„Je pravda, že před sezonou byly pro mě limity hodně vysoko,“ přiznal. „Postupně jsem se však dostal na svá sezonní maxima, blížil jsem se časům, na kterých jsem končil před pauzou.“
Právě to mu rok potom, co se do bazénu zase naplno vrátil, dávalo naději. „To ano, protože minulá sezona pro mě byla taková zahřívací.“ Předchozí dvouletou přestávku měl vynucenou, jelikož dopingoví komisaři mu v těle našli metylhexanamin. „Vše bylo hodně nafouknuté, protože se jednalo o olympijský rok. Výrobce přípravku, který jsem užil, tuto látku na etiketu neuvedl,“ vysvětloval už dříve.
V roce 2012 tak přišel o olympiádu. „Hry v Riu jsou teď mým motivačním motorem, důvodem, proč jsem se vracel,“ zdůraznil.
Návrat na dřívější pozice je ale pořádně těžký. Neuspěl ani loni v prosinci ve snaze probojovat se na mistrovství světa v krátkém bazénu. „Celý minulý rok jsem se hledal, ale letos jsem se už zase začínal cítit ve vodě jako dříve.“ Znovu však na limit nedosáhl.
„Hodně jsem se mu ale přiblížil,“ zmínil čas 53:08 vteřiny na stovce motýla. „Kritéria jsou jako na olympiádu, což znamená, že když nesplníte limit, na šampionát jede nejlepší plavec. A ty motýlkové disciplíny v Kazani zastupuje Honza Šefl, který má povedenou sezonu. I to je důvod, proč jsem zůstal doma.“
Výkony na mistrovství světa jsou fantastické
Rubáček sleduje nynější šampionát z dálky. „Konkurence je obrovská,“ prohlásil. „Naši závodníci podávají fantastické výkony, a když se jim hodně zadaří, znamená to jen postup do semifinále.“
Připomněl svou oddílovou kolegyni Barboru Závadovou. „Předvedla parádní výkon na polohové dvoustovce, což není její nejsilnější disciplína. S výrazně zlepšeným českým rekordem (2:11,97 minuty) obsadila dvanácté místo. Jde o úspěch, ale to, jaký měla čas, podtrhuje jen konkurenci, jaká tam je.“
Závadová zaplavala v Rusku už tři české rekordy. Po dvou na polohové dvoustovce včera přidala rekord na 200 metrů motýlek. Leč 2:12,89 minuty jí nestačily ani na semifinále, skončila 25.
Také další čeští plavci drtí národní rekordy. „Honza Šefl ho překonal na dvě stě metrů motýlek a vyneslo mu to sedmnácté místo, o jedno místo neprošel do semifinále. Psal jsem mu, byl z toho trochu zklamaný.“
Rubáček vidí za výbornými výkony v Kazani blížící se olympijské hry. „Spousta lidí si může zajistit nominaci už rok předem, takže se nedivím, že plavci jsou na tak vysoké úrovni.“
Ria de Janeira se Michal Rubáček nevzdává. „Tím spíše, že na červencovém mistrovství republiky jsem byl třikrát druhý. Byl jsem zklamaný, ale o to víc mě to nakoplo. S oddílem už máme naplánovanou následující olympijskou sezonu. Udělám maximum, aby to vyšlo.“
Na přelomu srpna a září vyrazí na první soustředění. „Další budeme mít v říjnu nejspíše na Kypru. Doufám, že se to projeví pozitivně. Věřím, že na to mám. A limity nejsou tak vysoko.“
Rio si zajistí časem 52:36 na stovce motýla. „Můj osobní výkon, což je český rekord, je lepší. Čeká mě možná poslední soutěžní rok, takže chci udělat maximum, abych byl sám se sebou spokojený.“
Trénink střídá s prací
Letošní přestup do Ostravy považuje Rubáček za formalitu. „Ale je to správná věc. Chci být loajální ke klubu, v němž se o mě perfektně postarali, za což děkuji oběma trenérům (Vítězslavu Hartmannovi a Borisi Neuwirtovi – pozn. red.). Mám tady perfektní podmínky.“
Plavání ale Rubáčka neživí. Souběžně pracuje jako osobní trenér ve fitcentru. „Pendluji tak mezi centrem a Porubou. Kvůli práci stíhám trénovat jednou denně, což je trochu rarita, protože většina vrcholových sportovců tomu dává maximum.“
Rubáček se ale usmál a dodal: „Je mi však dvacet osm let, takže plavat dvakrát denně by mě možná už i unavovalo.“
Připustil, že přípravou pro něho je i práce ve fitcentru. „Co nestihnu v bazénu, snažím se dohnat ve fitku. K tomu mám i čistější hlavu, protože v ní nemám celý den jenom plavání.“
