V jednom pokoji přijímal orální sex potetovaný muž v masce Mínotaura, v jiném inkasovala rány bičíkem přes ňadra žena oblečená pouze do kalhotek. V hlavní místnosti seděla v křesle s přivázanýma nohama brunetka, před ní klečel muž v králičí masce s velkým černým vibrátorem. „To je jeden z našich nejstarších členů,“ prozradil redaktorce serveru The Daily Beast Damon Lawner, architekt celé podívané.
Posláním jeho privátního klubu Sanctum je být erotickým divadlem i azylem pro sexuální orgie. Služby ovšem nabízí pouze vybrané společnosti, členství stojí až desetitisíce dolarů. Ostatně dotyčný pan Králík si to může dovolit, přes den pracuje jako manažer losangeleské společnosti, která se skví na seznamu pěti set nejbohatších firem magazínu Fortune.
Prostě pro bohaté
Lawner podnik založil v roce 2013. Syn hippie rodičů se nejprve živil jako model, investoval, měl několik firem, poté se stal impresáriem přes večírky v hotelech na Bali. V roce 2012 se ocitl v Los Angeles. A potom uviděl film, který nasměroval jeho kroky dál. Jmenoval se Spalující touha, natočil ho Stanley Kubrick a život manželského páru Toma Cruise a Nicole Kidmanové se v něm změní poté, co se distingovaný Cruise ocitne na sexuálních orgiích. Dvaačtyřicetiletý Lawner se podobné večírky rozhodl nabízet losangeleské elitě.
Na Facebooku si založil stránku Sanctum, jak svůj projekt nazval, investoval padesát dolarů do její podpory a čekal. K jeho překvapení mu začaly chodit vzkazy, které měly o erotické večírky na úrovni zájem. Byznys se rozjel a jede dodnes. Za účast na seancích se platí tisíce dolarů. Ani tak však není návštěva pro každého, nejprve je třeba vyplnit žádost, v níž hrají kromě fotografií roli i odpovědi na otázky ohledně sexuálních fantazií. Šanci platit prý dostanou pouze autoři a autorky těch, které zaujmou.
Lawner se totiž snaží, seč může, aby měl klub honosnější renomé než jen auru swingers party pro bohaté. „Jsme společností příslušníků elity spřízněných sofistikovaným vkusem a stylem,“ opisuje nad projektem kudrlinky Lawner.
Ne, podle prezentace klubu nejde jen o okukování a sex s cizími lidmi. Posláním jeho klubu je „vytvořit prostředí exaltovaných svobod, v dobrém smyslu smyslovou utopii. Těšíme se ze společenské interakce s jednotlivci oné nejvyšší kvality“. Redaktoři magazínů, kteří se večírků zúčastnili, některé osobnosti „nejvyšší kvality“ představují, aspoň tak, jak to dovoluje imperativ anonymity. Novinář z magazínu Vice našel v domě íránského prodejce luxusních aut, dědice farmaceutické společnosti a směsku gangsterských týpků, co dávali okázale najevo, kolik mají v peněženkách.
Další novinářští svědci zmiňují bankéře, piloty, právníky. Redaktor magazínu Esquire zastihl na party jednadvacetiletého Harrisona, jemuž koupil za padesát tisíc dolarů členství v klubu tatínek. A také analytičku digitálního výzkumu, na hlavě měla prasečí masku a na krku nápis „Dotkni se mě“. Svěřila se mu, že na své první party dělala dvě hodiny nahá odkládací stolek.
Sexuální seance se servírují v okázalém balení. Svíčkami se nešetří, kromě nich dotvářejí atmosféru červené žárovky. Hraje živá klasická hudba, kterou střídá trance music. Pánové jsou ve smokinzích, dámy ve večerních róbách či erotickém prádle, obličeje všem, minimálně do půlnoci, skrývají zdobné masky z krajek či pér.
Ne vždy se vše povede, zlomyslný reportér z Vice si tak mohl utahovat, že v jeho případě dělal večírku kulisy „bůhvíproč i nezbytný statusový symbol darebáků z bondovek, raperů z devadesátek a šéfů drogových kartelů – akvárium se žralokem“. Ostatně, břitkým perem napsal celou reportáž, aby jí dal název „Uvnitř losangeleského nejméně sexy sex-klubu“.
Jde o spiritualitu, hlupáku! Ovšemže
Celému projektu tak rozhodně nestoudně ubližuje, klub není jen kašírovaným odkladištěm peněz podnikatelů a manažerů kombinovaným s rádoby výstřední sexuální party – aspoň podle svého majitele. Sanctum má vyšší poslání, jeho zakladatel ho prý buduje přímo jako duchovní společenství. Jako tajné bratrstvo, které prozkoumává otázky vášně a volnosti.
I proto nese klub ve znaku symbol, který připomíná ilumináty. „Nazývám ho Oculus Dei, Boží oko,“ říká bez ostychu bývalý impresário přes hotelové večírky. A nezastírá, že první věta, kterou si napsal do bloku, když dával svému nápadu obrysy, zněla: „Velkým tématem klubu Sanctum je eroticismus lidské rasy.“
Vskutku, podle jeho slov je smysl celého podniku s červenou lucernou ezoterický. Jeho cílem je udržovat pro členy „vysoké standardy znamenitosti ve všech aktivitách, poskytovat kreativní a kulturně bohatý program i bezpečné a komfortní prostředí pro zkoumání sebe sama“. Takových slov poletuje kolem klubu Sanctum spousta.
Rozmáchlými slovy líčí i charakteristiky, které musejí žadatelé o členství vlastnit, aby byli úspěšní: „Krásní, inteligentní, vtipní, úspěšní, sexy, otevření, neodsuzující, s touhou objevovat, nebojácní.“ Vskutku, elity co do morálních i fyzických kvalit. Jindy je ovšem Lawner přízemnější a „kvality“ potenciálních členů klubu shrnuje do tří položek: „Peníze, moc a krása – nebo alespoň jedno z toho.“
Po vyplnění internetového dotazníku a telefonickém rozhovoru mají uchazeči šanci sáhnout do peněženky. Pětadvacet tisíc dolarů jim zajistí členství, díky němuž se mohou stát aktivními účastníky večera. A dosáhnout „rozkoše nejvyšších vibrací“, jak slibuje majitel celé erotické estrády v dekadentním, aristokratickém balení.
