K raketovému útoku na letiště, při kterém zahynula podle posledních zpráv jedna žena a nejméně 11 dalších civilistů bylo zraněno, došlo krátce po příletu Stoltenberga a Mattise. K zodpovědnosti se paradoxně přihlásil Taliban i takzvaný Islámský stát, který v zemi operuje a s povstalci Talibanu dosud soupeřil.
Taliban nezmizelPodle různých studií Taliban kontroluje 10-17 procent afghánského území. V další až třetině země má částečný vliv. Podle americké Nadace pro obranu demokracie zabírají islamisté největší území od svržení vlády Talibanu v roce 2001. Švýcarská nevládní organizace ACAPS odhaduje, že má přímo v zemi 50-60 tisíc přívrženců. |
Podle prohlášení Talibanu mělo být terčem útoku letadlo amerického ministra obrany.
„Zabývají se tím naše speciální síly. Útok na civilní cíle je znamením slabosti, ne síly,“ řekl v reakci afghánský prezident Ašraf Ghaní.
Zatím přesně neurčený počet civilních obětí má ale na svědomí také americký nálet podniknutý v reakci na útok. Velitelství mise Resolute Support uvedlo, že jedna ze střel měla poruchu. Americká armáda vyjádřila nad neštěstím „hlubokou lítost“ a dodala, že selhání techniky je předmětem vyšetřování.
Ghaní během neohlášené návštěvy dostal od obou lídrů ujištění, že spojenci budou pokračovat v podpoře afghánské vlády a nepřipustí, aby „se Afghánistán stal znovu bezpečným útočištěm mezinárodního terorismu“.
„Taliban musí pochopit, že na bojišti nemůže zvítězit. Mnohem více může získat u jednacího stolu,“ prohlásil šéf NATO Stoltenberg. Severoatlantická aliance v současnosti době poskytuje afghánské armádě podporu prostřednictvím nebojové mise.
Stoltenberg připomněl, že v zemi v jejím rámci působí 13 tisíc zahraničních vojáků z 39 zemí, kteří se starají o výcvik afghánských bezpečnostních sil a podporují zvláštní operace namířené proti IS a teroristické síti Al-Káida.
Přibližně polovinu ze spojeneckých jednotek tvoří Američané. V příštích měsících navíc mají do země dorazit další posily. Půjde o tisíce vojáků. Spojené státy chtějí vyslat dalších 3 000 vojáků a posílení kontingentů avizovaly také další členské země NATO.
Češi v AfghánistánuV Afghánistánu působí v současnoti asi 270 českých vojáků. Příští rok to má být podle schváleného mandátu 250. Armáda se chce i nadále zaměřit na ochranu spojeneckých jednotek a výcvik afghánských bezpečnostních sil. Čeští vojáci kromě metropole Kábulu, kde cvičí afghánské vrtulníkové letce a pracuje polní chirugický tým, působí na základně Bagrám ležící asi čtyřicet kilometrů severně. Chrání celou základnu a pás kolem ní. |
Šéf Pentagonu Mattis v této souvislosti v Kábulu hovořil o nové americké strategii pro Afghánistán, kterou nedávno Washington spojencům představil. Do země přicestoval z Indie, která přislíbila Afghánistánu pomoc a investice za miliardy dolarů.
„Nebudu přesně popisovat našemu nepříteli, co chystáme, ale naším hlavním cílem je zajistit, abychom měli na bojišti jasnou převahu proti čemukoli, s čím může Taliban přijít,“ uvedl Mattis. upozornil, že nový americký přístup není tolik jako ty předchozí svázán časovými termíny a rozhodovat bude reálná situace na bojišti. Upozornil, že americká přítomnost je svázána také se situací v širším regionu - především v sousedním Pákistánu, který musí podle něj dělat více proti terorismu a právě Indií.
Mattis se také na tiskové konferenci okrajově vyjádřil k zatím nijak nepotvrzeným podezřením, že Taliban získával podporu a zbraně z Ruska a Íránu. „Terorismus je pohromou pro každého v tomto světě. Ty dvě země, o kterých jste se zmínili, měly... utrpěly ztráty kvůli terorismu. Takže si myslím, že by bylo extrémně nerozumné si myslet, že mohou nějak teroristy podporovat,“ řekl.
Podle Stoltenberga Afghánistán dosáhl značného pokroku, ale v zemi je stále mnoho násilí, nestability a korupce. Zdůraznil, že spoléhají na afghánskou vládu, že splní své závazky včetně klíčových reforem v právních oblastech včetně boje proti korupci a ochrany práv žen a dětí.
„Přítomnost NATO v Afghánistánu už stála mnoho. Známe cenu za pobyt v Afghánistánu, ale cena za předčasný odchod by byla ještě vyšší. Nebezpečí, že se Afghánistán může vrátit do stavu chaosu a stát se opět bezpečným útočištěm pro mezinárodní terorismus, existuje,“ konstatoval. Brzkým stažení zahraničních sil by spojenci podle něj riskovali další nestabilitu v regionu, včetně přílivu uprchlíků do Evropy.
