Je nepochybné, že rozlehlé lesy, kopce a náhorní plošiny bude chtít hned po zpřístupnění prozkoumat množství turistů, kteří si dosud do zakázaného prostoru netroufali. Hrozí však, že bez značení tras by mohli snadno zabloudit. Vyznačení stezek je nejen v zájmu bezpečnosti lidí, ale i ochrany přírody.
Postup čištění a otevírání újezduVojenský újezd má rozlohu 26 tisíc hektarů. Zhruba čtvrtinu tohoto území vyčistili a zpřístupnili už v roce 2004, jsou to oblasti na okrajích armádního prostoru. Další čtvrtina zůstane i nadále armádě a bude sloužit jako cvičiště posádce v Jincích. Více než polovinu ze zbylých 13 tisíc hektarů pyrotechnici zbaví munice do konce roku 2015 a tuto plochu (zhruba 7,5 tisíce hektaru) od ledna následně zpřístupní veřejnosti. V roce 2016 vyčistí další tři tisíce hektarů, v roce 2017 zbývajících 2,5 tisíce hektaru. |
„V úterý budu jednat s krajským šéfem Agentury ochrany přírody a krajiny. Měli bychom se konkrétně dohodnout, jak budeme postupovat ve snaze vyznačit turistické trasy ještě do konce roku,“ řekl iDNES.cz Karel Markvart z Klubu českých turistů.
Hrubý plán tras už klub sice má, avšak v terénu je nutné prozkoumat jejich schůdnost a vytipovat objekty a křižovatky, kam lze umístit cedule se směrovkami.
„Zpřístupníme ty nejhezčí části, o kterých jsme vždy snili a nikdy jsme tam nebyli. Nejvyšší vrchol oblasti Tok, trasu do Třemošné bychom rádi přeložili a vedli ji mezi krásnými skalami,“ popsal Markvart.
I přístup k Padrťským rybníkům, kam se nyní může jen o víkendu a po jediné trase, má být variabilnější. „Nejdůležitější červená trasa by mohla vést hřebenem a na ni by navazovaly další napříč újezdem,“ doplnil.
Vyznačení dvou set kilometrů nových stezek by mohlo zabrat asi 40 dnů. Mají se napojit na již nyní částečně přístupné a označené okrajové části cvičiště.
Kolaři po cestách, pěší přírodou
Nyní vše závisí na ochotě úřadů. Pokud Agentura ochrany přírody a krajiny, jež je institucí ministerstva životního prostředí, vyjde turistickému klubu vstříc, budou následovat schůzky se zástupci generálního štábu a okolních obcí.
„Pokud vydá ministerstvo životního prostředí souhlas se značením před lednem 2016, nemáme s tím problém a budeme souhlasit. Samozřejmě v místech, která jsou již vyčištěná od munice a zpřístupněná,“ uvedl předseda komise ministerstva obrany pro optimalizaci vojenských újezdů Vladimír Kazatel.
Podle Markvarta by bylo dobré s využitím již vyčištěných asfaltových a zpevněných cest vyznačit alespoň 80 procent stezek z finální podoby sítě, v dalších letech by ji klub rozšiřoval. Silnice chtějí využít zejména pro cyklotrasy, pěší turisty v budoucnu povedou více přírodním terénem.
„Rádi bychom jim ukázali hezké rybníky, vyhlídky či zříceninu hrádku. Při tvorbě projektu jsme vycházeli z toho, kudy trasy vedly za první republiky. Druhý zdroj informací byli lidé, kteří to tam znali, protože tam chodili načerno. Doufáme, že i vojáci znalí místa by nám mohli pomoci domyslet propojení tras,“ dodal Markvart.
Pyrotechnici zlikvidovali už tisíce kusů munice
Újezd v současnosti prohledávají dva pyrotechnické oddíly, dohromady 93 lidí. Jeden má na starosti hloubkový druh očisty s pomocí minohledaček, druhý povrchový, při němž se viditelná munice sbírá v rojnicích. Část se likviduje na místě, munici schopnou převozu vozí do trhací jámy v areálu újezdu.
„Zatím bylo nalezeno a zničeno 6 742 kusů munice, především dělostřeleckých a protiletadlových granátů,“ upřesnil Kazatel.
Obce do újezdu nechtějí pustit auta
Území rozdělili do katastru 27 obcí, po vzniku CHKO Brdy pozemky zůstanou v majetku státu a hospodařit tam mimo správy chráněné krajinné oblasti budou i nadále Vojenské lesy a statky.
Starostové okolních obcí prosazují omezený motorový provoz, což ministerstvo obrany kvituje. „Obce nemají zájem otevřít silnice, budeme prosazovat minimum vjezdů, aby oblast sloužila především pro pěší a cyklisty. Na začátku by se měla vybudovat záchytná parkoviště,“ ujistil předseda.
Auta s povolením budou moci jet asi nejrychleji padesátkou (psali jsme zde).
„Nepočítá se s nekontrolovaným pohybem. Předpokládáme dopravní omezení, aby cesty sloužily především lidem z okolí. Třeba obyvatelům vesnic Zaječov či Obecnice, které jsou každá na opačné straně újezdu, jsme mimo výcvik umožňovali průjezd už dřív,“ dodal Kazatel.
