V Krušných horách trvale žije vlků hned několik. A daří se jim. To jsou závěry hned prvního výšlapu skupiny dobrovolníků, takzvané vlčí hlídky, kteří společně s profesionálním ochránci přírody pátrali před několika dny v Krušných horách po stopách velkých šelem.
Přírodovědci se dokonce domnívají, že vlčí rodina zde už loni vyvedla mladé a letos to možná zopakuje.
„Stopy ve sněhu, které jsme objevili, nebyly už úplně čerstvé. Byly staré tak týden. Ale přestože byly hodně spletité a bylo obtížné se v nich vyznat, prozradily nám, že se tady určitě nezdržoval jen jeden vlk. Tudy šla nejméně tři zvířata,“ tvrdí Miroslav Kutal, expert na velké šelmy z Hnutí Duha, a ukazuje ve sněhu řady stop, které vedou souběžně vedle sebe.
Kromě stop objevili členové vlčích hlídek i další nezvratné důkazy o pohybu vlků. Našli zbytky kořisti i vlčí trus.
„Vzhledem k údajům, které se nám podařilo shromáždit od loňska, to vypadá, že vlci v Krušných horách už žijí trvale. Dokonce bych si troufl říct, že minulý rok tady, v Krušných horách, vyvedli mladé. Podle mne, co se týče vlků, jsme v první fázi rekolonizace Krušných hor,“ odhaduje Kutal.
Zároveň připomíná, že vedle snímků z fotopastí u Abertam a řádění smečky na tamní soukromé farmě jsou k dispozici i pozorování vlka od Hory Svatého Šebestiána.
„Společně s dobrovolníky z vlčích hlídek a partnery ze státní ochrany přírody hledáme v širší oblasti Krušných hor důkazy o přítomnosti velkých šelem, zejména vlka obecného a rysa ostrovida. Hlídky se pohybují na území výskytu velkých šelem, hledají stopy a svou přítomností v terénu odrazují potenciální pytláky,“ vysvětluje Kutal s tím, že pro monitoring v Krušných horách se podařilo získat už třicet nových dobrovolníků.
Ti v terénu od minulého týdne sbírají vzorky trusu a srsti pro potravní a DNA rozbory či vybírají vhodná místa pro umístění fotopastí.
„Získané údaje využívá státní ochrana přírody nebo vědci z Česka a Německa, kteří společně provádějí genetické analýzy. Hnutí DUHA se dlouhodobě věnuje monitoringu velkých šelem u nás. Uvítáme a vyhodnotíme všechna hlášení o náhodných pozorováních a nálezech, která nám předají lesníci, myslivci nebo veřejnost,“ ujišťuje Kutal.
Rozsáhlé lesy Krušných hor, klidová území i dostatek potenciální kořisti, například přemnožení jeleni, představují pro vlky i rysy takřka ideální životní prostředí.
„Velké šelmy si ke své obživě přednostně vybírají slabé a nemocné kusy, a zvyšují tak kondici populace volně žijících daňků, muflonů i divokých prasat,“ vysvětluje Miloš Holub ze Správy CHKO Slavkovský les, proč je pro přírodu přítomnost velkých šelem důležitá.
Historicky první mapování šelem v Krušných horách by mělo přinést přesnější informace o tom, zda se se tu vlci vyskytují stabilně. Také umožní ověřit, odkud vlci do Čech přišli. Zda jsou příbuzní s populacemi v Německu nebo v Polsku.
