Systém přídavných modulů Moto Mods k řadě telefonů Moto Z zazářil už loni na podzim, kdy jsme měli tu čest vyzkoušet první model s jejich podporou. K dispozici byly hned 4 moduly - rozšiřující baterie, reproduktor, projektor a fotoaparát Hasselblad. Byl to vůbec první mobil, který systém přídavných modulů dotáhl do použitelného stavu a nevzdal to hned v počátcích (viz LG G5). Loňskou recenzi na model Moto Z se všemi čtyřmi moduly si přečtěte v článku Povedený mobil, co s moduly umí víc než ostatní. Test Moto Z.
Druhá generace v podobě modelu Moto Z2 Play v podstatě pokračuje v zajetých kolejích a opět se soustředí na vylepšování toho, co fungovalo už loni. V první řadě musíme zmínit, že jde o jediného zástupce druhé generace, protože model Z2 Force se u nás neprodává. Jedná se tak o drobné zúžení nabídky oproti loňsku, kdy se na náš trh podíval jak prémiový model Moto Z, tak levnější Moto Z Play.
Jak už z názvu vyplývá, Moto Z2 Play opět není tím zcela nejvybavenějším smartphonem od Motoroly (rsp. Lenova, které značku vlastní), jde spíše o vyšší střední třídu, která si svou ne zrovna nízkou cenu obhajuje zejména podporou rozšiřujících modulů. Letošní nabídka je hned o tři nové moduly bohatší a další jsou na cestě.
V čem tedy taková vyšší střední třída s moduly spočívá? Musíme podotknout, že je v některých ohledech až moc podobná loňské Moto Z Play. Třeba už při pohledu na displej, který má naprosto identické parametry. Jde nicméně o 5,5palcový Super AMOLED panel s rozlišením Full HD. V mnoha ohledech jde tedy o vysoce kvalitní obrazovku, ke které nemáme připomínky - tedy až na tu, že přesně takový měl už i loňský model.
Co se designové stránky týče, telefon oproti svému předchůdci mírně zeštíhlil. Nyní má totiž jen 6 mm „v pase“, což je skvělá zpráva pro ty, kterým stále chybí ony legendární „žiletky“ od Motoroly. Tělo je na bocích a zádech pokryté kovem, přední stranu kryje tvrzené sklo. Mobilu tak prémiový punc rozhodně nechybí, koneckonců kvalitní kovové provedení a tenké tělo je společný znak celé modulární řady Moto Z. Dobrou zprávou je také fakt, že se i v tak tenkém těle nezapomnělo na konektor pro sluchátka.
Zadní strana, která může někomu kvůli magnetickému konektoru pro moduly připadat nevzhledná (my ovšem tvrdíme spíše opak - je to něco celkem neokoukaného), se dá případně zakrýt přidaným krytem, čímž se zahladí povrch těla s vystouplou čočkou fotoaparátu. Ta totiž bez něj dělá na zádech poměrně velký hrbol.
Vepředu najdete pod displejem čtečku otisků prstů, která navíc díky sadě gest slouží také jako univerzální ovládací tlačítko. Poklepáním se vrátíte na domovskou plochu, přejetím doleva o krok zpět, tahem prstem doprava vyvoláte seznam spuštěných aplikací. Jednoduché, funkční. Tuto funkci je však třeba zapnout v aplikaci Moto, jinak se telefon standardně ovládá klávesami na displeji. Ty naštěstí při zapnutí ovládání tlačítkem pod displejem zmizí.
Motorola také hodně vyhrála s příkazy spuštěnými pohybem telefonu. Dobře funguje třeba spuštění svítilny, kdy telefonem zatřesete krátce dvakrát směrem dolů, stejně tak dvojité rychlé otočení telefonu pro spuštění fotoaparátu je rychlé a efektivní. Chce to ale pohyby, zejména ten druhý jmenovaný, chvíli cvičit. Nainstalovaná aplikace v telefonu vám naštěstí umí poradit. Stále funguje i probouzení displeje zamáváním rukou nad displejem, ale to už jsme znali z loňských modelů.
