Nejprve armáda, pak zásahy zemědělců navždy zlikvidovaly město Lauterbach nedaleko Krásna.
V únoru 1948 po vysídlení jeho obyvatel bylo přejmenováno na obec Čistá. Poté, co loni tým archeologů zdokumentoval zásahy porušující zaniklou historickou zástavbu města v prostoru bývalého náměstí, dorazil na místo zase. Tentokrát se zaměřil na odvodňovací průkop v západní části městského intravilánu.
„Podařilo se nám odkrýt vzorek interiéru obytné budovy, veřejného prostranství a terény v nezastavěných částech intravilánu města,“ řekl Filip Prekop, archeolog Národního památkového ústavu v Lokti.
Kromě odhalených podlah jednotlivých fází zástavby se týmu podařilo zachytit několik keramických fragmentů středověké tradice, které jsou typické pro 13. století, přestože samotné stavební konstrukce do uvedeného období podle nich zařadit prozatím nelze.
„Toto období posouvá historii místa o něco hlouběji do minulosti, než doposud napovídaly písemné prameny. Ty o městě hovoří poprvé ve druhé polovině čtrnáctého století. Archeologický výzkum neodhalil jednoznačné doklady přímo středověkého obydlí, které by jednoznačně doložily, že na území města se v uvedeném období sídlilo, ale dokládá pouze lidskou přítomnost,“ vysvětlil Filip Prekop.
Získané keramické fragmenty z jednotlivých období vytvoří první srovnávací soubor keramiky pro další, třeba již ojedinělé nálezy z okolí nebo z hlubin nedalekého dolu Jeroným. Jeho historie je s Lauterbachem úzce spjatá, neboť horním městem se stal právě díky němu.
Ukážou lidem místo bádání
Archeologové opět počítají s tím, že zájemce s výsledky nejen zatím posledního výzkumu, který potrvá tři roky, seznámí. Týden po svátku svatého Michaela, což byl patron tamního zaniklého farního kostela, chystají akci nazvanou Setkání v Lauterbachu.
Koná se 3. října od dvou hodin odpoledne a její účastníci z řad archeologů, památkářů či historiků letos slibují tematickou prohlídku významných kulturních dřevin, které přežily násilný zánik města. Jde například o stromořadí, které lemovalo cestu ke kostelu.
Archeologové budou v Čisté do konce tohoto týdne. Jejich výzkum je součástí projektu zaměřeného na poznávání středověké hornické krajiny severní části Slavkovského lesa, který vede loketský Národní památkový ústav. Podpořilo jej i Ministerstvo kultury. S výzkumem pomáhají také studenti Ústavu pro archeologii Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a snaží se podchytit hmotné doklady nejstarších stop osídlení Lauterbachu.
„Byl jedním z hornických center oblasti, o jehož archeologické minulosti toho doposud víme nejméně,“ zmínil Prekop.
