„Za týden mám jet na svatbu a babička mi nakázala, že se musím oholit. Řekl jsem jí, že to udělám, až dám gól. Zase tak moc mi to neroste, ale jsem rád, že jsem to stihl,“ smál se 25letý Juroška.
Věřil jste si na střelu z dálky levačkou?
Není to u mě obvyklé, takovou kvalitu v té noze nemám, ale nebojím se jí. Dnes byla zlatá. Ono to nebylo zase z takové dálky. Soustředil jsem se hlavně na to, abych se trefil na zadní tyč. Kluci v kabině by mě asi zabili, kdybych to neproměnil. Byla to moje už snad čtvrtá šance.
Čekali jste, že to bude zápas o jednom gólu?
O poločase jsme si říkali, že hlavně musíme zůstat koncentrovaní vzadu. Povedlo se nám to odehrát s nulou, to bylo důležité. A nám nakonec jeden gól padl.
Byli jste většinu zápasu silnější na míči a Brno se spíš jen bránilo. Souhlasíte?
Je to tak. Ale byla škoda, že jsme se po gólu zbytečně nechali trochu zatlačit. Měli jsme v hlavách, že to musíme zvládnout a udržet výhru. Naštěstí se to podařilo.
Jak moc jste si pomohli v boji o záchranu?
Je dobré, že jsme odskočili Brnu, ale díváme se na sebe. Čeká nás další důležitý zápas doma proti Dukle, který musíme taky zvládnout, díky výhře se nám do něj půjde lépe.
Sedm kol před koncem jste třináctí.
V té našlapané spodní polovině tabulky jsou tři body strašně důležité. Jde hlavně o to, že doma si nemůžeme dovolit ztrácet. Minule jsme prohráli s Libercem, to už se nemůže stávat.
