Před dvěma měsíci si přitom na etapáku v Portugalsku zlomil klíční kost. Sám tehdy netušil, jestli jeho naděje na start v italské Grand Tour definitivně nepohasly.
Nestalo se. Vrátil se ještě silnější, když v etapovém závodě Kolem Chorvatska dojel sedmý a získal i bílý trikot pro nejlepšího mladíka.
A jako bonus pak start na stém ročníku italské Grand Tour.
Dostat se v první sezoně mezi profesionály v jednadvaceti letech na Grand Tour, to je takový malý splněný sen, ne?
Pro mě byla Grand Tour od dětství velkým snem. Jsem opravdu velmi rád, že se mi už v takhle mladém věku povedlo se na ni dostat.
Budete pátým nejmladším cyklistou v závodě.
I proto to pro mě bude hlavně o tom učit se od starších kluků. Samotný závod vám předá tolik zkušeností, že pro mě bude asi velká čest ho jenom objet. Budu bydlet na pokoji s Honzou Hirtem, takže i od něj si toho budu chtít vzít co nejvíc.
Je to pro vás ještě pikantnější, že jde o jubilejní stý ročník Gira?
Takhle to asi úplně nevnímám, velkou roli to pro mě nehraje. Spíš to bude asi pořadatelsky zajímavěji zorganizované, ale konkurence zůstává stejná a to je pro mě to důležité.
Už začínáte být nervózní?
Přiznám se, že mám trochu obavy, co se bude dít s mým tělem po prvním týdnu, ale na druhou stranu, nemám tady co ztratit. Nejsou na mě kladena velká očekávání tím, jak jsem mladý. Uvidíme, jak mi to půjde.
Ještě něčeho se před startem obáváte?
Trochu možná počasí a toho, jestli to na mě nebude moc. Každá etapa bude těžká a tolik najednou jsem jich ještě neabsolvoval. Jinak žádné velké obavy nemám, spíš se těším.
Na co nejvíc?
Na třetí týden (zasměje se).
Vážně?
No jo, jsem na to opravdu hodně zvědavý. Je pro mě velká neznámá, jak mi to v té době půjde, tak se na to těším. V kariéře jsem jel zatím nejvíc asi osm etap.
Když váš tým CCC dostal v lednu divokou kartu na Giro, doufal jste, že byste se mohl dostat do finálové devítky nominovaných?
Určitě jsem doufal. Věděl jsem, že v sobě mám spoustu předpokladů takový závod jet a že když se budu snažit a budu mít slušné výsledky, tak budu mít šanci se nominovat. A tak to taky dopadlo, jsem za to rád.
O měsíc později jste si ale na portugalském etapovém závodě Volta ao Alentajo zlomil klíční kost. Jak moc vám zranění narušilo plány?
Co vám budu povídat, v tu chvíli mě to úplně nepotěšilo, ale nakonec to vlastně nebylo tak špatné. Odpočinul jsem si, mohl jsem potrénovat, a když jsem se vrátil, měl jsem stejnou formu jako před zraněním. To jsem si potvrdil i sedmým místem na závodě Kolem Chorvatska. A teď jdu navíc do Gira odpočatější, což je taky důležité.
Takže jste na tom vlastně vydělal.
Asi to ani tak na škodu nebylo. Sice jsem přišel o etapový závod Coppiho a Bartaliho, který mi mohl sedět, ale žádné velké zklamání to není tím, že jsem se dostal na Giro.
Kdy se rozhodlo, že budete součástí týmu při stém ročníku?
Už před Chorvatskem jsme byli na soustředění v Sieře Nevadě, kde existoval jistý předpoklad. Ale definitivní rozhodnutí přišlo až v průběhu Chorvatska, kde se ukázalo, že mám zpátky výkonnost ze začátku sezony. Nebylo co řešit.
Co od vás tým na Giru očekává?
Budu se snažit držet s Honzou (Hirtem) a pokud to půjde, tak mu i pomáhat. Když se mi to bude dařit, můžu se sám pokusit bojovat i o celkové pořadí, popřípadě zkusit nějaký únik v horách a pokusit se vyhrát etapu. Ale to se teprve uvidí.
V Chorvatsku jste získal bílý dres pro nejlepšího mladíka. Konkurence na Giru je v této kategorii ale trochu jiná.
To ano. Do pětadvaceti let jsou tady lidé, kteří mají šanci jet o celkové vítězství nebo minimálně o první desítku - Simon Yates, Davide Formolo nebo Bob Jungels. Mít tady bílý dres by bylo celkem šílené.
Jak jste na tom s váhou? Loni na podzim jste říkal, že byste potřeboval ještě trochu zhubnout, abyste mohl bojovat se světovou konkurencí.
Mám o dvě kila míň, aktuálně asi 70 kilogramů. Prospělo mi to v kopcích, ale není to úplně takové, jak jsem očekával. Chtěl jsem se dostat na 68 kilo, ale ještě s tím nemám takové zkušenosti.
Takže plánujete ještě dvě kila shodit?
Uvidíme. Je to zase na nějaké domluvě s trenérem a výživovým poradcem.
S nižší váhou byste mohl ztratit sílu v časovce.
Těžko říct. Jsou lidé, kteří měří stejně jako já, mají 66 kilo a patří mezi nejlepší časovkáře na světě jako Chris Froome, který sílu v časovce rozhodně neztratil. U mě je to zatím spíš o tom hledání optimální váhy.