„Velice vítám posílenou angažovanost a podporu, kterou spojenci a partneři deklarují,“ uvedl po jednání šéf NATO Jens Stoltenberg.
Potvrdil, že počet vojáků alianční mise Resolute Support v Afghánistánu vzroste z nynějších zhruba 13 tisíc na 16 tisíc. Zahraniční jednotky se starají o výcvik afghánských bezpečnostních sil a podporují zvláštní operace namířené proti takzvanému Islámskému státu a teroristické síti Al-Káida.
Přibližně polovinu ze spojeneckých jednotek tvoří Američané. Posily mají dorazit v příštích měsících. Zvýšení poštu vojáků přislíbilo podle Stoltenberga celkově 27 států. Navýšit kontingent o několik desítek vojáků je podle ministra obrany Martina Stropnického připravena také Česká republika.
„ČR patří mezi deset největších přispěvatelů do mise Resolute Support, v současné době tam máme přes 250 vojáků. V návaznosti na požadavky Aliance jsme připraveni navýšit počty v Afghánistánu řádově o desítky vojáků,“ uvedl Stropnický s tím, že krok musí ale nejprve odsouhlasit vláda a parlament.
Čeští vojáci například chrání základnu Bagrám, v Kábulu zase pracuje zdravotnický tým a malá skupina cvičí afghánské letce s vrtulníky. Zvýšení počtu na 300 vojáků by podle Stropnického nemělo znamenat přelom v podobě úkolů, které čeští vojáci v zemi plní.
„Určitě by to nebyla nějaká dramatická novinka. Viděl bych to v tom výcviku, který tam děláme... může ještě něco přibýt,“ poznamenal ještě před jednáním Stropnický.
Zvýšení počtu lidí v misi, která pomáhá s výcvikem afghánských bezpečnostních sil, ale podle Stoltenberga v žádném případě neznamená návrat k bojovým operacím. Od roku 2014 nesou hlavní tíhu bojů s Talibanem a dalšími skupinami afghánské bezpečnostní síly samy. Tvoří je asi 300 tisíc vojáků a policistů, které vojáci NATO jen cvičí a radí jim. Podle Stoltenberga by se měl nyní výcvik soustředit hlavně na afghánské speciální jednotky a letectvo, které mohou mít v zemi rozhodující význam.
Aliance také významným způsobem zajišťuje jejich financování. Ministři obrany v Bruselu potvrdili, že budou zajišťovat jejich financování nejméně do roku 2020. Hlavní část nákladů nesou Spojené státy a ostatní spojenci a partneři podle Stoltenberga budou ročně dohromady přispívat asi miliardou dolarů.
