Dvě obří varny piva a desítky kol stojí na jevišti zlínského divadla. Podle těchto kulis by nikdo neuhodl, že právě vrcholí přípravy na sobotní premiéru jedné z nejznámějších českých oper – Prodané nevěsty.
Ústřední dvojici Mařenky a Jeníka ztvární Petra Králová a Radovan Král, postava Kecala připadla Gustavu Řezníčkovi.
Režie se ujal Jan Antonín Pitínský. „Na Prodanou nevěstu je možné nahlížet jako na soudobý příběh. My jej bereme jako skutečné drama, které Mařenka prožívá,“ říká o svém pojetí Smetanovy opery režisér, jenž se do Městského divadla vrátil po třech letech.
Jak se činoherní soubor popasoval s operou?
Myslím, že výborně. Spoléhal jsem na to, že když budou činoherci zpívat operu, přizpůsobí si ji sobě a budou v tomto ohledu přirození. Ale vznikají nové věci, se kterými jsem nepočítal, třeba že herci se musí dívat na dirigenta, to operní pěvci nedělají. V opeře se to považuje téměř za ostudu.
Jak jste se vyrovnali s nazvučením sálu?
S tím máme problém. Bojím se portů, jsem jejich hrubý nepřítel, ale musíme to přes ně udělat. Přitom kapela je komorní, ale netušil jsem, jak silně zní harmonika fenomenálního hudebníka Vojtěcha Szabóa. (úsměv)
Litoval jste v průběhu zkoušek, že jste se do Prodané nevěsty s činohrou pustil?
Ne, to v žádném případě. Byl jsem šťasten rozkošemi z hudby a herců, které z toho plynuly.
Jak se pod vaším vedením tato opera ve Zlíně proměnila?
Bereme ji jako dramatický příběh, který prožívá Mařenka, na níž se obrátili všichni ďáblové světa kvůli tomu, že její otec cosi kdysi podepsal. Je možné na to nahlížet i jako na soudobý příběh. Celý dnešní svět je právnicky zahuštěný. Vyvstávají pak zajímavé významy tohoto libreta, které jsem si oblíbil, protože je cenné.
Jaký význam má scéna v podobě pivovaru s jízdními koly?
Motiv pivovaru souvisí s atmosférou pouti, ale také se Smetanovým životem. Je známo, že Smetana se narodil v přízemí pivovaru v Litomyšli. A ta kola? To nemůžu prozradit. Mařence se s kolem stane drastická věc, dál už to nevyzradím.
Zasahoval jste do libreta?
Ne, je tam jen jeden maličký drobný škrt, jinak je to celé. Naopak jsme z původních verzí přidávali texty a určité citace ze Smetanova života. Vystupuje tam i sám Smetana, který má v Luhačovicích pohřbenou manželku Betty. Chtěli jsme ukázat i na určitou hrůzostrašnost jejich vztahu ke konci života. V inscenaci se objevují také citace z evangelia svatého Jana.
Co pro vás Prodaná nevěsta znamená?
Je to úplně úžasné dílo. Dostal jsem se k němu později, přes inscenace Národního divadla a Chalabalovu nahrávku s Hakenem. Mám to moc rád, je to protiváha našeho janáčkovského vnímání opery.
Proměnil se po dobu zkoušení váš vztah k této opeře?
Překvapilo mě, když jsem to libreto četl, jak je úžasné, což jsem do té doby nevěděl. Obecně se libreta vnímají jako určitý naivismus. Ona taková být musí, aby měla půvab. Umění libreta je zcela specifické. My jsme se inspirovali první dvouaktovou operetní Smetanovou verzí.
