I když Čechů jezdí do saského pohraničního města a okolí za nákupy nebo třeba koupáním stále víc, pořád drhne vstřícnost německých podnikatelů k českým turistům.
„V cestovním ruchu se přímo nabízí větší spolupráce víc otevřená lidem, nejen na bázi institucí,“ nastínil náměstek libereckého primátora pro ekonomiku a rozvoj Jan Korytář jeden ze svých postřehů z dvoutýdenního pobytu v Žitavě.
„S panem Zenkerem jsme se bavili o tom, že by Žitava mohla být prvním německým městem, které by mohlo mít všechny jídelní lístky v restauracích přeložené do češtiny. I když Žitava leží kousek od hranic, česky psané jídelní lístky chybí. U českých návštěvníků to může vytvářet blok, aby si v restauraci sedli, protože neumí německy. Může to pomoci zbourat pomyslnou hranici,“ říká.
S tím souhlasí i primátor Žitavy Thomas Zenker, jemuž právě začal jeho reciproční dvoutýdenní pobyt v Liberci
„Většina lidí je u nás ráda, že k nám jezdí lidé z Čech nakupovat. Tradice tu existuje velmi dlouho, sám se ale divím, že naši podnikatelé stále nejsou vstřícnější k českým hostům,“ uvedl Zenker v úterý na liberecké radnici.
Glosoval zvyšující se počet Čechů, kteří například navštěvují oblíbená koupaliště v německém příhraničí. Přitom se stále musejí spoléhat jen na svoji němčinu případně angličtinu.
Náměstek ovládá němčinu jen na základní úrovni
Sám náměstek Korytář ovládá němčinu jen na základní úrovni. Při setkání s německými podnikateli nebo zastupiteli potřeboval tlumočníka.
„Odvezl jsem si mimo jiné to, jak je tady v příhraničí dobré německy umět. Asi se na stará kolena začnu učit. Na druhou stranu jsem zjistil, že je stejně důležité nebát se a vyrazit za hranice, i když cizím jazykem vládnete třeba jen na základní úrovni. Když chcete, společnou řeč pak vždy najdete,“ poznamenal Korytář.
Stotisícový Liberec s věhlasnou botanickou nebo zoologickou zahradou, galerií či s úspěšnými sportovními kluby, se dnes podle něj lidem v Žitavě připomíná jen velmi málo. Stejně tak Žitavu lidé z Liberecka vnímají hlavně jako místo levných nákupů na periferii.
„Obě města spolu dřív spolupracovala mnohem víc. Během mé návštěvy zrovna v Žitavě probíhala tradiční středověká slavnost Spectaculum a troufám si tvrdit, že o ní lidé u nás neví. O víkendu zase bylo v tamním parku Weinau žije. Velká akce, kam přišly také tisíce lidí, všude byly stánky, Liberec tam ale neměl vůbec zastoupení, aby lákal k návštěvě. V tom máme obrovský dluh,“ tvrdí Korytář.
Obě města by podle něj měla spojit síly v rozsáhlejší propagaci. „Zatímco cestovní ruch dobře funguje v přeshraniční oblasti, lidi ze vzdálenějších koutů Německa, Evropy nebo třeba zámoří se ve větším nedaří nalákat. Liberec přitom nabízí ohromnou spoustu zábavy, Žitava má zase středověké centrum, které Liberci chybí. Chtěli bychom víc zapracovat na spojení obou předností a nabídnout je jako společný produkt. Začneme hledat společné cesty, jak toho dosáhnout,“ řekl Korytář.
„Liberec má výhodu v tom, že byl v minulosti centrem Sudet. I proto by mohlo mnohem víc obyvatel německého vnitrozemí najít do Liberce cestu a zároveň ji spojit s pobytem v Žitavě,“ dodal.
Někteří Němci se bojí jezdit do Čech
V Žitavě si zároveň všiml ostychu mnohých Němců jezdit do Čech. „Bohužel jsem nezávisle od tří lidí slyšel, že se k nám bojí jezdit kvůli strachu, že jim tu ukradnou auto,“ zmínil Korytář.
V Žitavě se už podle něj uchytilo několik českých podnikatelů, v centru například funguje česká restaurace, kde čepují plzeň. Jedním z plánů je zřízení české kanceláře, která by měla pomáhat jak dalším podnikatelům.
„Vizí je, že by v ní pracoval student, který by zájemce o Žitavu dokázal nasměrovat. Setřel by jazykovou bariéru a možný ostych. Mohl by také pomáhat větší spolupráci mezi neziskovými organizacemi,“ nastínil Korytář.
Právě pro studenty nebo mladé lidi po škole je podle něj Žitava ideálním místem, kde by mohli sbírat zkušenosti. V Žitavě je 3,5 tisíce volných bytů, jejichž ceny se blíží českým poměrům. Žitava nabízí i speciální menší byty pro studenty a mladé lidi.
Pobyt náměstka Korytáře nestál město Liberec ani korunu. Ubytování v penzionu v centru Žitavy hradila německá strana, ostatní náklady platil Korytář.
Program měl v Žitavě především odpoledne a večer, přes den pracoval v Liberci. Během dvou týdnů absolvoval schůzky s žitavskými úředníky, zastupiteli, podnikateli nebo lidmi neziskových organizací. Zastupoval ale třeba také nemocného primátora na setkání s německým prezidentem Joachimem Gauckem.