Přesuňme se k výkonu telefonu. Oproti loňské Z Play jsou tu spíše drobná vylepšení - procesor Snapdragon 625 nahradil novější 626, telefon si polepšil o jeden GB operační paměti (celkem tak má 4 GB), úložiště pro data ale zůstalo stejné, 32 GB. Telefon podporuje paměťové karty. Celkově jde o lehce nadprůměrně výkonný telefon, v benchmarku AnTuTu obdržel necelých 68 tisíc bodů.
Telefon má operační systém Android ve verzi 7.1.1. Nad rámec základní výbavy zde najdete pouze tři aplikace, které slouží k nastavení pohybových funkcí a modulů Moto Mods.
Ve výbavě nechybí samozřejmě ani podpora LTE a NFC, výhodou je také konektor USB-C. Čtečka otisků prstů je z logických důvodů umístěna pod displejem, jelikož na zádech by ji blokovaly přídavné moduly.
Jak už bylo výše zmíněno, pro telefon je vedle čtyř „starých známých“ k dispozici i čtveřice nových modulů Moto Mods. Dva rozšiřují baterii - první nabídne vyšší kapacitu než původní model (3 490 mAh oproti původním 2 200 mAh), druhý přidá možnost telefon bezdrátově nabíjet. Třetí jsme vyzkoušeli v samostatném článku s galerií, jde o gamepad, který si oblíbí zejména hráči her (více v článku Toto je parádní mobil pro hráče, asi nejlepší na trhu). Čtvrtý je pak 360 stupňová výklopná kamera. Motorola dále připravuje také modul s tiskárnou od značky Polaroid (více v článku Přídavný modul udělá z Moto(roly) „originální“ Polaroid).
Zásadní vylepšení se oproti modelu Moto Z Play dočkal u nástupce zejména fotoaparát. Ten má sice nižší rozlišení (12 MPix oproti původním 16 MPix), zato má výrazně lepší světelnost (f/1,7 proti f/2.0). Video zvládne natáčet až v rozlišení 4K. Přední fotoaparát má rozlišení 5 MPix.
Fotoaparát si vede obstojně. Fotografie mají na poměry mobilů v podstatě standardní kvalitu, šumu v horších světelných podmínkách i méně ostrým detailům se zkrátka mimo prémiovou třídu vyhne jen málokdo. Na displeji telefonu vypadají o poznání lépe zejména díky AMOLED panelu. Moto Z2 Play se tak zařazuje po bok těch běžných fotomobilů, které moc nevyniknou, ale zároveň ani neurazí.
Jediné výraznější zhoršení se týká baterie telefonu. Zatímco předchůdce disponoval slušnou kapacitou 3 510 mAh, Moto Z2 Play má pouze 3 000 mAh článek. Baterie je menší zejména kvůli štíhlejšímu tělu a Motorola zřejmě spoléhá na to, že kdo bude chtít skutečně pořádnou výdrž, přikoupí si dalších 3 490 mAh v přídavném modulu. Dohromady se dostanete na hodně slušnou výdrž.
Finální verdikt není úplně jednoduché vynášet. Sám o sobě je telefon hodně povedený, i když na svou výbavu trochu dražší - necelých 12 tisíc korun skutečně zachraňuje hlavně možnost rozšířit telefon moduly, které jsou natolik zajímavé a neokoukané, že i nad takto vyšší cenou umíme přimhouřit oči. Problémem je ovšem konkurence, nikoliv ta od jiných výrobců (beztak nikdo jiný modulární mobil nemá), ale spíše z řad svých předchůdců.
Pokud do takového telefonu jste ochotní investovat 12 tisíc korun plus ceny modulů (pohybující se od tisícovky za přídavnou baterii k sedmi tisícům za projektor), možná se skoro vyplatí zauvažovat o loňské špičce v podobě Moto Z. Ta se dá pořídit za 14 tisíc korun (v akci u některých prodejců i levněji) a nabídne vedle podpory modulů jak vyšší rozlišení displeje a lepší výkon, tak slušný fotoaparát. Pouze baterie má ještě nižší kapacitu.
Naopak pokud vás lákají samotné moduly a na telefonu chcete spíše ušetřit, pak dobře poslouží právě i Moro Z Play s podobnou výbavou jako Z2, jen má horší fotoaparát, trochu méně výkonu a paradoxně lepší baterii. Sehnat se dá okolo 10 tisíc korun a opět, často se díky akcím poštěstí narazit i na nižší nabídky. Volba je tak čistě na vás.
