Expozice je ojedinělá nejen tím, že vůbec mohla vzniknout, ale také režimem. Ve dne je totiž kivi ukrytý v noře pod zemí, aktivní začíná být až s příchodem večera.
„Je to soumračné zvíře a my jsme mu nechtěli převracet den a noc, to by se totiž vůbec nedostal do venkovního výběhu,“ uvedl ředitel zlínské zoo Roman Horský. Expozice by musela být výhradně uvnitř budovy.
V Lešné ale otázku, jak nechat zvířeti jeho přirozenost, a přitom neochudit návštěvníky, dokázali vyřešit. Kiviho budou snímat kamery ve výběhu a lidé tak ve dne uvidí záznam z předchozí noci. A kvůli novému přírůstku přibude v průběhu léta i večerních prohlídek zahrady.
Expozici obsadili i flétňáci a papoušci
Úplně prázdnou expozici však návštěvníci neuvidí. Nové zázemí v australské oblasti dostaly další druhy ptáků, jako flétnáci, papoušci nestor kea a kakariki.
„Ti jsou přes den naopak aktivní velmi a rozhodně stojí za to, zastavit se u nich a chvíli je pozorovat,“ říká mluvčí zahrady Romana Bujáčková.
Flétnáci jsou velmi inteligentní a průbojní, označení získali podle zvučného hlasu připomínajícího hru na flétnu. Samotný kivi má zázemí, které do nejmenších detailů připomíná jeho domovinu.
„Včetně kamenů. Podařilo se nám je získat ze specializovaného lomu a vybrali jsme ty, které svou barvou a vzhledem velmi připomínají novozélandské,“ doplnil Horský.
Peří z kiviho musí zoo sbírat a vracet na Nový Zéland
Expozice vyšla na 4,2 milionu korun a je ve spodní části zahrady, u dětského koutku. Kromě kamení musela zahrada zajistit i dodavatele žížal, jež tvoří hlavní složku potravy nové celebrity.
„Odebíráme je od několika dodavatelů, kivi denně spotřebuje 200 gramů,“ přiblížil zlínský zoolog Václav Štraub.
Kromě nich si ale pochutná i na ovesné kaši nebo hmyzu.
Typickým znakem kiviů je dlouhý, mírně zahnutý zobák. Patří mezi nelétavé druhy, je však velmi obratným běžcem, což využívá v případě nebezpečí. Pokud už musí bojovat, kope. Typické je také to, že tvoří monogamní páry, které spolu vydrží většinou celý život.
Ve Zlíně je momentálně sameček a vedení zoo doufá, že časem přibude i samička a budou se moct pokusit o odchov mláďat. Ten je sám o sobě složitý a v lidské péči se daří jen zřídka. Navíc jedinců tohoto druhu není mnoho, a tak bude problém i se získáním samice.
Zahrada se však otevřením expozice dostala mezi světovou chovatelskou elitu. Splňovat musí řadu podmínek, mimo jiné třeba sbírat peří, které se vrací na Nový Zéland do komunity původních obyvatel, Maorů. Peří kiviů je součástí jejich tradic, oděvů či ozdob.
Inseminaci třetí slonice o pár měsíců odloží
Šance zlínské zoo nepochybně zvyšují i unikátní odchovy z minulosti, jichž se zdejším odborníkům podařila celá řada.
Namátkou plameňáků, které obelstili soustavou zrcadel nastavěných kolem zimoviště. Plameňáci totiž hnízdí pouze ve velkém hejnu a zrcadla jejich počet opticky násobila. V roce 2015 to byl republikový prvoodchov a zároveň teprve druhý úspěšný pokus v Evropě.
Podařil se také odchov tygřích mláďat (psali jsme zde) nebo malého jeřába, kvůli jehož záchraně museli chovatelé pořídit převlek a také se vydávat za jeřába, jinak by nepřijímal potravu (více zde).
Unikátní bylo i loňské narození samičky tapíra čabrakového, který je v evropských zoo k vidění jen velmi zřídka. Vůbec nejsledovanější pokus však právě probíhá - v zahradě žijí tři samice slona afrického, z nichž jedna je březí, druhá podstoupila inseminaci a třetí se na ni připravuje.
„Jestli Kali zabřezla, se dozvíme zhruba v říjnu. Do podzimu musíme udělat nějaké úpravy ve sloninci, což je rozruší, a proto inseminaci třetí slonice, Ulu, odložíme až po nich,“ popsal Horský.
Zoo ve Zlíně je dlouhodobě nejnavštěvovanějším turistickým místem na Moravě a loni vytvořila návštěvnický rekord s 668 303 lidmi. V tuzemsku jde o druhou nejnavštěvovanější, hned po pražské zoo.
