Před dvanácti lety získalo Česko poslední medaili. Tehdy byla v bronzovém týmu řada borců, kteří se v budoucnu výrazně prosadili.
Posuďte sami: Michael Frolík, Roman Červenka, David Krejčí, Roman Polák, Rostislav Olesz, Jakub Petružálek, Marek Kvapil, Petr Vrána, Ladislav Šmíd, Lukáš Kašpar...
Jenže ty časy jsou už dávno pryč. Od té doby národní tým stagnuje a dvakrát se do čtvrtfinále ani nedostal.
Zlepšila se od té doby práce s mládeží?
Byla tam díra, o které všichni víme. Na pár šampionátech jsme nebyli konkurenceschopní. Teď už do dvacítky dojíždí kluci, kteří měli úspěchy v mladších reprezentacích. Důležité je, že jsou mladší kluci zapojovaní do seniorského hokeje, což byl předtím problém. Moc jich nehrálo a když už, tak vedlejší roli.
Takže doba, kdy dvacítka získá medaili, se blíží?
Myslím, že ta doba přijde. Už letos by mohla uspět třeba osmnáctka, má velkou šanci. Když pak budou mít ti kluci za sebou zkušenosti a úspěchy, tak budou moct uspět i na dvacítkách. Musíme si ale uvědomit, že mezi těmito dvěma kategoriemi je obrovský rozdíl. Na dvacítkách se hraje už téměř seniorský hokej, jsou tam Rusáci z KHL a další kluci z NHL.
Je důležité mít v této kategorii pár hráčů, kteří tým potáhnou, nebo je to v mládeži spíš o práci celého týmu?
I v tomhle kolektivu rozhodující lídři. Samozřejmě je mít budeme, protože se vyselektovali už v předchozích ročnících.
Nominace na přípravný kempBrankáři: Jakub Škarek (Dukla Jihlava), Daniel Vladař (Providence/AHL). Obránci: Petr Kalina (Sparta Praha), Daniel Krenželok (Vítkovice), Vojtěch Budík (Prince Albert/WHL), Libor Hájek (Saskatoon/WHL), František Hrdinka (Linköping/Švéd.), Filip Hronek (Saginaw/OHL), Ondřej Vála (Kamloops/WHL), Jakub Zbořil (St. John/QMJHL). Útočníci: Jan Dufek, Martin Nečas (oba Kometa Brno), Adam Musil, Michael Špaček (oba Red Deer/WHL), Dominik Lakatoš (Liberec), Lukáš Anděl (Havířov), Lukáš Jašek (Třinec), Filip Chlapík (Charlettetown/QMJHL), Radek Koblížek (Oulu/Fin.), Šimon Stránský (Prince Albert/WHL), Filip Suchý (Omaha/USHL), Tomáš Šoustal (Kelowna/WHL). |
S osmnáctkou máte stříbro. Tam tým táhl Jakub Vrána s Davidem Pastrňákem. Vidíte v Česku podobně talentované hráče?
Já bych řekl, že jo. Jmenovat nebudu, ale někteří kluci mě velmi příjemně překvapili. Bude zajímavé, jak mladší kluci ročník 98 a 99 budou vypadat za rok, za dva. Je těžké predikovat dopředu, ale šikovní hráči se objevují, což je hodně pozitivní.
Letos máte v týmu Adama Musila, který v minulosti reprezentoval Kanadu. Jak velká to bude posila?
Byli jsme v kontaktu delší dobu a po pravdě jsme čekali, zda bude nominovaný do širšího výběru Kanady. To se nestalo, tak jsme začali jednat. Dali jsme mu čas na rozmyšlenou, on vše probral i s rodinou a projevil zájem hrát za český nároďák. Nabízí se zajímavá vazba s Michalem Špačkem, se kterým hraje už dva roky v zámoří. Znám jeho povahu a všichni víme, z jakého rodu pochází. Komunikoval jsem s ním několikrát v době, kdy ještě nebylo jasné, jestli se k nám bude moct připojit. Čekám od něj to, co našim hráčům možná chybí. Má zámořské kořeny. Jestli se do finální nominace dostane, tak nepochybuju o jeho přínosu. Bude mít důležitou roli.
Proč v nominaci prozatím chybí David Kaše?
Objevily se u něj zdravotní problémy, má zranění v oblasti hrudníku. Je to jeden z našich klíčových hráčů a vypadalo to, že se s ním budeme muset rozloučit. Ale poslední zprávy jsou pozitivnější. Konečné rozhodnutí bude učiněno v horizontu deseti, dvanácti dnů.
A co Pavel Zacha?
To je stejný příběh, jako jsme řešili loni s Davidem Pastrňákem. Komunikace s New Jersey proběhla. Není tam vyložené ne, ale budeme si muset počkat do začátku, ne-li do průběhu turnaje. Pokud šance bude, určitě budeme bojovat, aby mohl jet.
Jak bylo složité řešit brankářskou otázku?
Jede s námi Škarek a Vladař. Ale šanci mají i další. Nebude rozhodovat věk, ale momentální forma. Kluci ví, o co bojují. Každý chce být jednička, ale vybíráme je i podle povahy, aby přijali pozici dvojky a trojky.
Jak jste spokojený celkově s týmem, který jste poskládal?
Jsou tam hráči, kteří se dali čekat. Ale přiznám se, že nám zamotali hlavu kluci, kteří byli na turnaji čtyř a ve Finsku. Možná někoho překvapíme, koho donominujeme po turnaji devatenáctek. Mělo by jít o čtyři hráče, z toho tři do pole a jednoho brankáře.
Kdo bude kapitán?
Nechci předbíhat, ale představu máme.
Jaký výsledek bude pro vás osobně na turnaji úspěch?
Je to stejné jako každý rok: čtvrtfinále je povinnost. Hráči svůj cíl samozřejmě mají. Všechno závisí na výsledcích v základní skupině. Přesně tak to bylo na osmnáctkách. Nikdo nejede na mistrovství hrát jenom čtvrtfinále, ale o větších výzvách se můžeme bavit, až uvidíme, jestli má tým sílu na místě.
Vše bude záviset na tom, abyste dostali co nejlepšího soupeře ve čtvrtfinále, že?
Samozřejmě je to vždycky o tom, abychom se ve skupině umístili co nejlíp. To je prvotní krok. Máme Finy, Švédy, Švýcary, kteří jedou ve velmi silném složení, a nevyzpytatelné Dány.
Je možné tu skupinu vyhrát?
Každý ji může vyhrát. Ale každý také může skončit poslední.
Spíš jsem to bral jako porovnání, jestli máte přehled, jaká je síla Švédů a Finů?
S Finy jsme hráli čtyřikrát, dvakrát jsme vyhráli a dvakrát prohráli. Vše hodně ovlivní, jestli jim zámořské kluby pustí hráče na mistrovství. Se Švédy jsme dvakrát prohráli v prodloužení. Bude to hodně vyrovnaný turnaj celkově, nejenom v naší skupině.