Rozhodnutím se ještě bude zabývat Vrchní soud v Praze. Kotrč u protikorupční policie vyšetřoval kauzu, v níž byli bývalí šéfové ŘSD obviněni z přijímání úplatků při pronájmu dálničních odpočívadel. Podle obžaloby Kotrč obhájcům mužů záměrně zpřístupnil protokol, ze kterého vyplývala totožnost klíčové svědkyně.
Kotrč tvrdil, že byl obviněn poté, co upozornil inspekci na své zjištění, že svědkyni jeho kolegové k výpovědi nezákonně donutili. Její totožnost navíc podle něj policie prozradila už v roce 2011, před jeho příchodem k útvaru. O ženě následně psala média.
Podle předsedkyně trestního senátu Hany Hrnčířové umožnil Kotrč přístup k utajované informaci osobě, která na to neměla právo. Samotnou informaci o její identitě však nevyzradil, o což šlo v trestném činu, pro který byl souzen. „Stupeň společenské škodlivosti jednání obžalovaného byl natolik nízký, že to nebyl trestný čin, ale mohl by to být přestupek,“ řekla Hrnčířová.
Kotrč vinu odmítá. Tvrdí, že se stal nepohodlným poté, co upozorňoval na chyby protikorupční policie a vrchního státního zastupitelství. „Cítím se nevinen. Jen jsem upozornil na trestné jednání policistů a služebních funkcionářů,“ řekl v úterý u soudu.
Ne úmysl, ale nedbalost, říká žalobce
Státní zástupce Pavel Prygl je nadále přesvědčen o tom, že Kotrč spáchal trestný čin. Proti verdiktu podal stížnost. Pro Kotrče navrhoval nejnižší možnou podmínku a pětiletý zákaz činnosti. „Soud neshledal úmysl pana obžalovaného vyjevit identitu utajované svědkyně. Shledal pouze naplnění nedbalostní formy provinění,“ reagoval na rozsudek Prygl.
Pražský městský soud se případem zabýval potřetí. Nejprve Kotrče zprostil obžaloby, což však zrušil Nejvyšší soud a nařídil nové projednání případu. V něm soud rozhodl o tom, že Kotrč nespáchal trestný čin. Případ chtěl předat Národní centrále proti organizovanému zločinu pro možné spáchání přestupku.
Kotrč se totiž v průběhu trestního řízení stal znovu příslušníkem policie. Toto rozhodnutí následně zrušil odvolací soud, a tak se případ projednával znovu. Pokud by úterní verdikt byl pravomocný, tak by si případ převzal NBÚ, jelikož řeší přestupky podle zákona o ochraně utajovaných informací.
Doplňující informace kpt. Mgr. Rostislava Kotrče (doplněno 3. listopadu 2018):
Moje trestní řízení včetně soudního řízení trvalo od r. 2013 do 2018. V rámci tohoto řízení bylo prokázáno, že jsem žádnou utajovanou informaci nevyzradil a nedopustil jsem se žádného trestného činu. Státní zástupce se opakovaně odvolával, přesto rozsudek o mé nevině potvrdil 3 x Městský soud v Praze, 2 x Vrchní soud v Praze a 1 x Nejvyšší soud v Brně. Po snaze státního zástupce, který se neustále odvolával a snažil rozsudek změnit, byla věc předána k posouzení Národnímu bezpečnostnímu úřadu. Z rozhodnutí NBU však řízení v této věci bylo zastaveno. Celé mé trestné jednání mělo být učiněno tím, že jsem s kolegou sepsal úřední záznam o zjištěných pochybeních policistů, kteří trestní stíhání zahajovali a pracovali na něm od počátku a vyzradili identitu utajované svědkyně. Tento úřední záznam jsem po sepsání založil v souladu s trestním řádem do spisového materiálu.
V průběhu důkazního řízení před soudem bylo jasně zjištěno a zdokumentováno, že v kauze ŘSD jsem neměl přístup k utajovaným informacím a identita utajované svědkyně byla naopak vyzrazena bývalými policisty. Na základě rozsudků a důkazů také Policie ČR přehodnotila mé propuštění ze služebního poměru a byl jsem již před několika měsíci přijat zpět do služebního poměru ve stejné hodnosti a na stejné pracoviště.
7. října 2015 |
