Takřka čtyři století je jihovýchodní pobřeží Číny považováno za jeden z posledních ostrůvků katolické víry v zemi, píše server The New York Times. V posledních letech však komunistický režim i zde stále častěji zasahuje do svobody vyznání.
Dnes si čínští katolíci musejí vybrat, jestli se přidají ke státní církvi (Čínské sdružení vlasteneckých katolíků), kterou v roce 1957 založila komunistická strana, anebo zda budou praktikovat v takzvané „podzemní církvi“. Ta uznává jako nejvyšší autoritu papeže, kdežto čínská státní katolická církev se odmítá Vatikánu podřídit. V současnosti v Číně působí zhruba 100 biskupů. Některé z nich dosadil Peking, jiné jmenoval Vatikán, další neformálně schválili jak papež, tak čínská vláda.
Podle nového plánu by do procesu začal formálně zasahovat Vatikán. Na oplátku by pak vatikánští představení přesvědčili čínské věřící, aby uznávali i kněží jmenované režimem. Věřící je totiž v mnoha případech odmítají a raději svou víru svěřují „podzemním“ náboženským vůdcům.
Papež doufá ve zlepšení vztahů s Čínou
Současně by stoupla prestiž Číny. Světová velmoc na vzestupu by jednala v součinnosti s jednou z nejvlivnějších světových církví. Symbolicky by dohoda znamenala první sblížení Vatikánu a Pekingu za více než půl století.
Papež František minulý rok veřejně prohlásil, že by rád jel do Číny, „jakmile se mu jen dostane pozvání“. Dodal, že doufá „v možné zlepšení vztahů s Čínou“. Představitelé Pekingu a Vatikánu se kvůli sporu ohledně jmenování biskupů setkali od roku 2016 nejméně čtyřikrát, uvedla čínská státní média.
Postup Vatikánu vyvolal mezi částí věřících vlnu nevole. Mnozí Vatikán obviňují, že zaprodal loajální čínské katolíky. Zastánci naopak argumentují, že dohoda s Pekingem zabrání dalšímu štěpení náboženské obce, což je důležité zejména s přihlédnutím ke stále většímu omezování svobody vyznání v Číně.
Lidem z venkovských regionů, jako je například Min-tung, jsou však podobné mocenské spory vzdálené. Mohou čekat jen na výsledek jednání. Mnohé zdejší věřící mrzí, že v zahraničí vidí celý problém příliš černobíle. Zdejší katolíky dělí na věrné režimu a ty, kteří uznávají vlastní duchovní. Problém je však podle lidí mnohem komplexnější.
Katolická víra v Číně je na ústupu
Dohoda mezi Pekingem a Vatikánem je, zdá se, hotovou věcí. Vatikán už ostatně požádal „lidového“ biskupa regionu Min-tung Kuo Si-ťina, aby své věřící předal státem zvolenému kolegovi. Kuo přitom vede asi 70 tisíc věřících, jeho režimní protějšek pouhých deset tisíc.
Čína brojí proti křesťanům. Z kostelů sundavá kříže, prý jsou nebezpečné |
Devětapadesátiletý Kuo působí v regionu od roku 1984. V jednom z rozhovorů uvedl, že je ochotný se svého postavení vzdát, pokud to vnese jednotu do zdejších náboženské obce. Zároveň však dodal, že tento krok nevyléčí všechny problémy věřících. „Hlavním problémem věřících je jejich nedostatečné vzdělání a mělké duchovní základy. Věří, ale není v tom žádná hloubka,“ myslí si Kuo.
Katolická víra je podle něj v Číně silná zejména v chudších venkovský regionech. Problémem však je, že tyto oblasti se dlouhodobě vylidňují. Lidé odchází za prací do velkých měst. Pro představu - ještě před pár desítkami let žilo na čínském venkově 80 procent obyvatel, dnes je to pouhých 50 procent.
S odchodem lidí do měst přichází venkov i o svou víru. Kuo odhaduje, že asi třetina věřících už opustila Min-tung. Odchází zejména mladí lidé, na venkově zůstávají důchodci. Ti pak nemají komu předávat svou víru v Boha.
Problémy v Min-Tungu podle ukazují rovněž na obecnější trend v celé Číně. Podle studie Holy Spirit Study Center v Hongkongu zažívala katolická víra vrchol v roce 2005, kdy se k ní hlásilo asi 12 milionů Číňanů. Dnes už je to asi deset a půl milionu, uvádí server Asia News.
