Dovolání k Nejvyššímu soudu nemá odkladný účinek, v platnosti je tak stále rozhodnutí pražského městského soudu z loňského prosince (více zde). Podle mluvčí NG Terezy Ježkové galerie obraz vydá za předpokladu, že „jí bude předložen zákonný souhlas příslušného krajského úřadu, odboru památkové péče, s přemístěním obrazu ze sbírek Národní galerie v Praze, a zároveň bude zjištěno splnění podmínek zabezpečení ochrany obrazu, jakožto národní kulturní památky“.
Ředitel Diecézního muzea Martin Motyčka v úterý řekl, že farnost Veverská Bítýška skutečně požádala krajský úřad o souhlas. Úředníci ale dospěli k závěru, že to není v jejich kompetenci. Zákon totiž stanovuje, že krajský úřad dává souhlas při trvalém přemísťování movité kulturní památky z veřejného na nepřístupné místo. V tomto případě ale dílo zůstane nadále přístupné veřejnosti.
„Z toho důvodu není v kompetenci krajského úřadu o této záležitosti rozhodovat. Uvedenou skutečnost Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor regionálního rozvoje, současnému vlastníkovi, který by jinak měl povinnost o souhlas žádat, písemně sdělil,“ uvedla mluvčí kraje Eliška Windová.
V Diecézním muzeu jsou podle Motyčky splněny veškeré nároky na zabezpečení. Jsou tam trvale díla mimořádné hodnoty. Budova je napojena na pult centrální ochrany. Pro Madonu z Veveří je připravena nová bezpečnostní vitrína.
Podmínky galerie? Irelevantní
Podle právníka farnosti Františka Severina jsou podmínky kladené galerií irelevantní, pravomocný rozsudek povinnost předat obraz stanovil jasně, bez nutnosti splnění dalších předpokladů. Národní galerie také není nějakým kontrolním orgánem Diecézního muzea, podotkl Severin. Pokud obraz nebude v Brně do čtvrtečních 17:00, bude právník vymáhat dílo na galerii pomocí exekutora.
Dovolání k Nejvyššímu soudu Národní galerie podala s ohledem „na složitost a věcnou nejednoznačnost celé kauzy a na fakt, že se jedná o průlomový a precedentní rozsudek“. „Jako organizace pověřená řádně hospodařit se státním majetkem je Národní galerie v Praze přesvědčena o nutnosti využití všech zákonem stanovených opravných prostředků,“ uvedla.
O vydání obrazu v prosinci pravomocně rozhodl pražský městský soud, který zamítl odvolání galerie. Potvrdil tak původní rozsudek, jenž vyhověl žalobě římskokatolické církve. Podle soudu se prokázalo, že obraz patří církvi a stát není jeho vlastníkem. NG ale říká, že obraz nespadá pod zákon o restitucích, který napravuje křivdy způsobené komunistickým režimem v letech 1948 až 1989, protože byl ve vlastnictví státu již před tímto obdobím. S tím však soud nesouhlasil.
Malba je datována před rokem 1350 a připisována malíři z okruhu Mistra vyšebrodského oltáře. NG ji vystavuje v Anežském klášteře. Loni, když už o její vydání žádala církev, ji stát prohlásil za národní kulturní památku. Vznikla pro hradní kapli na objednávku markraběte Jana Jindřicha Lucemburského a podle zástupců NG byla vždy součástí profánního panství.
Kostelík na hradě Veveří, který plnil ve středověku funkci farního chrámu pro osadu u zeměpanského hradu a širší okolí, zdobila do roku 1938. Později se obraz ocitl v držení Ředitelství státních lesů a statků v Rosicích, ministerstva zemědělství a lesního hospodářství. V roce 1958 jej získala Národní galerie v Praze. Odvolací soud konstatoval, že stát deklaroval jednoznačně svůj vlastnický nárok na obraz až přípisem v roce 1958, kdy prohlásil, že je vlastnictvím státu. Předtím takto vlastnictví nikdy deklarováno nebylo, uvedl předseda soudního senátu Milan Chmelíček.
