bychom hledali snad někde ve vybydleném holobytu, ale ne v budově, která má být reprezentativním vstupem do města, které chce být centrem regionu.
Radnice si nechala zpracovat na regeneraci nádražního prostoru studii, podle níž by nynější stará budova měla ustoupit nové stavbě. V té by mělo být také zázemí pro linkovou autobusovou dopravu, MHD a také pro taxislužbu. Podle studie, jejíž realizace je však zatím ve hvězdách, by nádraží mělo sloužit také vysokorychlostní trati.
Na projektu přestavby nádraží město spolupracuje s železničáři i Krajem Vysočina.
2 Za zahrádek je území bezdomovců a feťáků
Pokud by některá část Jihlavy měla dostat přívlastek nejméně bezpečné místo, byl by tady favorit v podobě bývalé zahrádkářské kolonie v údolíčku mezi Zátopkovou a Vrchlického ulicí.
Málokoho by napadlo, co skrývá tato nevelká lokalita dobře maskovaná bujnou vegetací. Jen pár metrů od plotů zahrad nedávno vybudované Zátopkovy ulice se za pěšinou nachází hranice jiného světa, který obývají bezdomovci a drogově závislí. Bydlí v troskách několika bývalých zahradních chatek.
Zahrádkářská kolonie u Zátopkovy ulice.
Zvláště horní část tohoto území je místem, kam poměrů znalí lidé z okolí nedoporučují chodit. Síť pěšin však prozrazuje, že je zde čilý život. V jedné z chatek tam přebývá skupina přibližně osmi bezdomovců, podle vzhledu zřejmě narkomanů, další lidé obydleli chatku pod srázem jen pár stovek metrů od zdejšího hobbymarketu.
V celé oblasti bývalé zahrádkářské kolonie stojí asi dvanáct opuštěných nebo polozbořených chatek či bezprizorných zahrad pomalu zarůstajících křovinami, které někdejší zahrady změnily v neprůhledný prales. Pokud chcete navštívit „Sherwood“, tady je!
Bývalo zde přitom prý idylické prostředí. „Kolonie začala upadat ještě za socialismu, kdy tady město plánovalo zástavbu. Někteří lidé ukončili nájmy zahrad, jiní zemřeli a o zahrady a chaty se pak už nikdo nestaral, další už sem radši nejezdí, protože tady bezdomovci všechno ničí a není tu moc bezpečno,“ vylíčila redaktorovi MF DNES žena, která zrovna vytrhávala plevel za plotem jedné ze zdejších dosud udržovaných zahrad.
Všechny díly seriálu Ostudná místa |
Ze zástavby sešlo, po revoluci se plány rozvoje změnily, každopádně se zde pak dlouho nedělo nic.
Někteří ze zdejších zahrádkářů prý dokonce sami své chatky radši zbourali, aby se jim tam bezdomovci nenastěhovali. „My zahradu pořád udržujeme, ale už tady nenecháváme nic cenného, protože by to hned ukradli. Prostě tady tak nějak tu zahradu necháváme dožít,“ dodala žena.
Částečně zdejší pozemky patří městu, zčásti jsou soukromé. V budoucnu by zde měla být bytová zástavba. „Jihlava má na toto území zpracovanou územní studii, je zveřejněná na webu města. Magistrát bude po dohodě s ostatními vlastníky nabízet pozemky developerům,“ řekl Tomáš Lakomý, vedoucí úřadu územního plánování.
Nyní nevyužívanou plochu hned naproti hobbymarketu plánuje zastavět nábytkářský řetězec.
3 Kasárna na Pístově nejspíš budou muset jít k zemi
Největší investici si vyžádá zlepšení vzhledu bývalých vojenských kasáren v Jihlavě-Pístově. Část rozlehlého areálu už sice obsadily soukromé firmy a některé budovy prošly i rekonstrukcí, to nejdominantnější z kasáren na „Písťáku“ však zůstává stále nevyužito.
Je to soubor budov na vrcholu kopce, především tři červenobílé panelové domy, v nichž byli kdysi ubytováni vojáci.
Bývalá kasárna na Pístově.
„Jsem přesvědčen, že v tomto případě bude nutná demolice těch paneláků, které jsou naprosto vybydlené. Obnovit je jako domy by asi nebylo efektivní. Staticky už zřejmě taky nebudou v pořádku,“ míní náměstek primátora pro rozvoj města Vratislav Výborný.
Jihlava v budoucnu bude chtít vymyslet lepší způsob dopravy do bývalých kasáren od Telečské ulice a omezit zde průjezdy těžké dopravy. „Je to rezerva například pro zřízení výroben s vyšší přidanou hodnotou - čili jakási hi-tech výroba,“ odhaduje Výborný.
V minulosti se objevily různé úvahy na využití areálu - od zřízení automobilového závodního okruhu Jihlava Ring po přebudování části kasáren na věznici. Oba záměry padly.
4 Reindlerův dvůr je pro nájemce velkým soustem
Někdejší premonstrátský statek v tradiční odpočinkové zóně Jihlavanů poblíž Borovinky pustne. Královské kanonii premonstrátů na Strahově jej po roce 1948 zkonfiskoval stát. Už za éry socialismu nebyl statek v dobrém stavu, stát v něm ale stále hospodařil.
Reindlerův dvůr v Jihlavě.
Po roce 1989 ovšem hospodaření na statku ustalo. Jeho stáje pak začali využívat - a dodnes využívají - chovatelé koní. Dva byty v rozpadajících se objektech dvora nyní obývají čtyři lidé.
V minulých letech místo získalo špatnou pověst lokality, kde žili narkomani a kde údajně v ústraní probíhala distribuce drog. Až se stávajícími obyvateli nastal klid. I oni v provizorních podmínkách žijí jenom dočasně - budovy jsou už z větší části neopravitelné.
Premonstrátům byl areál v dezolátním stavu vrácen až v roce 2014. Ti jej propůjčili do dlouhodobého pronájmu brněnské developerské firmě Sur Lie. Ta oznámila záměr vybudovat zde relaxační areál s chovem koní či malou zoologickou zahradou. Plány však zůstaly zatím jenom na papíře.
5 Kosovský domek jako vystřižený z romské osady
Představu, jak mohl vypadat život v tradiční romské osadě, může člověk získat v jihlavské části Kosov. Na okraji u malého rybníčku stojí malý domek, kterému se říká U Ferkových. Obývá jej romská komunita, jejíž počet kolísá od dvanácti po pětadvacet příslušníků.
Domek v jihlavské části Kosov.
Romové zde žijí ve čtvrté generaci už od padesátých let, kdy byl domek postaven jako takzvaný deputátní byt zdejšího zemědělského družstva. Mají dobrou pověst - již nežijící zakladatel komunity prý dokonce podle místních patřil k nejpracovitějším zaměstnancům zmíněného kosovského družstva.
Romové zde stranou od Kosova řadu desetiletí žijí po svém, jak jsou zvyklí. Z domku se ozývá kytara, na sušáku u cesty schne prádlo. Konstantním jevem však je nepořádek kolem domu.
„Nepořádek tam je, to je pravda. Ale oni jinak žijí po svém, sami pro sebe. Už jsme na ně takhle zvyklí, že o nich ani nevíme, problémy s nimi nejsou. Mají svůj životní styl, který nemění,“ řekla předsedkyně kosovského osadního výboru Šárka Královská.
Které z ostudných míst Jihlavy podle vás nejvíc potřebuje nápravu?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 22. června 2018. Anketa je uzavřena.
