Desítky stromů napadených kůrovcem evidují v závěru roku ve Valašském Meziříčí. A nikoliv v okolních lesích, ale přímo ve městě.
„Stejná, možná o něco horší situace byla i loni,“ uvedl Tomáš Kunc z radničního odboru komunálních služeb.
Podobnou zkušenost mají ve Vsetíně, kde jsou napadené stromy především v lese na kopci Bečevná. Je součástí města, ze dvou stran jej obklopují sídliště a z třetí nemocnice.
„Kalamitní situace v lesích se stupňuje. Trvá už dlouho a samozřejmě se šíří i do měst,“ poznamenal vedoucí vsetínského oddělení ochrany přírody Jiří Šturala.
Podle odborníků dokáže kůrovec při dobrém větru překonat i dva tři kilometry, a z lesa se tedy může šířit poměrně snadno.
Sídla chrání listnaté stromy
Města a obce do jisté míry chrání fakt, že se v nich v minulosti více vysazovaly listnaté stromy nebo jiné jehličnany než smrky, které jsou základem současné kalamity v lesích.
Napříč celou republikou se přemnožily hlavně dva druhy kůrovce, které ničí právě smrkový porost. Jenže třeba ve Valašském Meziříčí jich je dost i ve městě, lidé je sami sázeli u rodinných domů či paneláků. A to je dnes problém.
Šíření škůdce v lesích podporuje letní sucho a také mírné zimy, tedy počasí, které se opakovalo poslední čtyři roky v řadě.
„Kůrovcovití brouci napadají výhradně oslabené jedince trpící nedostatkem vody, staré usychající stromy a podobně,“ vysvětlil Tomáš Kuras z Katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Ve městech jsou stromy navíc zatížené stresem, který je oslabuje ještě víc. V Rožnově káceli kůrovcové dřevo uprostřed léta, v centrálním městském parku škůdce napadl asi dvacet stromů.
„Byly to vzrostlé smrky a pokácet takové stromy v parku, který je exkluzivní lokalitou města, je vždycky komplikované,“ uvedl městský zahradník Oldřich Filip.
Prognóza navíc není dobrá. „Smrky tvoří asi dvacet procent všech dřevin v parku a v okolních lesích je skutečně kalamitní stav,“ dodal Filip.
Ostatní stromy během léta zalévali, aby se zvýšila jejich odolnost. Ochránit stromy ve městech ale může jen rychlá likvidace kůrovcového dřeva v lesích kolem.
Potíže jsou v Beskydech
Nejvíce postižené stromy jsou v regionu Beskydy v lokalitách kolem Rožnova a Valašského Meziříčí. „Počítáme s tím, že do počátku jarního rojení napadené dřevo vytěžíme,“ popsala mluvčí společnosti Lesy ČR Eva Jouklová.
„Jde o to zamezit další gradaci kůrovců, proto využíváme smluvní partnery, vyhlašujeme aukce na zpracování kůrovcového dříví a nasadili jsme do terénu i těžaře ze závodu na Kladské,“ dodala.
Hodně zasažené jsou i Hostýnské vrchy. Zároveň se ale nedá říct, že by brouk napadal stromy ve všech městech v blízkosti poničených lesů. Například v Zubří, kde mají kalamitu doslova na dosah, uvnitř města problémy řešit nemuseli.
„V lesích, které patří radnici, je situace zlá, museli jsme vytěžit zhruba čtyřnásobek toho, co bychom těžili bez kalamity. Ale přímo ve městě napadené stromy nejsou,“ potvrdil starosta Lubomír Vaculín.
Také krajský Zlín kůrovcové stromy na území města neeviduje.
Naopak podezření na kůrovce mají v Kroměříži, kterou kalamitní lesy neobklopují.
Lýkožrout však zdaleka není jediný současný problém stromů ve městech. Počasí, která nahrává množení a šíření kůrovce, vyhovuje i dalším škůdcům a radnice nyní monitorují stav zeleně o to pozorněji.
Ve Valašském Meziříčí prosychají břízy, které napadá bělokaz březový, ve Vsetíně se zase potýkají s houbovými chorobami na stromořadích podél Bečvy.
