Právě z ní Berkovec přišel na hostování. Odchovanec Chebu prošel v první a druhé lize Sokolovem, Hlučínem, Táborskem a Bohemians 1905.
Teď v sobotu ho čeká premiéra v Karviné, která od 17.00 hostí Jihlavu.
Jaké to je přijít na místo Jana Laštůvky?
Samozřejmě těžké. Lašty tu byl za boha. A je pořád. Když jsem šel do Bohemky, tak před tím v ní byl Radek Sňozík, což bylo podobné. Hlavně jsem rád, že jsem tady a že mě chtěl trenér.
Bude pro vás těžké vyrovnat se s očekáváním fandů, jak se vám podaří Laštůvku nahradit?
Kdybych na to měl myslet, byl bych nervózní, ale to je úplně zbytečné. Jsem rád, že mohu hrát ligu v Karviné.
Potkal jste se s Janem Laštůvkou?
Přípravu jsem začal se Slavií, takže několik dnů jsem s Honzou ještě trénoval. Je to výborný gólman a skvělý kluk.
Na to, že byste zůstal ve Slavii, jste nemyslel?
(Směje se) Ne, že bych se vzdával, ale ve Slavii jsou gólmani vychytaní, takže se nedivím, že mě klub uvolnil. Přeji klukům jen to nejlepší. Znovu jsem měl jít hostovat do Bohemky, jenže na jaře to z mé strany nebylo takové, jak by si asi představovali, protože jsem se zranil a moc jsem toho neodchytal.
To jste se v utkání se Slováckem srazil se spoluhráčem a byl jste v bezvědomí. Už jste v pořádku?
Ještě nemám úplně dobrou čelist. Chytat můžu, při jídle mě to nijak zvlášť neomezuje, ale doktor mi s tím ještě něco bude dělat.
Přišel jste sice ze Slavie, ale domů do Chebu to z Karviné máte ještě dál, že?
Mám to přes nějakých šest set kilometrů. Domů se tak asi moc nepodívám, i když tam asi budu muset někdy zajet. Jsem ale svobodný, takže o to mám vše lehčí.
Co rozhodlo o tom, že jste přijal nabídku tak daleko od domova?
Znal jsem trenéra Webera. Je strašně důležité, když jdete někam, kam vás chce trenér. Máte to jednodušší než jít někam, kde vás kouč nezná. Pro mě to tak bylo snadné rozhodování. Pak už záleželo jen na tom, jak se domluví kluby.
Jak jste se sžil s obránci, s nimiž musíte nejvíce komunikovat?
Nikdy jsem neměl problémy s nikým z obrany. Navíc Hošana (stoper Jan Hošek) znám už ze Slavie. Vše si sedlo. Jsme dobře připraveni. Už se všichni těšíme na ligu, až přijde plný stadion, a to doufám, že v Karviné bude.
Na hřišti jste hodně slyšet. Je to váš přirozený projev, nebo se musíte do dirigování spoluhráčů nutit?
Dříve mi pořád říkali, že na kluky neřvu. Nevím, do kolika, ale asi do takových třiadvaceti. To mi trochu lezlo na nervy, takže jsem rád, že teď to je aspoň trochu slyšet. Snažím se tak pomáhat obraně, i když kluci musejí být někdy naštvaní, že na ně pořád volám to samé. Bez toho to však nejde.
