V neděli 18. září proběhl v Rusku tzv. „Jednotný volební den“, během něhož získalo mandát 450 poslanců do dolní komory parlamentu (Státní dumy). V tento den bylo vybráno také devět hlav subjektů federace, poslanci 39 regionálních parlamentů a představitelé řady orgánů místních samosprávy.
Volby skončily k naprosté spokojenosti vládnoucích elit. Putinova strana Jednotné Rusko získala 55 % hlasů (v roce 2011 dostala 49 %) a díky téměř totálnímu vítězství v jednomandátových obvodech patrně překročí hranici ústavní většiny. Co je pro Kreml ještě důležitější, výsledky voleb byly kladně přijaty ruskou veřejností.
Vladimír Votápek Analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul ČR v Ruské federaci. Je pravidelným hostem v elektronických médiích, kde komentuje vývoj v prostoru bývalého Sovětského svazu. |
To platí i přesto, že ruské volby měly daleko do demokratických standardů. Podle zástupců OBSE, představitelů opozice, i nezávislých pozorovatelů z hnutí Golos, nebyly volby v RF ani svobodné, ani spravedlivé (více čtěte zde).
Kritici upozorňují nejen na velké množství incidentů přímo v den hlasování (např. na stránkách hnutí Golos bylo den po volbách zafixováno celkem 3 592 incidentů, zpochybňujících řádný průběh voleb, ale především na nerovné podmínky při registraci politických subjektů a jednotlivých kandidátů, stejně jako při vedení předvolební kampaně.
Státem kontrolovaná média jednoznačně favorizovala vládnoucí státostranu Jednotné Rusko a její kandidáty, případně dávala prostor dalším třem stranám zastoupených ve Státní dumě.
Demokratická a liberální opozice ve volbách zcela propadla. Výsledek hnutí Jabloko se snížil z 3,4 % v roce 2011 na letošních 1,9 % hlasů. Ve volbách se tentokrát směly zaregistrovat i další subjekty, používající v té nebo jiné míře opoziční slovník, ale ani jejich celkový zisk by nestačil na překonání pětiprocentní bariéry.
Stále vládne „Krymská jednota“
Žádný opoziční představitel se podle všeho neprosadil ani v jednomandátových obvodech. Volby tak ukázaly, že v Rusku stále převládá fenomén tzv. Krymské jednoty. Tedy jev, kdy většina společnosti podporuje současné vedení země bez ohledu na objektivně se zhoršující ekonomickou situaci a pokles životní úrovně občanů.
Jednou z mála dobrých zpráv z ruských voleb je citelný propad výsledků Komunistické strany RF, která získala 13,7 % proti 19,2 % v roce 2011, a počet jejich voličů se snížil z cca 12,5 milionu na letošních přibližně 7 milionů. Na této změně se jistě podílí nejen přirozený úbytek starších voličů, inklinující ke komunismu, ale také skutečnost, že současní komunisté prostě nedokáží soutěžit s Vladimírem Putinem, který velmi úspěšně hraje právě na „sovětskou strunu“.
Další změny výsledků parlamentních stran jsou jen málo důležité. Výsledek Žirinovského „Liberálních demokratů“ sice nominálně vzrostl z 11,7 % na letošních 13,5 %, vzhledem k nižší celkové účasti to ale ve skutečnosti znamená mírný pokles absolutního počtu hlasů, odevzdaných této populistické protofašistické straně, hrající roli dvorního blázna Kremlu.
Primitivní manipulace už se nekonaly
Jak bylo řečeno úvodem, výsledky voleb jsou dobrou zprávou pro vedení země. I když nebyly svobodné ani demokratické, zanechaly ve světě a především u domácího publika mnohem příznivější dojem než volby v roce 2011. Tehdy Putin ponechal průběh voleb do značné míry v rukou regionálních elit, které zmanipulovaly výsledky voleb tak primitivně, že tím urazily nejen profesionální opozičníky, ale i obyčejné občany, kteří pak ve velkém počtu vyšli do ulic velkých měst. Kremlu tehdy trvalo půl roku, než situaci „normalizoval“.
Tentokrát se prezident Putin a jeho tým postarali o to, aby byla litera zákona dodržována pečlivěji. Soutěž o poslanecká křesla probíhala v rámci stanovených pravidel na ruské poměry korektně. Strana Jednotné Rusko dokonce absolvovala jakési primárky, které měly rozhodnout o výběru kandidátů na místa poslanců. Rozhodující bylo, že vládnoucí elity dokázaly udržet svou jednotu do té míry, že nedovolily posílení reálné opozice.
To samozřejmě neznamená, že se v den voleb neděly žádné excesy, zpochybňující jejich průběh. Ale tyto incidenty už neměly na výsledek voleb zásadní význam prostě proto, že vítězství žádoucích kandidátů bylo zajištěno předem.
Utahování opasků bude pokračovat
Jsou-li výsledky voleb dobrou zprávou pro Putina a jeho okolí, jsou špatnou zprávou pro Rusko a konec konců i pro mezinárodní společenství. Špatnou zprávou jsou především proto, že stabilizují současný stav a dál posilují legitimitu dnešního nekompetentního vedení země.
Po více než dvou letech ekonomické krize dostal Kreml důvěru přesto, že nedokázal přijít s žádným realistickým plánem na oživení ekonomiky a tenčící se prostředky utrácí na nesmyslné projekty, oživující nostalgii po časech silného Sovětského svazu, jako byla okupace Krymu, nebo dobrodružství v Sýrii.
Ruští voliči mají nepochybně právo učinit takové rozhodnutí, jaké učinili. Jenom se pak nemohou divit, až jim bude jejich vláda bez výčitek svědomí dál utahovat opasky. Zatímco většina světa se rozvíjí a přes všechny omyly směřuje k něčemu lepšímu, Rusko přešlapuje na místě, po kolena v nevábném bahně vlastních chyb a omylů. Může být, že průměrný ruský volič stále ještě věří tomu, že za ten neradostný stav může okolní svět a intriky imperialistů.
Takové přesvědčení ale jeho situaci nijak nezlepší. Co hůř, trvající ruská krize má negativní dopad i na nás ostatní. V dnešním globalizovaném světě se problémy jedné země, zvlášť tak velké a důležité, jako je Rusko, nutně přenáší i na další členy mezinárodního společenství. A Kreml má navíc nepříjemný zvyk pomáhat si z bahna svých problémů tím, že do něj zatahuje i své sousedy, jak se ukázalo naposledy na Ukrajině. I proto nemůžeme mít z výsledku ruských voleb radost.
