Aktuálně zveřejněná data Českého statistického úřadu ukazují, že za loňské druhé pololetí lékaři evidovali 10 247 umělých přerušení těhotenství. Za stejné období roku 2013 ženy požádaly o přerušení těhotenství v 11 114 případech a ani v předchozích letech nekleslo toto číslo pod 11 tisíc.
Statistici také v pondělí upozornili, že loni byl vůbec nejnižší podíl umělého přerušení těhotenství na všech potratech, tedy na celkovém čísle zahrnujícím samovolné potraty a mimoděložní těhotenství (více čtěte zde).
Čísla ukazují na pokračování trendu, jenž v Česku započal už v 90. letech. Zajímavá jsou však tato data z jiného pohledu - loni v červnu se totiž českým pacientkám otevřela možnost využít nového způsobu interrupce. Místo chirurgického zákroku nemocnice začaly nabízet užití několika tablet (více čtěte zde).
Umělá přerušení těhotenstvíDetailní přehled počtu potratů po měsících od roku 1192 do roku 2014 najdete zde. Rok/Počet umělých přerušení těhotenství 1992 - 43 693 Zdroj: ČSÚ Pozn.: Jde o čísla jen za druhé pololetí, neboť možnost použití potratové pilulky se začala rozšiřovat až loni v červenci. |
Čísla nyní poprvé ukazují, co už v září předvídali lékaři, a totiž že ani tato možnost zatím nedokázala ovlivnit pokles počtu umělých přerušení těhotenství.
„Díky stanoveným pravidlům to nefunguje tak, že by každá žena, která se rozhodne pro ukončení těhotenství, mohla metodu podstoupit. Velké síto je třeba v tom, že pilulky lze podat do sedmého týdne, což se často nestihne, protože žena nemusí o těhotenství vědět ihned. Navíc ne všechny ženy si takovou metodu zvolí,“ popsal Petr Kolek, primář gynekologicko-porodnického oddělení pražské Thomayerovy nemocnice.
Žádná náhražka antikoncepce
Odpůrci pilulky varují, že metoda může v ženách budit dojem, že jde jen o formu antikoncepce. „Potratová tableta vytváří falešnou iluzi, že se jedná o méně závažnější metodu než chirurgický potrat, hrozí, že chemický potrat bude vnímán jako forma antikoncepce,“ píše se například na webu Hnutí pro život. Kolek takové obavy odmítá. „Nemám pocit, že by je ženy tablety využívaly jako antikoncepci,“ míní lékař.
„Za to, že umělých přerušení těhotenství ubývá, jsme rádi. Děláme všechno pro to, aby jich ubylo. Zároveň však prosazujeme trend pomáhat ženám a ne je posílat na potrat,“ řekl iDNES.cz prezident Hnutí pro život Radim Ucháč.
Ucháč je přesvědčený, že tableta je pro ženy rizikovější. Jejím prostřednictvím podle něj stát nabízí sice větší variabilitu formy potratu, ale nijak nepomáhá v řešení situací, kdy mohou být k potratu okolnostmi dotlačeny. Hnutí pro život už loni podalo žalobu na Státní ústav pro kontrolu léčiv. Chce jí docílit zrušení rozhodnutí ústavu, jež umožnilo potratové pilulce dostat se legálně na český trh.
Podle Kolka představují potratové pilulky dobrou variantu k chirurgickým zákrokům. „Máme s jejich podáváním dobré zkušenosti,“ dodal lékař s tím, že jen v Thomayerově nemocnici je užily již desítky žen. Odhadem si tuto metodu volí 15 procent pacientek. Měsíčně v této nemocnici provedou přibližně dvacet ukončení těhotenství.
„Potraty klesají už řadu let, což je dáno osvětou nebo rozšířením užívání hormonální antikoncepce,“ dodal lékař s tím, že u pilulek by uvítal, kdyby stát jejich užívání schválil i pro další indikace. „Zatím je nemůžeme používat u zamlklých těhotenství, revizích po potratu nebo mimoděložních těhotenstvích,“ vyjmenoval primář.
V Česku mají s potratovými tabletami zkušenost nejspíš už stovky ženy. Kolik jich přesně je ale statistici neevidují a distributor léčiva tento údaj nezveřejňuje.
