Ručinský má s Růžičkou hodně vřelý vztah. Vlastně jen díky němu se vrátil do reprezentace a nebýt zranění, zahrál by si i na mistrovství světa. Teď rezolutně tvrdí: „V nároďáku bez Růži se už stoprocentně neobjevím.“
Takže ještě s hokejem nekončíte?
Takovým otázkám čelím prakticky každý den, ale já můžu říct jen to, že definitivní rozhodnutí jsem pořád neudělal. Nejsem člověk, který by dělal zbrklé verdikty v emocích. Ve mně musí všechno dozrát. A teď je pro mě prvořadé si doléčit zranění, kvůli kterému jsem přišel o mistrovství. Takže i kdybyste chtěl odpověď, tak vám ji nemůžu dát, protože nejsem stoprocentně zdravý. Bez toho nejde hrát hokej.
Stihnete se dát do podzimu dohromady?
Jsou dvě varianty. Buď se uzdravím klidem, nebo půjdu na operaci. S fyzioterapeutem Kolářem jsme se domluvili, že ještě chvilku počkáme. On si myslí, že operace nebude nutná. Je pravda, že se můj stav zlepšil, ale že by to bylo ideální, to určitě ne. Dáme tomu nějaký čas a pak se rozhodneme.
Napadají vás myšlenky na život bez hokeje?
Ty mě napadají už posledních pět let. Tak dlouho už říkám, že to byla moje poslední sezona. Ale je těžké hokej opustit, protože ho dělám celý život a naplňuje mě. Je mi jasné, že to takhle nemůže jít donekonečna. Jednou prostě bez hokeje budu muset být a bude se muset pohnout dál. Uvidíme, kdy to bude. Momentálně to fakt nedokážu říct.
Jirka Šlégr chodí po Litvínově a říká, že vás stejně uvidí v září na ledě. Co vy na to?
Tak to má asi jiné informace, než mám já. Nevím, kde to zjistil. Zatím jsem k ničemu nedospěl.
Říkal jste, že do reprezentace se už určitě nevrátíte. Co ale říkáte na Růžičkova nástupce?
Nikdy jsem neměl možnost poznat pana Vůjtka osobně. Vím jenom to, co ostatní lidi, kteří se točí kolem hokeje. Tedy že je to vynikající a velice zkušený trenér. Asi až čas ukáže, jak to všechno bude fungovat. Já jsem ale za pana Vůjtka strašně rád, protože nikdy neměl šanci trénovat český národní tým, jenom slovenský. Pro něj je to určitě satisfakce.
Co přinese nového?
Tak to nevím, to se musíte zeptat jeho, jakou bude mít vizi. A co bude chtít přinést do českého mužstva.
O víkendu jste byl na vyhlášení Zlaté hokejky. Co jste říkal na slabou účast?
Já jsem byl hlavně na Zlaté hokejce dlouho nebyl, ani nevím, kdy to bylo naposledy. V roce 2005? No vidíte. Já se hlavně těšil na kluky, které jsem dlouho neviděl. Je škoda, že jich moc nepřijelo, protože každý má svoje povinnosti. Jinak ale souhlasím s vítězstvím Kuby Voráčka. Byl to náš suverénně nejlepší hokejista.
Překvapilo vás, jak vysoko se držel v kanadském bodování NHL?
Nepřekvapilo. Už když začínal v Columbusu, tak jsem v něm viděl velký potenciál. Tehdy byl ještě mladý kluk a teď ve Philadephii dozrál. Jako člověk i jako hokejista. Je to komplexní hráč, uplynulá sezona to jenom dokázala. Hrál výborně a do poslední chvíle se pral o čelo kanadského bodování. Myslím, že příští sezonu bude mít ještě lepší, bude ještě silnější.
Je pro umístění v elitní desítce Zlaté hokejky tečkou za úspěšnou sezonou a možná i kariérou?
Pro mě byla nejlepší tečka pohár v Litvínově. Že jsme to po 56 letech dotáhli k titulu. Já se na tyhle ankety koukám střízlivě. Pro hokejistu je nejdůležitější dotáhnout úspěchy s klubem.
Už roky si plánujete, jak vyrazíte na cestu kolem světa, až skončíte s hokejem. Už se chystáte?
Já se nechystám na cestu kolem světa, ale až to definitivně uzavřu, tak jsou místa, která bych chtěl stoprocentně navštívit. Během kariéry to nešlo, nebyl na to čas. Ale je pravda, že jsou místa, kam jsem chtěl vždycky jet. Už se fakt těším.
A které bude to první? Které vás láká nejvíc?
Je jich víc. Láká mě Nový Zéland nebo Skotsko - tam bych chtěl jít na golf.
