Nakonec Milan Baroš, tehdy útočník Liverpoolu, zkusil předpovědět, jak by se finále Ligy mistrů proti AC Milán mohlo odvíjet.
„Těžko odhadovat. Třeba dá někdo hned zkraje gól ze standardky a hned bude zápas jiný,“ zavěštil si.
To byla trefa! Jako by Baroš skutečně viděl do budoucnosti.
Teď, když Liverpool znovu čeká finále, už uteklo třináct let od chvíle, kdy vyběhl v základní sestavě do istanbulské noci. Po minutě si stoupl do zdi, nadskočil... a sledoval, jak veterán Maldini napálil do sítě centr Pirla z přímého kopu.
Finále Ligy mistrůReal Madrid vs. Liverpool od 20:45 |
Rychlá trefa určila ráz zápasu, který vešel do dějin jako jeden z nejkrásnějších a nejbláznivějších v historii. Dodnes se vzpomíná na to, jak Liverpool dohnal třígólovou ztrátu, jak brankář Dudek zázračně vychytal v prodloužení dvojitou šanci Ševčenka nebo jak se v brance podivně vlnil při penaltách.
I pro Česko má zápas z 25. května 2005 speciální příchuť, protože Baroš se Šmicerem, střelcem gólu na 2:3, tehdy vyhráli Ligu mistrů jako první Češi v historii.
Opojení radostí do kamery řvali: „Číčo, máme to!“ čímž přezdívkou zdravili Patrika Bergera, bývalého liverpoolského spoluhráče.
Divili se, že v kabině nenašli šampaňské a že si mohli ťuknout jen zteplalým pivem. A protože velká týmová oslava se večer nekonala, přibrali do slovanské party Chorvata Biščana a vyrazili na diskotéku.
Až s odstupem času se začaly šířit další podrobnosti o tom, co památné vítězství provázelo.
Pohár UEFA Champions League s Vladimírem Šmicrem, jediným českým fotbalistou, který ve finále Ligy mistrů skóroval.
Věřili jste, že liverpoolské hráče o poločase nahecovalo, když k nim přes zdi Atatürkova stadionu dolehl zpěv fanoušků? Šmicer vás z téhle romantické představy vyvede.
„Na rovinu… My je neslyšeli,“ prozradil, když se tento týden rozpovídal pro web Bezfrazi.cz. Líčil také, jak chtěl trenér Benítez o přestávce střídat obránce Traorého a poslal ho do sprchy, ale pak zjistil, že se zranil jiný bek Finnan. A Traoré se už umytý znovu oblékal do dresu.
I komická chvilka přispěla k tomu, že Liverpool šel do druhé půle za stavu 0:3 v uvolněné náladě. Dodnes zaráží, jak bleskurychle zápas dotáhl: stačilo šest minut!
Kapitán Gerrard po prvním gólu divoce mával rukama, aby rozparádil fanoušky. A za dvě minuty přišla Šmicerova trefa z dálky.
„Rozpřáhl jsem ruce jako Jack na Titaniku. Do té oslavy jsem dal všechno, cloumaly se mnou největší emoce v kariéře,“ vzpomínal. „Nechtěl jsem, aby ty vteřiny štěstí vůbec skončily.“
Když Xabi Alonso dorazil vlastní nepovedenou penaltu a vyrovnal, Baroš mu radostí nasadil kravatu a stáhl ho k zemi.
Před penaltami Šmicera chytaly křeče, k puntíku sotva došel. Ale balon poslal jistě k pravé tyči a na oslavu políbil znak klubu, za který hrál naposledy. Když gólman Dudek vyrazil pokus Ševčenka, dostala i česká linka příběhu hollywoodskou tečku. A fotbalový zázrak byl na světě.
