Údaje francouzského ministerstva vnitra po sečtení většiny hlasů ukázaly, že hnutí již má jistých 291 křesel v Národním shromáždění, kde zasedá 577 poslanců.
Podle odhadů výsledků, které provedly francouzské průzkumné agentury, mělo REM dostat absolutní většinu více než 355 mandátů v Národním shromáždění o 577 křeslech.
Na druhém místě mají podle agentury Ipsos skončit pravicoví Republikáni se 155 poslanci, třetí socialisté a jejich spojenci s 49 zákonodárci. Radikální levice zastoupená Nepodrobenou Francií a komunisty má obdržet asi 30 mandátů, nacionalistická Národní fronta osm křesel. Další malé strany a nezávislí kandidáti obsadí podle všeho deset míst.
Francouzský premiér Edouard Philippe v první reakci prohlásil, že Francouzi „dali jasnou většinu prezidentovi a vládě“. Podle něho dali voliči přednost „naději před hněvem a důvěře před ústupem“.
„Před rokem by si nikdo nedokázal představit takovou politickou proměnu,“ prohlásil podle webu deníku Le Monde premiér, který pochází původně z tábora nyní opozičních Republikánů. Vláda podle něho volební výsledky vyhodnocuje „jako požadavek na úspěch“. Kabinet prý v nadcházejících měsících bude realizovat svůj program s „velkou pokorou“, ale zároveň s „naprostým odhodláním“.
Mluvčí vlády Christophe Castaner předtím řekl, že výrazné vítězství zavazuje a představuje pro kabinet zodpovědnost. „Toto vítězství nás zavazuje, Francouzi nám dali jasnou většinu, ale nechtěli nám dát volnou ruku. Je to zodpovědnost. Skutečné vítězství přijde za pět let, až se věci skutečně změní,“ reagoval Castaner podle webu deníku Le Monde.
Podle něho se také potvrdila pozice prezidenta, který vyhrál volby hlavy státu v květnu. Castaner naznačil, že nicméně stoupenci REM asi příliš snadno podlehli dojmu, že výsledky jsou jasné, a druhého kola voleb se jich už tolik nezúčastnilo. „Je tu ale velká většina, vůle věci změnit,“ upozornil.
Vůdkyně nacionalistů Marine Le Penová, která se poprvé úspěšně probojovala do Národního shromáždění, prohlásila, že Macron může mít většinu v parlamentu, ale že jeho politické ideje jsou menšinové. Slíbila, že její Národní fronta (FN) bude proti prezidentovým reformním plánům bojovat.
Vůdce kampaně pravicových Republikánů François Baroin prohlásil, že „verdikt je jasný“. Dodal, že jeho strana, která byla posledních pět let v opozici proti doposud vládnoucím socialistům, v této pozici zůstane tedy i nadále. Republikáni vytvořili podle Baroina dostatečně silnou skupinu v parlamentu, aby mohla hájit pravicové hodnoty zejména v daňové oblasti.
První tajemník Socialistické strany Jean-Christophe Cambadélis v reakci na výsledky ohlásil svou rezignaci. „Přijímám toto rozhodnutí bez hořkosti a hněvu, vědom si své povinnosti a rozhodující chvíle, kterou prochází levice,“ řekl. Dodal, že socialisté prohráli bitvu, ale že boj proti sociální nespravedlnosti pokračuje dál.
Nejméně voličů za šedesát let
Volební účast voleb neměla podle zpřesňujících se údajů ani 44 procent. Je to rekord za posledních 60 let, kdy funguje ve Francii poloprezidentský systém vládnutí známý pod názvem pátá republika.
Podle posledních odhadů průzkumné agentury Ipsos šlo k volebním urnám jen 43,4 procenta voličů. Přisuzuje se to jednak všeobecně rozšířenému přesvědčení, že vítězství hnutí REM je jisté, jednak letnímu počasí, kdy denní teploty překračovaly 30 stupňů Celsia a kdy mnoho lidí se jelo raději koupat. Podle televize BFM „mnoho Francouzů vyměnilo volební lístky za plavky“.
V druhém kole parlamentních voleb v roce 2012 hlasovalo přes 55 procent voličů, v roce 2007 a 2002 kolem 60 procent. V předchozích volbách od roku 1958 se k volbám vždy dostavily aspoň dvě třetiny voličů.
Jsem rád, že nacional.pravice byla ve FR viditelně poražena, jak v prezident., tak v parl.volbách. Dobrý základ pro pokrač.evrop.spolupráce.
Macronovi poblahopřála německá kancléřka Angela Merkelová. Oznámil to na Twitteru její mluvčí Steffen Seibert. Podle něho Merkelová zároveň vyjádřila přání „pokračovat v dobré spolupráci (mezi oběma zeměmi) za Německo, Francii a Evropu“.
Centristický Macron chce s podporou parlamentu provést v nejbližší době řadu reforem. Hlavním krokem bude liberalizace pracovního práva, která má snížit nezaměstnanost o více než deset procent. V plánu je i posilování pravomocí bezpečnostních složek v boji proti terorismu nebo zákon, který by politikům znemožnil zaměstnávat příbuzné ve státních orgánech.
