Muhammadu Buhari je člověk, který se nevzdává. Účastnil se všech prezidentských voleb v Nigérii, vždy ale bez úspěchu. V těch minulých ho porazil dosluhující prezident Goodluck Jonathan, připomíná server al-Džazíra.
I přesto se Buhari letos pustil do čtvrtého boje, aby získal prezidentský úřad v zemi, která je velká jako Francie, Itálie a Německo dohromady. Za své priority vyhlásil obnovení bezpečnosti v zemi, boj proti korupci a nekompromisní konec islamistických radikálů z Boko Haram.
Křesťana střídá muslim. Nigérii povede bývalý lídr junty Buhari |
S podporou opoziční koalice Všepokrokový kongres bylo jasné, že vyšší šanci ve volbách ještě neměl. Odhady politologů se potvrdily a Buhari jako vůbec první opoziční politik v historii Nigérie dokázal zvítězit nad kandidátem vládnoucí strany, a Jonathanovi tak porážku oplatit (více o volbách zde).
Buhari Jonathana před volbami opakovaně kritizoval za mdlý postup proti islamistům. Sám Buhari se stal v červenci loňského roku cílem jejich atentátu. Přežil a podle svých slov ho právě tento moment nasměroval do prezidentské kanceláře.
Armádní disciplína a boj proti korupci
Buhari se narodil 17. prosince 1942 na severu Nigérie ve státě Katsina jako příslušník etnika Fulbů. Už od mládí ho lákala kariéra v armádě, protože se mu líbila vojenská disciplína a řád. Do armády vstoupil v 19 letech. Později studoval ve Velké Británii, Indii a v USA.
Západní vzdělání mu dalo nový pohled na dění ve vlasti a v hlavě se mu začal rodit plán na svržení vlády tehdejšího prezidenta Shehua Shagariho. V roce 1983 proto jako generálmajor stanul v čele úspěšného vojenského převratu, uvádí server BBC.
Když se Buhari dostal k moci, začal zemi řídit podle armádních pravidel. Vyžadoval disciplínu a odmítal korupci. Za svými cíli si šel tvrdě. Na 500 tehdejších politiků, úředníků a obchodníků poslal za mříže kvůli údajné korupci ve státní správě. Podle historiků se po svém nástupu snažil prosadit plošné rozšíření islámského práva šaría. Buhari to však v posledních letech striktně odmítá a naopak tvrdí, že by měl mít každý možnost si svobodně zvolit své náboženství.
Buhari tvrdý přístup omlouval tím, že chce svou vlast postavit na nohy. K tomu měl podle něj dopomoci i dekret, který omezoval svobodu tisku a dva novináři kvůli němu skončili ve vězení.
Jeho posedlost disciplínou však zasahovala i do každodenního života obyčejných Nigerijců. Buhari například nařídil, aby lidé na autobusových zastávkách stáli v úhledných řadách. Samozřejmě pod dohledem vojáka. Státní zaměstnanci, kteří chodili pozdě do práce, se pak dočkali veřejného zostuzení. Nadřízení je totiž trestali potupným veřejným skákáním „žabáků“.
V otázkách disciplíny se mu dařilo, s ekonomickými problémy si však nevěděl rady. Ekonomiku chtěl nastartovat omezením dovozu, což však vyústilo v zavírání obchodů a ztrátu pracovních míst. Ceny zboží rostly, zatímco životní úroveň Nigerijců klesala. Nepomohla ani vynucená výměna nigerijských peněz, které změnily design kvůli lepšímu boji proti padělání a korupci. Nespokojenost veřejnosti vyvrcholila v roce 1985 dalším vojenským pučem, který vedl generál Ibrahim Babangida. Buhari skončil na 40 měsíců ve vězení, připomíná agentura Reuters.
Buhari a boj proti Boko Haram
Dnes podruhé ženatý 72 letý otec deseti dětí stále tvrdí, že vojenský puč v roce 1983 byl nevyhnutelný. „Armáda převzala moc v momentě, kdy to bylo nejvíce potřeba. V době, kdy zvolení lidé do vedení země zklamali svůj lid,“ prohlásil Buhari v říjnu 2005.
Boko HaramBoko Haram (v překladu Západní učení je rouhání) je islamistická povstalecká skupina operující na území severní Nigérie. Jejím cílem je z Nigérie vytvořit muslimský stát, založený na striktním výkladu práva šaría. Boko Haram je známá svými teroristickými útoky, které stály stovky lidí životy. 13. listopadu 2013 označily Spojené státy organizaci za teroristickou. 22. května 2014 přidala Rada bezpečnosti OSN Boko Haram na svůj seznam teroristických organizací. Zdroj: Wikipedia |
V podobné situaci je podle politologů Nigérie i nyní. Má sice nejsilnější ekonomiku v Africe, trápí ji však řádění islamistů z Boko Haram. Goodluck Jonathan sice prohlásil, že pro porážku islamistů udělá vše, krvelační džihádisté však stále vládnou severu země, tedy regionu, odkud Buhari pochází a kde se těší největší podpoře.
Sám Buhari podle všeho neztratil nic ze své rozhodnosti. Zároveň však občany opakovaně ubezpečil, že represe z minulosti se už opakovat nebudou. Po vítězství ve volbách se smířlivě vyjádřil i na adresu poraženého Jonathana.
„Nechme minulost za námi, hlavně tu nedávnou. Musíme zapomenout naše staré boje a spory a jít vpřed. Řekněme to jasně: Jonathan se z mé strany nemá čeho obávat. Je to velký Nigerijec a stále ještě náš prezident. Na našem území zavládne demokracie a právní stát,“ prohlásil.
Ještě během předvolební kampaně panovaly obavy z toho, aby se nezopakoval povolební scénář z roku 2011, kdy kvůli vlně násilí po Buhariově prohře s Jonathanem zemřelo asi tisíc lidí. Prozatím je však situace v zemi klidná. Nigerijci totiž mají jeden společný cíl – porážku Boko Haram. „Vyvineme veškeré úsilí k poražení terorismu,“ zavelel po volbách Buhari. Vzhledem k jeho minulosti nyní budou mít islamisté vskutku silného protivníka.
