Premiér nyní tráví většinu času v Helsinkách, a jeho dům na severu země ve městě Kempele tak nemá využití, citovala jeho slova agentura AFP. Uprchlíci se prý mohou nastěhovat od příštího roku. Sipilä chce inspirovat Finy, aby ho následovali a otevřeli také své domovy pro uprchlíky. Evropě podle něj nyní chybí potřebná solidarita s migranty.
Svým činem chce ukázat odpovědnost a dát najevo, že je Finsko multikulturní země. „Doufám, že tak vznikne něco jako lidové hnutí, které dobrovolně ponese část zátěže, která přichází s žadateli o azyl,“ uvedl v sobotním rozhovoru pro YLE.
Lidové hnutí nabízející pomoc se dalo minulý týden do pohybu v jiném severském státě. Přes dvanáct tisíc Islanďanů se připojilo k petici za přijetí uprchlíků. Mnozí jim nabízejí přístřeší, materiální pomoc i letenky (více čtěte zde).
Maďarský expremiér už uprchlíky ubytovává
V Evropě už nyní existuje mnoho hnutí, která se snaží uprchlíkům nějak pomoci a nechávají je přespat třeba i u sebe doma. Jedním z lidí, kteří uprchlíky ubytovávají, je i maďarský ex-premiér Ferenc Gyurcsány. Každý večer k němu přijde desítka utečenců.
PŘEHLEDNĚ: Kde a jak pomoct uprchlíkům |
Gyurcsány, který patří k nejzámožnějším Maďarům v zemi, v rozhovoru s Die Welt prohlásil, že běžencům již dříve pomáhal tím, že na nádraží vozil jídlo a vodu. „Pak se moje žena zeptala, s čím je ještě třeba pomoci. Odpověď zněla, že báječné by bylo ubytování,“ řekl někdejší premiér. „Měli jsme krátkou rodinnou poradu a dohodli jsme se. Od té doby k sobě zveme osm až deset lidí denně,“ dodal.
Běženci k Gyurcsányům přicházejí večer a společně večeří. K dispozici mají koupelnu a okolo půlnoci chodíme všichni spát, popsal Gyurcsány, jak péče vypadá. Dodal, že chce v pomoci pokračovat i tehdy, pokud parlament zpřísní azylové zákony tak, že pomoc běžencům bude nezákonná. „Když bude ilegální prát uprchlíkům oblečení a poskytnout jim slušnou snídani, tak takové zákony porušovat budu,“ řekl. Osobně prý ale nevěří, že takovéto zpřísnění zákonů by u veřejnosti nalezlo pochopení.
Evropa se na otázce uprchlíků nemůže shodnout
Evropští politici čelí v současné době největší migrační vlně od války v Jugoslávii v devadesátých letech. Neshody týkající se toho, jak se ke krizi postavit, způsobují mezi státy unie rozkol.
Evropská komise nyní přichystala návrh přerozdělení dalších 120 tisíc uprchlíků (více čtěte zde). S jarním návrhem, který počítal s rozmístění 40 tisíc běženců podle závazných kvót, přitom neuspěla.
Podle Sipiläho by přerozdělení mělo být dobrovolné, ale on sám doufá, že Finsko půjde ostatním státům příkladem.
Uprchlická krize byla v pátek tématem mimořádného summitu Visegrádské skupiny (V4), který kvóty na přijímání běženců v rámci EU označil za nepřijatelné (více čtěte zde).